kOmický blog CCLXXXIII.

"Mít okno" může značit stejně dobře výpadek paměti (vykazující hojný výskyt mezi studenty) jako vlastnictví zaskleného stavebního otvoru. My měli okno vysklené...

...naštěstí jen částečně. Drobnou vadu na kráse  - spočívající v absenci vnitřní vrstvy trojskla děleného na 12 menších tabulek - jsme zaznamenali již před koupí našeho nového domova. V prvních třech letech užívání domu nebyla vyřešena. Pomineme-li estetický dojem, bylo mírně nepříjemné pouze rosení okna v zimních měsících.

První pokus o získání náhrady jsem učninila dávno, nicméně se mi nepodařilo telefonicky autorovi našich okenních výplní přesně vysvětlit podstatu problému. Loni na podzim se o totéž nadějněji pokusil manžel, při následné osobní rekognoskaci terénu bohužel společně zjistili, že si rovněž zcela neporozuměli.

Řemeslník otevřeně přiznal, že zakázka na jedno okno je pro něj zcela nezajímavá. Pročež se s manželem dohodl, že příležitostně trojsklo na výměnu vyrobí a aplikaci velkomyslně ponechá na nás; pouze s rychlým zaškolením manžela, (čímž mu projevil značnou důvěru).

Na jaře jsme trojsklo s vnitřním dělením dopravili domů; rušeno příležitosným přesouváním prodlévalo opřené v koupelně až do pozdního léta. Počátkem září absolvoval drahý choť rychlé školení a vyzbrojen radami, lištami v jedlové zeleni a silikonem stanovil datum instalace.

Shodou nešťastných okolností jsem v den D nebyla stavu opustit lože. Podtemným závojem migrény jsem pouze zdálky vnímala dění v domě. Překvapivě nebyl záměr přehodnocen a zákonný protějšek se za neochotné pomoci společných potomků srdnatě pustil do výměny. Většinu zásadních momentů jsem zbaběle prospala.

Později - donucena stále funkčními ledvinami k exkurzi do chodby - jsem měla možnost spatřit své kvetoucí orchideje vyskládané na podlaze v kuchyni důmyslně proložené různým náčiním. Okno již bylo vyměněné, manžel z venku lepil lišty a hlasitě trpěl nedostatkem praxe. Přesto výsledek zasluhuje pochvalu. Bohulibou činnost přerušil až v čase odchodu na tradiční nedělní hokej.

Další dva všední večery věnoval dodatečné aplikaci silikonu, což byl při relativně brzkém stmívání skutečně obdivuhodný výkon. S příbývajícími centimetry se technika výrazně lepšila. Zdokonalení jsem mohla zblízka prozkoumat při následném odstraňování přebytků silikonu a mytí dvakrát dvanácti ploch okna. Dohnána soumrakem jsem po vzoru svého drahého pracovala částečně bez nutných zrakových vjemů, čemuž průběžný výsledek odpovídal.

Květiny se slavnostně vrátily na parapet, aniž utrpěly zásadní újmu. Nicméně výzvu, že mám okno umýt ještě jednou (pořádně) při příznivých světelných podmínkách, vytrvale ignoruji (zavalena akutnějšími úkoly). Při dostatečné výdrži mytí začlením až do vánočního úklidu.