O televízní zábavě o vánocích

To byla sranda v televizi o vánocích, co? To byly krásné pohádky! Věřte mi, stejně jako Vy jsem nemohl zvednout ten můj líný zadek z gauče a pořád se musel dívat na TV. Doma byly neskutečné hádky na co se budeme dívat a divím se , že jsme rozbili jen ovládač na televizi. Nakonec, však jsme přeci lidi že, jsme se dohodli a dívali se společně. Inu pravá vánoční pohoda. Oči mám unavené z toho nekonečného koukání na bednu a z hrůzou se obávám co bude v bedně o Silvestra! Jinými slovy, žasl jsem, jak ubohé to tentokrát bylo.

Né že bych vyhledával televizi a né že bych neznal lepší zábavu než tupé čumění na ní, ale o vánocích rád udělám vyjímku. Teda, udělal jsem jí a bude mě to mrzet určitě ještě o velikonocích.

Stokrát omleté klasické pohádky byly tím nejlepším co nabízela média. Pokus o nové a výpravné pohádky dopadl aspoň u nás katastroficky a že není kam šáhnout to krásně ukázala NOVA, když o svátcích pustila svůj jak já říkám připitomělý seriál v hlavním vysílacím čase.

Vrcholem bylo a doufám, že jsem nebyl sám včerejší večer. Zapli jsme Karlíka a začli hrát hru na toho , kdo se na to vydrží dívat nejdéle. Myslím si, že jsme slavně zvítězil já, ale i tak konec jsme neviděl. Jen jsem si v hlavě ujasnil, že snad větší blbost už ani není možné vymyslet.

Ale, vlastně děkuji televizím že se snaží odnaučit děti dívat se na ně. Děkuji že se tak krásně starají o výchovu a už pochopili, že dívání se na bednu je jen ztráta času a proto se už nesnaží tak zaujmout jak dříve.

Vzpomínám si když poprvé běžel v TV Dallas. Prázdné ulice a v obýváku nesměl nikdo ani ceknout aby nerušil. Teď?

Asi to tak má být, život musí být přeci krásnější žít na plno, než sedět u bedny.