Unesený Boeing MH370 byl oficiálně „pohřben“ v Indickém oceánu

8.3.014 na trase z Kuala Lumpur přes Vietnam do Pekingu beze stopy „ zmizel „ Boeing 777 letu MH370 Malaysian Airlines s 239 osobami na palubě ( viz můj článek MH370, jak nechat zmizet letadlo).   Mezi cestujícími bylo v letadle mj. 20 leteckých inženýrů letecké firmy Freescale ( vojenské radary)  + IBM ( zdůraznil Hlas Ruska - kteří podle Kremlu byli uneseni na US základnu Diego Garcia jižně od Malediv v Indickém oceánu  ),a  tři čínští inženýři z firem proslulých výzvědnou činností pro čínskou armádu ( China Telecom + Huawei Technologies + ZTE Corp.)

2 Íránci s falešnými pasy ( zdůraznil Hlas Ruska), které si koupili v Bangkoku, 2 Ukrajinci a jeden ruský občan, všichni z nich seděli v přední části letadla, měli nejblíže ke kokpitu, a dodnes nebyla jejich identita příslušnými státy potvrzena ( Malaysian Airlines tvrdily, že s falešnými pasy cestovali jen dva Íránci, Úřad civilního letectví uvedl 4 falešné pasy )  ...

Zmizení neslo všechny znaky únosu – do Pekingu mělo přiletět v 6.30 ráno, letělo však přinejmenším až do 8.11 místního času, kdy se uskutečnila poslední odezva satelitního odpovídače SATCOM na signál z britské geostacionární družice INMARSAT ( proto se pátrání oficiálně rozšířilo i do Kazachstánu, kde však nikdy nebylo provedeno, protože malajsijské úřady tvrdily, že kazachstánské úřady na žádost neodpověděly, Kazachstán tvrdil, že jej nikdo o pomoc nepožádal … ) ...

Po 40 minutách letu ve výšce 10.700 m na poloviční cestě mezi Malajsií a Vietnamem po vypnutí palubního odpovídače/transpondéru zmizelo v 1.21 minut z obrazovek malajského ŘLP, na což malajští řídící přišli až po 17 minutách (třebaže bylo třeba zareagovat nejpozději do tří minut), když se na letadlo ptali vietnamští řídící z Ho Či Minova města /Saigonu, kteří jej měli ve svém VP převzít, s tím, že se letadlo ztratilo po přeletu vektoru „Bitod“ .

Skutečnost, že ke zmizení z radarů došlo při předávání letadla mezi dispečery, dokazuje, že letadlo bylo uneseno profesionály / vojenským komandem ( o to více, že se odborníci shodli na tom, že letadlo poté letělo ve stínu jiného letadla, jak potvrzuje jeho manévr, při kterém vyšplhal do neobvykle vysoké FL 45, a poté klesl na neobvykle nízkou FL 6.000 m – FL45 však část odborníků popírá) .

Teprve ve 2.03 místního času po neplodných debatách mezi oběma středisky řízení letového provozu, Kuala Lumpur informovala vietnamské řídící, že letadlo údajně nalezla – v Kambodži ...

Byla to dobrá zpráva, ale poloha letadla byla naprosto nepochopitelná, a proto vietnamští řídící požadovali další upřesnění, které z Kuala Lumpur přišlo až ve 2.37, vietnamští řídící však poskytnutým souřadnicím polohy letadla stále nevěřili.

Avšak ve 3.39 se řídící z Kuala Lumpur omluvili, že jimi uvedená poloha letadla byla špatně vypočítaná, a ve skutečnosti nevědí, kde letadlo je ...

Neplodná konverzace mezi těmito středisky ATC trvala 2 hodiny 10 minut.

Vietnamští řídící poté kontaktovali ATC v Hongkongu a na ostrově Hainan v Jihočínském moři, zda o letadle nevědí.

Poplach byl spuštěn až v 5.30 ráno (!) , a až v 7.24 byla veřejnost informována o ztrátě kontaktu s letadlem.

Teprve o 16 dní později bylo veřejnosti sděleno, že se letadlo ve 2.22 minut nacházelo severovýchodně od Sumatry, čili odklonilo se o 160 stupňů na západ.

O další 2 týdny později malajsijský ministr obrany přiznal, že vojenské radary letadlo po celou dobu sledovaly, viděly, že se letadlo obrátilo, přeletělo malajsijský poloostrov z východu na západ, což mu trvalo 45 minut, přímo po ose vojenské letecké základny Butterworth,  „aniž by se někdo na radary podíval“ ...

Radarové záznamy z vojenských radarů Malajsie dodnes nezveřejnila, což armády ani nedělají.

Ministr obrany nečinnost odůvodnil tím, že Malajsie civilní letadla nesestřeluje ( procedura však  vyžaduje, aby k letadlu narušující VP Malajsie vzlétly stíhačky, a v případě nutnosti jej donutily přistát ) ...

Indonésie v roce 03 ze svého VP svými stíhačkami F-16 vyhnala 5 US stíhaček F-18 Hornet - zatímco vojenské letectvo Malajsie nechalo ve svém VP prostoru letět s nikým nekomunikující Boeing 777, který nad jejím územím letěl v protisměru ke své původní trase ...

Malajsie také nikdy nevysvětlila, proč zahájila rozsáhlé pátrání po letadle na východě v Jihočínském moři, kdy požádala o spolupráci Čínu, Vietnam a Thajsko, třebaže nekomunikující letadlo její VP opustilo na západě, takže tomuto nekomunikujícímu letadlu Malajsie poskytla čas a krytí  na to, aby udělalo to, co udělat zamýšlelo, a na tomto krytí se podílely i všechny státy s ní spolupracující ( Čína zakázala rodinám obětí komunikovat s tiskem, a rok po jeho unesení nesměli kauzu ani připomínat na veřejnosti vzpomínkovou demonstrací )  ...

Nezávislí vyšetřovatelé tvrdí, že Malajsie úmyslně vyšetřování sváděla ze správné stopy (Kazachstán)  poskytováním nevěrohodných informací a  zatajováním informací, proto sestavili mapu 13 radarů, které mohly, a zcela určitě letadlo zachytily, zejména US radary v Malacké úžině, nejrušnější námořní úžině světa, konkrétně radary na letecké a námořní základně v Singapuru.

Poté, co letadlo opustilo VP  Malajsie, musely jej sledovat dva vojenské radary indonéské, a jeden thajský ( pouze z tohoto radaru byl jeden záběr 24.3.014 zveřejněn) ...

Jižně od Jávy, na Kokosových ostrovech a Vánočním ostrově, má vojenské radary Austrálie, které rovněž musely letadlo zachytit.

Co na svých radarech viděli vojáci výše zmíněných států, pokud zachytily něco, co nechtějí či nemohou zveřejnit, je zneklidňující, zejména pro rodiny, jejichž rodinní příslušníci letadly běžně létají.

Z thajských vojenských radarů Boeing zmizel v Andamanském moři na trase do severní Indie .

Radary ten den fungovaly chaoticky, někdo je rušil, letadla na nich mizela na celých 60 minut, přičemž jejich rušení mohla způsobit i technologie pro dálkové sledování letadel, např. AWACS, které má i RF.

Tezí vyšetřování bylo i dálkové ovládání letadla, které je u Boeingu možné, ale je přísným tajemstvím, které Boeingy mohou být ovládány, a především, kdo je může dálkově ovládat - zda firma Boeing či letecká společnost.

V této oblasti se krátce před únosem odehrálo jedno z největších vojenských cvičení Cobra Cold s účastí US, Japonska, Jižní Koreje,Thajska, Malajsie, Indonésie, Singapuru.

8.3.014 se v Thajsku konalo společné cvičení US,Thajska a Singapuru  „Tiger Cope“ s tématem protivzdušné obrany ...

15.9.014 šéf indonéské policie gen. Sutarman pro týdeník Tempo prohlásil, že on a jeho malajský protějšek ví, co se stalo s Boeingem MH370, což Malajsie popřela, a ukázala prstem na US s tím, že US denně sledují, co prezidenti všech zemí světa dělají a říkají, tak atˇ média požadují na Washingtonu, aby zveřejnil svoje radarové záběry.

Britský list The Independent ze 27.2.015 zveřejnil článek leteckého experta CNN s nadpisem  MH370: Putin údajně nařídil unést letadlo na kazachstánský kosmodrom.

Lokalizovat letadlo se totiž snažila i společnost Inmarsat, a to na základě „pingů“/odezvů , které se o bytˇ již o nevysílající letadlo odrážejí směrem ke družici, která je k letadlu stále vysílá.

12.3.014 společnost Inmarsat uvedla, že matematické výpočty odhalily dvě věci, a sice, že letadlo pokračovalo v letu až do vypotřebování svých zásob paliva, tj. do 8.19 místního času, čemuž odpovídalo přistání v zemích Střední Asie  – Kazachstán ( nejpřesnější lokalizace) , Kyrgyzstán, Turkmenistán, ale i čínská muslimská Ujgurská autonomní republika, anebo nelogicky na jihu Indického oceánu, kde jej úřady zemí jihovýchodní Asie  „pohřbily“ ...

Kazachstán výsledky výpočtů urputně zpochybňoval, definitivně tuto stopu 15.3.014 zamítl premiér Nadžib Razak, takže se rozsáhle s armádami poloviny světa v čele s Austrálií ( Tony Abbott) ostentativně pátralo v jižní části Indického oceánu, nad kterým letadla  „ běžně“ nelétají  - bez sebemenšího výsledku se zde pátrá, alespoň symbolicky, dodnes  ...

Bývalý pilot a letecký expert Jeff Wise, autor knihy The Plane That Wasn´t There, tvrdí, že je na kazachstánský kosmodrom uneslo ruské komando, zatímco ve stejné době malajské úřady oficiálně prohlásily, že všichni na palubě zemřeli poté, co „ letadlu, létajícímu bezdůvodně nad odlehlou oblastí Indického oceánu, došlo palivo „ ...

Wise tvrdí, že údaje britské společnosti Inmarsat byly posléze zfalšovány, aby dolet uneseného letadla odpovídal pádu uprostřed Indického oceánu, třebaže nikdo nevysvětlil, jak a proč by se tam civilní letadlo mělo ocitnout.

Wise samozřejmě neví, co Putin s uneseným letadlem mínil dělat, ale Boeing byl unesený jeden den poté, co byly na RF uvaleny sankce za zábor Krymu, takže Putin mohl chtít Washingtonu a EU dokázat, že jim může škodit „kdekoliv“ , navíc kauza s MH370 odvedla pozornost od stále probíhajícího obsazování Krymu ...

Možná, že současně v rámci průmyslové špionáže (vojenské radary) si Kreml potřeboval přisvojit tajemství jednoho z cestujících, možná, že letadlo vezlo strategický náklad ( trvalo několik měsíců, než malajsijské úřady pořídily seznam nákladu ) .

Anebo jen letadlo potřeboval pro budoucí misi, aby se někdy někde „objevilo“  ...

Hypotézu, že na Ukrajině bylo sestřeleno „ ztracené “  letadlo, podporuje fakt, že MH17 (9M-MRD) mělo pod malajsijskou vlajkou hned u dveří okno, MH370 (9m-MRO) , ani vrak na Ukrajině, toto okno u dveří pod vlajkou nemá.

Ruský pluk. Igor Girkin „Strelkov „ , ex vůdce „ separatistů“ a „ ministr obrany DLR „, kterého Putin zamýšlel ze sestřelení Boeingu MH17 obvinit, prohlásil, že „ mnoho těl bylo vysušenými páchnoucími tlejícími mrtvolami bez krve, jen piloti byli „ čerství“, z nich krev vytekla „ ...

18.7.014 jistá malajská banka zaznamenala výběr z účtů (z bankomatů) 4 cestujících z MH370 ...

Tiskem 8.3.015 proběhla zpráva, že jedna z černých skříněk zmizelého letadla měla prošlou baterii, takže pátrači měli menší šanci.

Přepis záznamu z kokpitu ukázal na jedinou podezřelou věc, a sice že v 1.07, kdy z Boeingu odeslal poslední zprávu systém ACARS, který byl poté ručně vypnut, druhý pilot (27), jako by chtěl něco naznačit, opakuje větu, kterou řekl již o 6 minut dříve „ Udržujeme kurz 350 “ .

Poté, co se s řídícími druhý pilot rozloučil slovy Dobrou noc, malajsijské tři sedm nula, je z kokpitu údajně slyšet kapitán (53), jak říká „ Zdá se, že jsme ztratili kontrolu nad letadlem, letí samo „ ( 26.6.014 CNN uvedla, že letadlo letělo na autopilotu, ale v posledních hodinách letu jej řídil člověk ) ...

2.pilot se podle informací vyšetřovatelů z 12.4.014 pokusil použít svůj mobilní telefon k tísňovému volání krátce předtím, než letadlo zmizelo z radarů, avšak hovor byl okamžitě přerušen.

V 1.07 místního času někdo manuálně vypnul automatický systém vysílající technické údaje o poloze a výšce/ACARS, a ve VP nad jižním Vietnamem únosci v 1.21 vypnuli i transpondér/odpovídač, takže Boeing zmizel z civilních radarů, a mohl být viděn jen jako neidentifikovatelný bod na vojenských radarech.

Poté Boeing údajně nabral svoji maximální kritickou výšku 13.700 m, prudce se ze severovýchodního směru stočil na západní do koridoru na Evropu a BV, a prudce sestoupil na nestandardní výšku 6.000 m, aby poté klesl až na kritickou výšku jednoho a půl km – jen zkušení piloti stíhaček manévrují v malých výškách a využívají členitosti terénu k odrazu radarového signálu – zkušený musel být únosce o to více, že tento manévr s obřím Boeingem je podstatně těžší ( ale stále nedokázal to, co „dokázali“  po několika hodinách výcviku „ arabští piloti“ za 9/11 )  ...

Vyšetřovatelé prohlásili, že letadlo bylo do poslední chvíle řízené člověkem, vyloučili technickou závadu, explozi za letu i sebevraždu pilota.

Ruský, anglosaský a malajský tisk se snažil svalit vinu na pilota, a uváděl, že  měl rodinné problémy, a že to byl fanatik spřízněný s opozičním politickým vůdcem Anwarem Ibrahimem, jenž téhož dne stanul před soudem – nic z toho však nebyla pravda.

Tisk poukazoval na to, že měl kapitán doma letový simulátor, na kterém nacvičoval trasu, po které letěl s Boeingem, ale jeho švagr potvrdil, že tento simulátor již celý rok nefungoval ...

Přesto malajská policie tisku naznačila, že v něm byly nalezeny „vymazané údaje a trasy s exotickými letišti, zejména na ostrově Diego Garcia „  s US základnou v srdci Indického oceánu.

Od 9/11 jsou sice kabiny kokpitu zabezpečeny proti cizímu vniknutí, ale elektrické a elektronické oddělení/ EEBay, „ mozek“ letadla, uložený pod kabinou 1.třídy, je každému, kdo o něm ví, volně přístupný, jen nadzvedne poklop – únosci se tak velmi lehce mohou zmocnit kontroly nad letadlem, a z posádky, která nemůže vyslat ani nouzový signál, učiní jen zbytečné příslušenství ...

Malajské úřady největší záhadu v historii letectví přes protesty rodin obětí vzápětí onálepkovaly jako nehodu, a kauzu spěšně uzavřely.

Čínským rodinám Peking poskytl zdarma jen právníky, kteří zažalovali Malaysian Airlines.

Mezitím se ze satelitních údajů „ztratily“ citlivé  informace, a údaje, které koncem května 014 pod tlakem médií zveřejnila Malajsie, byly tragicky nekompletní – na tabulce INMARSAT bylo 28 kolonek, na malajské jen 9 s tím, že ostatní jsou „ nezajímavé „ ...

Údajně ani vědci nebyli schopni z údajů Inmarsatu nic vyčíst, protože družice 36.000km od Země s pozemní stanicí v australském Perthu  „byla již na pokraji své životnosti a fungovala špatně“ ...

Proto 24.3.014 malajsijský premiér prohlásil, že se letadlo zřítilo „uprostřed Indického oceánu „, kde ho hledají dodnes, aniž by našli sebemenší úlomek, třebaže většina z úlomků z letadla by musela z důvodu materiálu, ze kterého je vyrobeno, plavat na vodě ...