Gentlemani na hřišti

Vztek je špatný spoluhráč. Když s ním hrajete, často poznáte, jak těžké je mít hru pod kontrolou. Zápisník golfistky, díl 10.

O golfu se říká, že je to hra gentlemanů. Ano, s tím nejde nesouhlasit, pokud...Pokud se daří a když ne, tak do toho vstupují emoce, zlost a už se to mele. Vím o desítkách zlomených holí, roztrhaných score kartách, míčcích, které skončili z afektu ve vodě, ale i naražených zápěstích nebo prstech na nohou. Teď, ani ne týden zpátky, jsem na Kácově uviděla v odpadkovém koši u odpaliště polámanou hůl. Smutné. Driver, asi už po několikátém špatném odpalu skončil svou službu. Ještěže měl majitel v návalu zlosti tolik rozumu, že ho naporcoval, aby se vešel do koše. Asi ekolog.
Já jsem své emoce neuhlídala jednou a dodnes se za to stydím. Ne, žádnou hůl jsem nezlomila. Ta moje letěla daleko. Až moc. Na dovolené v Thajsku, kde musí  mít každý hráč povinně caddie, v kontextu následující situace také očitého svědka, mi hra moc nešla. Už jsem z toho byla lehce frustrovaná, a když se mi na tříparu nepovedl další odpal sedmičkou, tak jsem to nezvládla. Jednoduše, ale se vší silou v nápřahu, jsem ji zahodila. A to, co ta hůl dokázala, se jen tak nevidí. Ona je totiž úžasně pružná, a když si představíte ohebnou gymnastku, jak dělá ty elegantní vzdušné přemety na kladině, tak to pochopíte. To samé udělala ta moje zhrzená sedmička, a aby toho nebylo málo, tak se odrazila do rybníčku, co byl stranou, a zapíchla se do bahna usazeného na dně. To byla moje záchrana a současně potupa, protože pokud jsem ji chtěla zpět, musela jsem pro ni. Moje ochotná caddie mě držela za ruku, abych nespadla do vody i já, když jsem se snažila dosáhnout  na vyčnívající hůl. Po zbytek hry jsem měla mokro v botách, bylo mi trapně a pořád jsem se omlouvala. Moc dobře si to pamatuji, protože podobnou věc jsem udělala sice poprvé, ale hlavně naposled. Je tomu už 10 let.
Když hrajeme doma, tak si rádi vybíráme, s kým strávíme hezký den na golfu. Máme ale jednoho parťáka, se kterým nikdo nechtěl moc hrát, protože strašně nadával a někdy se přestal kontrolovat. A to moc nechcete. Golf je hra, zábava a relax. Alespoň pro mě. Tak nám ho s manželem bylo líto, že si moc nezahraje a poskytli jsme mu azyl. Hrávali jsem spolu často a rychle jsme pochopili, že lidé nelhali. Skutečně se choval tak, jakou měl pověst. Když mě nadávky a agresivita přestali bavit, vymyslela jsem plán s jasným cílem. Milému zlatému jsem nadávání zpoplatnila. Bez kompromisu. Pokud chtěl s námi hrát, musel se chovat slušně, když ne, platil. Zpočátku, vědom si své velké slabiny, zkoušel vyjednávat. Množstevní slevy nebo akce 1+1 zdarma jsem zatrhla hned u zrodu. Ha, ha... Penízky se jen sypaly. 
Shrnu to rychle. Cítím se jak profík, protože vydělávám na golfu! Dokonce na to nepotřebuji ani reklamy. Nakonec dostal nepoučitelný kamarád i vytouženou slevu, abych při těch částkách nemusela ještě platit daně. 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Martina Kotúčová | pátek 14.1.2022 7:42 | karma článku: 8,04 | přečteno: 141x
  • Další články autora

Martina Kotúčová

Asi se to muselo stát

7.6.2022 v 9:28 | Karma: 7,29

Martina Kotúčová

Fanynka férové hry

16.5.2022 v 13:26 | Karma: 5,85

Martina Kotúčová

Volání po rovnosti!

2.5.2022 v 12:08 | Karma: 8,45

Martina Kotúčová

Americké sebevědomí

25.4.2022 v 12:46 | Karma: 12,65

Martina Kotúčová

Proč dcera nehraje

28.2.2022 v 8:37 | Karma: 6,99