Proč dcera nehraje

Svůj první míček odehrála v Austrálii. A rovnou mimo hřiště! Naše dcera golf nehraje. Zápisník golfistky, díl 14.

Máme jediného potomka, ale toho jsme ke golfu nepřivedli. Nevím, jestli je to zle nebo dobře, ale je to tak. Úplně to vlastně pravda není, malinkatý náznak tam byl. Jednou, bylo jí asi deset, to jsme ještě golf nehráli, jsme byli během dovolené v Austrálii na minigolfu. Celá parta, asi deset lidí, negolfistů. Navštívili jsme velký areál s výběrem několika minigolfových minihřišť. Minigolf mi nebyl cizí, s rodiči jsem jako dítě jezdila do termálních lázní na jižním Slovensku, a tam jsme s bratranci trávili na minigolfu celé hodiny. Správce nám půjčil hole a my jsem mohli hrát i po zavíračce. 
Naše nepoučené dítě si v australském Brisbane na první jamce postavilo míček a napřáhlo se k ráně takovou silou, že míček skončil v bazénku rodinného domku přes silnici. 
Čas pokročil, dítě nám dospělo a my jsme si našli zábavu v podobě golfu. Už jsme neměli žádné závazky, čas patřil jen nám, tak jsme se naší zálibě věnovali naplno. Víkend co víkend na hřišti a nejenom v blízkém okolí. Jezdili jsem po celé republice. V praxi to znamená, co zanícení golfisté dobře znají, že v sobotu ráno vstanete na budík, absolvujete jízdu autem na hřiště, kde strávíte zhruba čtyři hodiny, pak pozdní oběd a doma jste k večeru. Volný den jak vyšitý. A v neděli zase.
Také naše dovolené změnily charakter. Přestali jsme jezdit do destinací, kde jsou vstřícní k malým dětem. Teď spíš vyhledáváme hotely, kde je klid a s vděčností oceňujeme existenci bazénů se vstupem jenom pro dospělé. Gumová kolesa, kbelíky, barevné formičky a lopatičky jsme dali k dispozici mladším členům rozvětvené rodiny. My jsme si pořídili zavazadla na bezpečnou leteckou přepravu golfového vybavení a rychle hromadili body za nalétané míle.
Propadli jsem tomu úplně. Letíme na dovolenou k moři, ale nemáme kdy ležet na pláži. Když švagrová nevěřícně kroutila hlavou nad faktem, že jsme moře vůbec nezkusili, dostala odpověď: "Coby ne, musela jsem si vylovit z moře míček, co jsem tam poslala špatnou ranou!" Myslím, že nás považují za podivíny. A tak se není co divit, že dcera toho má dost i bez přímého kontaktu s golfem. Půjčím si její slova, když odpovídá na vtíravé dotazy známých, proč taky nehraje: "Ráno vypadnou na golf, když se konečně vrátí, tak dokola rozebírají hru, a když konečně přestanou, tak si zapnou GolfChannel a sledují do noci turnaj."