Stalin do hry o Varšavu 29.7.1944 vstoupil s obrovskou lží

Třebaže anglosaští spojenci tlačili Sikorského a Beneše do spolupráce se Stalinem, gen. Sikorský v roce 42 předložil Rooseveltovi/FDR plán spojeneckého úderu přes Balkán, který by Polsku/PL ještě poskytl šanci, aby jej SU okupace

minula ( který po jeho smrti ještě navrhl Churchill, ale FDR jej odmítl, Stalinovi by se nelíbil ).

V roce 43 po nalezení hrobů v Katyni, kdy Stalin  25.4.43 přerušil s PL vládou Sikorského diplomatické styky, po zavraždění Sikorského v 7/43, pouhé 4 dny po zatčení WAW velitele Zemské armády gen.Stefana Roweckého „Grota“ ( zajímavé, jak 3 měsíce před přelomovým prodejem PL Stalinovi v Teheránu, zmizeli ze scény dva nejvýznamější muži PL armády,představující symboly doma i v zahraničí ), a po vítězné bitvě RA v Kurském výběžku v červenci-srpnu 43 ( tankovou bitvu u Kurska Stavka opět nevyhrála svými schopnostmi, vyhrála jen díky tomu, že agent NKVD John Cairncross od Kima Philby, pracující v odposlechovém a dešifrovacím ústředí v Bletchley Park, vyzradil Stavce německé plány pro Kursk ) , kdy  RA již upírala oči k PL hranicím, se mezinárodní situace PL exilové vlády významně zhoršila.

Když se PL delegát pluk. Leon Mitkiewicz/1896-1972 US/ u US Sboru náčelníků štábů v 1/44 dozvěděl o výsledku teheránské konference (listopad/ prosinec 43) a důsledcích pro Polsko, informoval gen. Kopanského a vládu v LON, nikdo však neinformoval velitele AK ( ještě v 5/44 gen. Kazimierz Sosnkowski tvrdil, že do PL jako první dorazí anglosaští spojenci ).

Vrchní velitel PL armády gen. Kazimierz Sosnkowski poslal v 10/43 do PL instrukce, ve kterých vydal místní tajné PL vládě rozkaz, aby místo vyhlášení celostátního povstání předcházely vstupu RA do PL ( překročila je 7.1.44) rozsáhlé sabotážně-diverzní akce AK pod krycím názvem operace Bouře/Burza - během německého ústupu tak v německém týlu bojovalo přes 54 velkých jednotek AK ( pluky, divize ) ve všech regionech Polska, které napadaly ustupující německé jednotky a dosazovaly Poláky do funkcí státní správy s cílem získat kontrolu nad klíčovými oblastmi PL ještě před příchodem RA.

Sotvaže však RA dorazila, prozápadní místní správu i místní vojenské velení AK sesadila a pozatýkala, a dala jim na výběr : vstup do Berlingovy SU-PL armády či deportace do gulagů.

Dle představ domácího vojenského odboje (mj. gen. Stanislawa Tatar 1896-1980 WAW) mělo celostátní všeobecné povstání proběhnout ve spolupráci s výsadkovou brigádou gen.Stanislawa Sosabowského/1892-1967 LON/.

Původní plán celostátního povstání byl vytvořen za gen. Roweckého, předpokládal rychlé vyhnání Němců z WAW, ale ne bitvu ve WAW s nacisty, protože hlavní tezí Roweckého plánu byla ochrana civilního obyvatelstva a uchránění WAW před zničením, tudíž pravý opak toho, jak VP proběhlo ( zatčen 30.6.43, zastřelen v KL Oranienburg/Sachsenhausen (neví se v kterém ) 1.8. či 2.8.44 ).

Povstání ve Varšavě bylo plánováno pouze jako součást všeobecného povstání, nikoliv jako součást sabotážně-diverzní operace "Bouře/Burza ", zahájené v 11/43, která měla usnadnit rychlý průchod RA Polskem – naopak, povstalci měli WAW opustit, a jejich velitelé měli operaci Bouře vést.

V 3/44 v souladu s vůlí gen. Roweckého se gen. Komorowski "Bór" rozhodl vyloučit Varšavu z plánu "Bouře”, a že s VP počátkem července 44 vůbec nepočítal, dokládá to, že vyvezl zhruba 1.000 kusů britských pistolí z WAW na východ (Wilno, Wołyń, Lwów), kde operace Bouře probíhala.

Pro Kreml byla AK větším nepřítelem než nacisté, proto poté, co AK rudoarmějcům pomohla, byla spolupráce RA s AK rychle ukončena obklíčením a odzbrojením jednotek AK, její důstojníci byli postříleni jako důstojníci v Katyni, a řadoví vojáci měli na výběr - vstoupit do Berlingovy PL NKVD lidové armády nebo deportace ( na 50.000 z nich, kteří odmítli, bylo deportováno do sibiřských gulagů ).

Vojenským výsledkem operace Bouře na východě byl tak hromadný masakr AK ze strany RA. 

Západní spojenci měli od zpravodajců AK záplavu informací o těchto vraždách a teroru NKVD na “osvobozeném” východním území PL, ale nevyvinuli žádnou snahu k nápravě situace, protože již PL prodali Stalinovi v Teheránu.

Stalin lživě přesvědčoval spojence o neschopnosti AK vést bojové akce a o její minimální podpoře mezi obyvatelstvem, které dle Stalina masově podporovalo RA.

Ještě na přelomu června/července 44 si exilová vláda spolu s delegátem tajné zemské vlády Jankowským pohrávala s myšlenkou, že s pomocí Vatikánu a  Švýcarska přesvědčí BER, aby prohlásil Varšavu za otevřené město, jemuž se boje vyhnou.

Atentát na Hitlera z 20.7.44 ze strany Klause von Stauffenberga, jenž kufřík s bombou položil pod stůl konferenční místnosti, ale NĚKDO kufřík s bombou od Hitlera odkopl ( který zpravodajství AK hodnotilo jako nedostatek podpory Němců pro Hitlera ), tyto naděje ukončil.

Současně ve WAW začala evakuace německé správy a pomocných sil, a všude panoval zmatek, a na územích „ osvobozených „ RA byli členové AK zatýkáni, vládu přebíral kremelský Polský výbor národního osvobození, RA se dostala k Visle.

Napětí ve městě mezi Poláky a Němci rostlo, zpanikaření Němci věděli, že je zde kolem 40.000 vojáků AK, zhruba stejně jako německých vojáků ( početně byly síly vyrovnané, ale vojáci AK nebyli vyzbrojeni ), proto po atentátu na Hitlera z WAW, z níž již bylo vidět na východním okraji SU tanky, rychle utekli.

21.7.44 v den, kdy byl v Chelmnu vytvořen Výbor národního bolševického osvobození, který se  22.7.44  prohlásil za prozatimní vládu, kterou týž den Stalin uznal, a o 4 dny později s ní uzavřel smlouvu o přátelství na věčné časy, což bylo, technicky, v souladu s ujednáním mezi FDR, Churchillem a Stalinem v Teheránu, že si Stalin ponechá hranice z roku 41, tj. hranice dle SU-německé smlouvy o neútočení ze 8/39, území, které Stalin okupoval od své spojenecké agrese s Hitlerem proti PL.

Týž den 21.7.44  generálové Komorowski-Bór, Tadeusz Pełczyński "Grzegorz" (náčelník genštábu a zástupce AK)  a Okulicki "Kobra"/ "Niedźwiadek" (náměstek náčelníka genštábu) , kteří byli v 5/44 v LON na poradě,  učinili předběžné tragické rozhodnutí o zapojení WAW do bojů, ač údajně nevěděli nic o budoucím odjezdu předsedy vlády Mikołajczyka z LON do Kremlu 30.7.,.a ani v den, kdy se rozhodli, o ustavení bolševické vlády v Chelmnu.

Rozhodli se jen pod vlivem zpráv, že je Hitler po smrti, a že RA rychle postupuje k Visle, takže to vypadalo, že WAW bude prvním RA od nacistů osvobozeným spojeneckým městem, což prozápadní Poláci nechtěli, zamýšleli osvobodit WAW vlastními silami, aby uhájili poválečnou nezávislost PL.

Generálové AK rozhodli o povstání ve WAW, třebaže zbraně předtím poslali na východ v rámci neúspěšné operace Bouře, a další zbraně nestačili do WAW dovézt.

21.7.44  gen. Okulický a gen. Tadeusz Pełczyński "Grzegorz“ požádali gen. Komorowského o vyhlášení povstání ve WAW  (Jan Nowak-Jeziorański  gen. Pelczyńskému řekl : " Pokud si myslíte, že povstání vyvolá na Západě velké ozvěny, pak musím říct, že to bude bouře ve sklenici vody“ ). 

22.7.44  gen. Komorowski-Bór se v této záležitosti setkal s delegátem zemské vlády Jankowským a rozhodnutí generálů bylo schváleno tajným zemským parlamentem ( protože se v LON hádaly dvě skupiny, zda VP zahájit či nikoliv, Komorowskému přicházely rozporné depeše, které si navzájem protiřečily ).

S blížící se RA k WAW a pod dojmem informací o jejím teroru a válečných zločinech vůči AK a PL nebolševickým civilistům ve východním Polsku ( mj. ve Wilno/Vilniusu, kde NKVD poté, co vojáci AK pomohli RA město dobýt, důstojníky AK pozvala na společnou oslavu vítězství , kde je zatkla a postřílela, to samé NKVD učinila po válce s nejvyššími přeživšími veliteli AK, viz dále  ) bylo 25.7.44 definitivně rozhodnuto o začlenění VP do akce "Bouře", aby velitelé AK, pokud WAW neosvobodí sami, dohlédli na to, aby RA/NKVD neobnovovala státní moc ve WAW sama.

Kreml dobře věděl, že vojáci AK budou v boji pokračovat i proti poválečné SU okupaci PL, které si s Hitlerem rozdělil v 8/39.  Proto vojáci a sympatizanti AK byli pro kremelské plány s PL významnou překážkou.  Proto SU “ osvoboditelé “ nechali VP utopit v krvi, a  proto Kreml zablokoval přístup k munici Polské lidové armádě/PAL pod velením RA, aby jí nenapadlo pomoci VP vlastní akcí.

25.7.44  AK informovala LON: "Jsme připraveni bojovat o Varšavu", a požádala o pomoc výsadkářskou brigádu generála Sosabowského a o bombardování německých letištˇpoblíž Varšavy.

LON exilová vláda, která včas nedostala ostré výhrady gen. Sosnkovského, jenž byl v Itálii u gen. Anderse, vyhlášení VP schválila 26.7.44,  a ponechala určení data na zemské vládě.

Mezitím se situace radikálně změnila, Hitler byl naživu a namísto paniky disciplinované německé jednotky směřovaly přes Varšavu k východu.

27.7.44 se do města vrátila německá policie a jednotky SS. Zároveň nacistický guvernér WAW právník Ludwig Fischer/1905-1947 popraven, AK na něj provedla nepodařený atentát v 7/44/ s cílem zabránit ozbrojenému povstání povolal 100.000 Poláků na stavbu opevnění, rozkaz, který obyvatelé WAW ignorovali, zatímco zemský vojenský velitel WAW pluk. Chruściel "Monter" vydal v tento den rozkaz k bojové pohotovosti 1.stupně, zrušený následující den generálem Komorowským „Bórem” ( za což jej někteří velitelé AK nazvali zbabělcem, nechtěli čekat, až se o WAW RA střetne s Wehrmachtem, a učiní z ní ruiny, což dokládá, že nepředpokládali, že VP proběhne tak, jak proběhlo – srovnání WAW se zemí ).

SU děla byla již slyšet na východním předměstí WAW Praga, velitelé AK nevěděli, že u WAW stojí jen průzkumná jednotka RA, nikoliv Rokossovského armáda, a nevěděli, že do WAW dorazila nová německá armádní skupina gen. Waltera Modela /1891-4/45/ o 5 divizích.

Za daných okolností AK možná neměla na vybranou, bolševická propaganda kritizovala její „ nečinnost“, a kremelský rozhlas v polštině vyzýval PL občany WAW, aby pomohli RA osvobodit město tím, že zajistí mosty a továrny …

Stalin měl s VP své plány, chtěl si VP ukrást pro sebe, kdy by RA po likvidaci velitelů AK podpodpořila puč pluk.Skokowského a dopomohla tak k vízězství v povstání bolševické PLA, která by do WAW nastolila nezákonnou lublinskou vládu, ale nepodařilo se mu to – neočekával tak gigantické hrdinství AK a obránců WAW všeobecně, které realizaci jeho bolševického plánu zcela vyloučilo.

Stalin do hry o WAW vstoupil 29.7.44 přes pluk. Juliana Skokowského /1886-1959/ s obrovskou lží.

Pluk. Skokowski, důstojník carské armády, jenž bojoval proti bolševikům  1919-20, přestal v roce 41 komunikovat s velením AK, a začal velet obskurní Národní gardě, která se v roce 43 spojila s bolševickou PL lidovou armádou/PAL, šéfem jejíhož genštábu se stal ( zachránil i pár exkolegů, kterým vydal padělané průkazky členů PAL, 1948 byl Kremlem za své služby pro Kreml odsouzen na 15 let do gulagu, propuštěn 1955 ).

Stalin potřeboval vyměnit prozápadní velení VP za rudé velení, dosadit za velitele “ lidového povstání “ ve WAW svého muže, který by VP jménem PL “lidu “ vyhlásil, RA by mu poté přišla na pomoc, “osvobodila” by “  s  PL komunisty WAW, a přemístila by do ní nezákonnou lublinskou vládu, která by jménem úspěchu WAW “ lidu” , který s RA “ osvobodil “ WAW, prohlásila LON exilovou vládu za nezákonnou.

29.7.44 se na zdech WAW objevily plakáty, lživě jménem Skokowského oznamující,  že gen. Komorowski-Bór se svým vojskem uprchl z WAW, a že pluk. Julian Skokowski, přebírá velení nad veškerým odbojem ve varšavském kotli …

Pluk. Skokowského  řídil v té době již stalinský gen. PL původu Zykmunt Berling ( pod kterým sloužil i Jaruzelský ), v Ústředním vojenském archívu se zachoval dopis, ve kterém Skokowskému nařizuje, jaké kroky má podniknout v případě kapitulace VP.

V takovém případě se jeho jednotky v žádném případě nesmějí vzdát, ale připojí se k jednotkám gen. Berlinga v Kampinowském lese, 30 km severozápadně od WAW.

S Berlingem, jenž mu bude letecky zajištˇovat zásoby potravin, léků a munice, bude udržovat rádiové spojení. Signál pro výsadky: tři požáry v trojúhelníku s požárem uprostřed. Vzájemné kontakty, bude-li to možné, se uskuteční na  naší straně východně od Soliboru a na dvou jižních předmostích. Ti, kteří překročí naši stranu, otočí svítilnou nebo hořícím předmětem v kruhovém pohybu, napsal gen. RA Berling.

Viz Letter from General Zygmunt Berling to General Julian Skokowski,” 1944, Program Digital Archive, Central Military Archives, http://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/110293

Ve stejné době KS PL vydala Manifest, kterým samozvaně prohlásila nezákonnou lublinskou vládu za jedinou zákonnou vládu v PL, zatímco vládu v LON označila za „ samozvanou „.  Představitelé tajné zemské vlády, kterým ještě nikdo neodhalil anglosaskou zradu z Teheránu (Stalin, mužem roku 1943 čas.Time), marně požadovali, aby spojenci jasně deklarovali, že v PL existuje jediná zákonná vládní moc, podřízená LON exilové vládě.