Ukazatel HDP je vedle inflace a nezaměstnanosti jedním ze základních ukazatelů stavu ekononiky. Ekonomové se shodují, že není dokonalý, ale žádná lepší možnost měření výkonnosti ekonomiky se nenašla. Nově se součástí HDP mají stát i investice do vývoje. Je to krok správným směrem?
Tradiční přístup, který znají všichni studenti ekonomie, definuje HDP jako celkovou pěněžní hodnotu finálních výrobků a služeb, které byly vytvořeny v určité době na určitém území. Tradičně se složky HDP dělí na spotřebu, investice, vládní výdaje a čistý export. V průběhu roku 2013 ovšem dojde k zásadní změně při výpočtu. V článku v časopise Bloomberg Businessweek to uvádí Peter Coy.
Americký statistický úřad přistoupí ke změně 31. července. Zásadní změnou bude změna klasifikace výzkumu a vývoje. Ten bude nově považován ne za pouhý výdaj, ale za investici, podobně jako třeba stavba nové továrny. Dosud byl výzkum a vývoj považován pouze za prostředek pro dosažení finálního produktu či zisku. To neodpovídá skutečnosti, kdy u mnoha firem intelektuální a nehmotný majetek tvoří velkou část jejich aktiv.
Výhodou tohoto nového přístupu je určitě to, že se zdůrazní role investic do výzkumu a vývoje a umožní lepší měření jejich dopadu na ekonomiku. Druhou stranou mince je ovšem dle mého názoru samotný smysl HDP. Pokud vezememe za podstatu tohoto ukazatele kvalitu života, tak se zde nabízí hned několik otázek. Jsou to výdaje na výzkum, které zvyšují kvalitu našeho života? Přímo nebo zprostředkovaně pomocí finálních produktů a služeb? Neměl by ukazatel více zohlednit výdaje na zdravotnictví či životního prostředí? A co investice, které naši životní úroveň naopak snižují? A zaslouží si výdaje tohoto typu ve světě Miloše Zemana své místo vedle kanálu Labe-Odra-Dunaj?
