První školní dojmy z Faculdad de Informática de la Universidad Politécnica en Madrid jsou vcelku očekávatelné. Jsem zmaten, dezorientován a ničemu nerozumím.
V předvečer prvního školního dne se konala americká akce roku, SuperBowl XLVI. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít a v baru Public Place jsem si až do čtyř do rána vychutnával vítězství NY Giants (u Prazdroje, podávaného ve třetinkových lahvích po 3,5€). Protože se ještě nevyznám v systému nočních autobusů a nejbližší, kdoví zda správný, jel až za půl hodiny, rozhodl jsem se, že půjdu zpět pěšky.
Mám mobil s navigací, říkal jsem si, tak to snadno zvládnu. První věcí, již ale můj mobil udělal, bylo, že se vybil a vypnul. Inu, vzdát to a počkat na autobus se mi nechtělo, tak jsem si zapamatoval pozici měsíce, v paměti si matně vybavil mapu Madridu a vyrazil jsem. V jednom parku ke mně sice přijel muž, stáhnul okýnko a (zřejmě) po mně požadoval určité služby, jinak ale cesta až skoro k bytu proběhla dobře a zvládnul jsem ji za hodinu a čtvrt. Musím říct, že jsem na sebe byl opravdu hrdý – Google maps mi potom zpětně ukázaly předpokládaný čas 1:09.
Těsně před cílem jdu podél osmiproudé, úplně rovné a v pět ráno i prázdné silnice. Najednou vidím na druhé straně létat jiskry a vzápětí to Seat Leon napálí do zábradlí. Tak jsem na to koukal docela nevěřícně, ale přeběhl jsem na druhou stranu a za volantem našel rozklepaného řidiče zhruba v mých letech. Naštěstí se mu nic nestalo, tak jsem mu lámanou španělštinou vysvětlil, že by měl vystoupit a zavolat policajty. To se mu povedlo, já jsem mu mezitím vypnul motor a světla, nastavil trojúhelník a pak s ním počkal na muže zákona (byla to nakonec žena). Výpověď nechtěli, tak jsem si mohl jít lehnout. Ačkoliv on to popíral, jako příčinu vidím jednoznačně mikrospánek.
Po třech hodinách v posteli jsem se tedy vypravil čerstvý na svoji první přednášku. Byly to Operační systémy. Hned jsem si všimnul zajímavé věci. V rozvrhu nejsou naplánované vůbec žádné přestávky. To by sice vzhledem k typicky španělské dochvilnosti k přesunu a nutným potřebám stačilo, jenže v určité chvíli nastane stav, kdy se 80 lidí snaží jedněmi dveřmi vyjít a jiných 80 naopak vejít. Fantastická podívaná.
Samotná hodina probíhala výborně. Vůbec jsem nerozuměl, co učitel říká, ve světlých chvilkách jsem alespoň pochytil téma. Dobře to naznačuje samostatné cvičení. Dostali jsme text a s ním 27 otázek. Byla na to hodina, já jsem s tím strávil dvě a dostal jsem se ke třetí otázce. Budu se muset ještě moc učit. Ostatní hodiny probíhaly velmi podobně. Estructura de Computadores, Procesamiento Digital de la Señal, Sistemas Distribuidos, Bases de Datos, Programación para Sistemas – z přednášek toho mám málo, ale učitelé (pokud mluví anglicky) mě ujišťují, že to určitě zvládnu. Jsem na to moc zvědav.
