Poté, co Putin ponechal ruské teroristy na východní Ukrajině zpola na holičkách, za což se na Kreml strhla vlna kritiky od „ uvědomělých „ občanů ( podepisovali bolševické petice ve stylu „ Jako ženy a matky požadujeme, aby fašistický Kyjev pykal za své zločiny „ ) , začala Putinova média vyzařovat „ rozvahu “ s tím, že „ Západ nás žene do totální války s Ukrajinou „ ( Pavel Danilin, či Putinův hlavní politický komentátor Dmitrij Orlov, jenž dle hesla antického Říma „ Atˇ si federáti/spojenci pomáhají navzájem, ale atˇ nikdy nevkročí na území Říma „, prohlásil, že „ přítomnost polních velitelů z Donbasu na území RF je vyloučená, protože jsou symboly a šiřiteli odboje proti ústřední moci „ ) …
Jde jen o úhybný manévr Kremlu, protože neuznaná Jižní Osetie 27.6.014 „diplomaticky „ uznala Doněckou lidovou republiku, aby Kreml mohl legalizovat vojenskou pomoc zdejším ruským teroristům , kteří se budou napříště se svými žádostmi obracet na JO, přes kterou se bude Kreml do situace na východní Ukrajině vměšovat …
Varianta s JO je nebezpečná pro Gruzii, protože Kreml by mohl bojovníky z východní Ukrajiny přemístit do JO s následným přenesením konfliktu do Gruzie.
1.7.014 Putin ve svém projevu k ruským diplomatům uvedl, že za všechno na Ukrajině může Porošenko, jenž navíc „ Kreml vydírá kvůli plynu „ …
Putinově psychologické válce nahrává skutečnost, že se Rusové na rozdíl od Němců nemuseli podrobit sebekritice.
2.7.014 ukrajinská tajná služba SBU zatkla jednoho z koordinátorů ruských teroristů Volodymyra Kolosňuka, samozvaného starostu města Horlivka, a pobočníka jednoho z velitelů teroristů v doněcké oblasti, do roku 02 podpluk. GRU Igora Bezlera *1965 „ Démona“ , jenž již 5.6.014 hrozil zastřelením rukojmích, pokud „ kyjevskou juntou „ nebude propuštěn jeho zástupce.
Podplukovníka GRU Bezlera + pluk. GRU Strelkova, válečného zločince z Putinovy války v Čečensku, Kyjev obvinil ze zavraždění zástupce starosty města Horlivka Volodomira Rybaka v 4/014.
3.7.014 se novým ukrajinským ministrem obrany stal 46letý Valerij Heletej, dosavadní šéf prezidentovy ochranky a Úřadu státní ochranky /UDO, jenž slíbil dobytí i Sevastopolu, a šéfem genštábu gen. Vyktor Muženko, šéf ukrajinské protiteroristické operace.
4.7.014 ukrajinská armáda dobyla městečko Mykolajivka v doněcké oblasti.
5.7.014 ukrajinské jednotky vyhnaly ruské teroristy ze Slavjanska, nad kterým opět zavlála ukrajinská vlajka, přičemž jejich šéf Igor Girkin/Strelkov , jenž velel komandu Nula, které Slavjansk 12.4. 014 zabralo, rozpoutalo ruskou válku proti Ukrajině a udávalo jí tón, opustil svůj štáb v budově SBU ve Slavjansku s většinou svých lidí již týden předtím .
Třebaže byl Slavjansk „ neprodyšně “ obklíčený, pluk. Strelkov/Girkin odjel se stovkami ruských vojáků v nákladních autech.
Konvoj z 5.5.014 se skládal z 20 autobusů, několika nákladních aut, z jednoho těžkého děla, a z nekonečného počtu automobilů.
Ukrajinská armáda nenapadla ani jeden konvoj, chráněný ze vzduchu ruskými vrtulníky, čímž prokázala své meze – teroristé tvrdili, že noc předtím přepadli jedno její stanoviště, aby odvrátili pozornost od konvoje.
Asfaltované silnice jsou nejen plné děr od vybuchlých granátů, ale jsou i zaminované, musí se jezdit po polních cestách.
Zatímco ruští vojáci se přeskupovali organizovaně, proruští separatisté, kteří již nevěděli, co se děje, a kdo velí, opouštěli svá kontrolní stanoviště v naprostém chaosu s proviantem povalujícím se všude kolem.
Kolony ze Slavjanska eskortovaly ruské vrtulníky, ruská protiletadlová děla sestřelovala ukrajinské letouny, a Kreml tvrdil, že je to jeho věc, atˇse do toho nikdo neplete.
Samozvaný guvernér Donbasu Pavel Gubarev, přítel Putinova ideologa eurasijství prof. Alexandra Dugina, po vyhnání i z Kramatorska prohlásil, že „ ustupují do Luhanska a Doněcku jen z taktických důvodů, a budou v těchto městech bojovat do posledního muže „ ( i do posledního civilisty) …
Odchod ruských teroristů potvrdil i jimi dosazený starosta Slavjanska Vladimír Pavlenko s tím, že ukrajinská armáda ve městě, kde panuje bezvládí, ještě není, ale projíždějí jím vozidla Národní gardy.
Ve Slavjansku nebyl otevřen ani jeden obchod, ulice byly liduprázdné, jen na jedné křižovatce zoufale zastavovala auta a prosila o pomoc jedna žena, která křičela „ Jsem novinářka Irma Kratová “, jež byla pluk. Strelkovem/Girkinem zadržena 15.4. jako členka jednoho ukrajinského TV štábu.
Na křižovatce se jí podlamovaly nohy z psychického vyčerpání a hladu, na hrudi svírala papírový blok, ze kterého si učinila tajný deník svého věznění.
Dveře její podzemní cely pod částečně vyhořelou budovou SBU otevřeli ráno 5.7.014 místní civilisté, první patro, jak zjistila ukrajinská armáda, bylo zaminované, v zatemněném přízemí byly kanceláře „ úředníků „ Doněcké lidové republiky .
Do podzemí této budovy pluk. Strelkov/Girkin zavíral své vězně – proukrajinské aktivisty, novináře, či obyčejné civilisty, kteří nosili jídlo ukrajinským vojákům – jejich totožnost není známá, desítky civilistů se pohřešují.
V podzemí armáda zajistila i těžké zbraně, granátomety, bazuky, ručně odpalované protiraketové střely.
Ukrajinská armáda zničila i štáb teroristů ve městě Artěmivsk, 50 km severně od Doněcku, kteří se s tanky dodanými Kremlem pokusili obsadit zdejší vojenskou základnu.
Kyjev dal 7.7.014 na seznam hledaných osob soudce Rodiona Kirejeva, jenž poslal Tymošenkovou v roce 011 na 7 let do vězení za to že v roce 09 podepsala s Putinem nevýhodný kontrakt o dodávkách plynu na Ukrajinu.
