Kup nějaký maso na víkend, jsou tam ty bulky na hamburgery... úkol zněl jasně; bohužel jen zadavatelce.
V pátek jsem se dostala domů pozdě (vítězoslavně třímajíc právě dopletenou ošatku z vrbového proutí). Poněkud hladově jsem zlikvidovala zbytek rýžového nákypu, ačkoli obsahoval několik surovin neslučitelných s dietou. I při ultrakrátkém pohledu do ledničky jsem překvapěně zaznamenala pozoruhodnou skutečnost, že mimo mletého masa nepřibylo nic, z čeho by bylo možné uvařit důstojný nedělní oběd.
Mrazák, sklep a spižírna obsahují záchranné suroviny na krmě méně honosné, leč zcela nevhodné k servírování za přítomnosti manželových rodičů. Nedělní oběd ze zmrzlých párků (zachráněných mrazem před expirací) či plevelných ryb plných kostí těžko vytvořit. Unavená hlava se zmohla na odklad řešení na sobotu.
V sobotu jsem mytím oken dokončila vánoční úklid (je teprve únor). Vaření bylo redukovánona hustou zeleninovou polévku; což poskytlo manželovi prostor nasytit rodinu hamburgery (a mně vyprat záclony a vytřít podlahu). Při konzumaci pozdního obědu se mladší ze synů marně dožadoval rajčátek a salátu. Tatínek se bránil, že je opomněl koupit, neb nemůže myslet na všechno.
Přehlédl i existenci neděle. Ale mlčela jsem, neb bezlepkové burgrové bulky zakoupil, jakkoli jsem předem zdůraznila, že mi úplně stačí chleba.
Nedělní oběd nakonec zachránila nedávná vágně pronesená reakce na nabídku, že rádi koupíme nějaké maso v případě zabíjačky. Těžko uvěřitelné načasování způsobilo, že jsem si v sobutu večer vyzvedávala nejen dceru, ale i velkou tašku čerstvě zpracovaného hovězího, která v autě zanechala malou krvavou stopu. Druhá taška obsahovala obří kost určenou pro našeho (podbně obřího) čtyřnožce.
Večer jsem strávila převážně v kuchyni porcováním a ukládáním masa; přičemž nejlepší bylo ponecháno na neděli. Upekla jsem dvě buchty, přečetla pro jistotu dva téměř totožné recepty na roštěnky a cítila se na nedělní návštěvu připravena.
Ráno jsem s láskou paní správcové z Postřižin krájela cibulku a kladla plátky masa na pánev, abych sama sebe v poledne překvapila výsledkem. Na někoho, kdo se naučil vařit až po druhé svatbě a prvním dítěti, dobré dodstatečně i na pochvalu od tchána.
Odpoledne jsem se dopustila mírné impertinence; vyjádřením obdivu drahému choti, že mu obložení jedné zdi trvá pouze půl druhého měsíce. Obratem mi to vrátil "od listopadu konenčně umytými okny". V dobré náladě, posilněna bezlepkovým zákuskem od babičky, jsem se dalších jedovatých poznámek - kupříkladu na celkový počet víkendových dnů - statečně zdržela. Láska možná opravdu prochází žaludkem...
