Sarkozy a jeho ruský úlet (Mistral)

Putin a Sarkozy obratně využili politicky nefunkční období před a po prezidentských volbách v US … Podepsání druhé mnichovské dohody v Kremlu z 8.9.08 Sarkozym za francouzského předsednictví EU výměnou za francouzskou účast na rusko-německém projektu NorthStream Sarkozyho s Kremlem nečekaně sblížilo.

Dohoda mezi EU-Kremlem z 8.9.08  nejenže nezamezovala dalšímu postupu ruských vojsk a etnickým čistkám páchaným místními „mandátáři“ Kremlu, ale tito unikli i jakýmkoliv sankcím, které EU například vyhlásila proti „mandatářům“ Kremlu v Podněstří /nebyla jim udělována víza …

Nejenže se ruské jednotky nestáhly a neumožnily návrat gruzínských uprchlíků, ale navzdory závazku Medvěděva Kreml na věčné časy zablokoval monitorovací mise OSN a KBSE/OBSE …

Duo Putin/Medvěděv se tak EU upřímně vysmáli, že věřila, že dohoda, kterou Sarkozy 12.8.08 s Medvěděvem podepsal, je pro Kreml závazná ...

Sarkozy sblížení s Ruskem ve svých předvolebních slibech nepředpokládal, a nepředpokládal ani to, že se mu podaří poštvat si proti sobě jím hýčkaný Peking , který s Paříži/PAR v 11/07 uzavřel tučné kontrakty .

Sarkozy Peking vychvaloval pro jeho „ nezištnou“ humanitární angažovanost v Dárfúru, v oblasti, která leží na ropných nalezištích … Ve svém blahořečení Sarkozy pod tlakem veřejného mínění „zabrzdil“ až po nepokojích v Tibetu v 3/08, které čínská armáda tradičně utopila v krvi.

Když Sarkozy v 11/08 veřejně utrousil, že se 6.12.08 setká v polském Gdaňsku s tibetským dalajlámou, došlo ke světové show - čínský režim okázale zrušil pro EU důležitý lyonský summit Čína–EU naplánovaný na 1.12.08, a řadoví členové EU nad diplomatickou nešikovností Sarkozyho jen zírali, protože Angela Merkelová a Gordon Brown se s dalajlámou také „soukromě“ sešli, aniž by Peking „veřejně“ pohoršili (Merkelová se s ním sešla již v 9/07 ) …

Peking pokořil EU i tím, že spolu se zrušením summitu nechal pro špionáž popravit tchajwanského obchodníka Wu Weihana, kterého se EU diplomatickým jednáním snažila dlouhé měsíce zachránit …

Nejvíce Peking spílá Merkelové, zatímco před Gerhardem Schröderem v Putinových a čínských službách Peking úslužně rozbaluje červený VIP kobereček, protože ani Schröder nemůže Merkelové , která v 10/010 na úkor Číny nabídla strategické partnerství Indii, přijít na jméno … (Křestˇanští demokraté v Bundestagu přijali dokument, vyhlašující, že se Berlín/BER musí v Asii přeorientovat na země, se kterými obchoduje více než s Čínou , tj. na Japonsko, Jižní Koreu, státy ASEAN, a Indii) .

Sarkozyho úlet s Putinem je komický, protože Sarkozy byl do roku 08 Putinův nejostřejší kritik, jenž „rozhodně“ odsuzoval „brutální agresivitu“ Kremlu vůči sousedům Ruské federace, zejména vůči Ukrajině a Gruzii, pobaltským státům, a „Putinovu špinavou válku“ v Čečensku …

S Putinem „ulétl“ i Berlusconi (Berlusconi slaví Putinovy narozeniny v Petrohradě, zatímco Putin tráví dovolenou v Berlusconiho vile), a obchodní partner Ruska číslo jedna Berlín, který „tanec“ s Putinem bezkonkurenčně vede (v roce 09 byl německo-ruský tandem na věky stvrzen dohodou o spolupráci mezi firmou Siemens a Rosatom ) …

Již 8.10.08 v Evianu, a poté 14.11.08 v Nice, Sarkozy zašel nebezpečně daleko, když prohlásil, že  „ souhlasí s ruským návrhem na svolání celoevropské bezpečnostní konference“ , na které by byl podepsán celoevropský bezpečnostní pakt, v němž by hlavní roli ochránce evropských kuřátek sehrálo Rusko, a před blaženě chrochtajícím Putinem kritizoval US projekt protiraketové obrany v Evropě …

Putin však Sarkozyho nikdy nebral vážně, jak dosvědčil 16.11.08 ve Washingtonu, kde k obveselení všech zdařile imitoval Sarkozyho, jak emocionálně vystupuje před řečnickou tribunou …

A jak se Sarkozymu odvděčil Medvěděv, kterého Sarkozy neustále chválil s tím, že Medvěděv v Kremlu představuje „pragmatické liberální “ křídlo ?

Medvěděv již 14.11.08 pro světový tisk důrazně prohlásil, že „Sarkozy nemá žádnou zásluhu na tom, že ruská vojska nedorazila až do Tbilisi …“ .

Pro Putina spolupráce se Sarkozym má cenu jen jako romantická ozvěna francouzsko-ruské aliance z roku 1892, jediným jejím přínosem pro Kreml je, že umožňuje EU politicky rozdělit …

Jednání vedená od roku 09 mezi Gazpromem a francouzskými firmami GDF Suez + EDF dostatečně nahlodaly projekt společné evropské energetické politiky, a sarkasticky osvětlily, co EU mínila energetickou diverzifikací : nikoliv diverzifikaci dodavatelů, ale diverzifikaci cest, kudy povede ruský plyn …

Protože chátrající ruské zbrojovky zaostávají 500 let za zbrojní technikou Západu, Putin od doby, co jeho intervence v Gruzii obnažila nedostatky ruských ozbrojených sil, horlivě listuje západními zbrojními katalogy, nakupuje izraelské drony ( první izraelský špionážní dron koupil v 9/09 ) a německé pancíře  …

Ministr obrany Hervé Morin a „humanista“ Bernard Kouchner se u  „přítele“ Putina v roli hostí od  8.9.08 střídali, odstrkávali jihokorejské a podsouvali mu francouzské zbrojní katalogy, aby si měl z čeho vybírat také pro své námořnictvo, jehož lodě mají co dělat, aby se nepotopily ( viz Ruské námořnictvo a Putinovy ambice + NATO,Rusko a Sevastopol I+ II, Militaria) …

Intelektuál Kouchner původně rovněž nemohl Putinovi přijít na jméno pro jeho porušování lidských práv v Čečensku, k psychoanalýze Kouchnera viz hru Bertolda Brechta Galileo Galilei, jenž 1633 (69) „odvolal“ své kacířské učení ( „Eppur si muove /A přesto se točí poznamenal jen v soukromí, rehabilitoval jej papež Jan Pavel II v roce 92), zatímco inkvizicí nezlomený Giordano Bruno shořel v roce 1600 na hranici …

Od 23.11.09 se v Petrohradu na řece Něvě pyšně pohupoval francouzský námořní bitevní klenot třídy Mistral z loděnic Saint-Nazaire, víceúčelové útočné a obojživelné výsadkové plavidlo s přistávací dráhou pro vrtulníky, vyzbrojené děly a střelami, které ve svých útrobách uloží tanky či obojživelné obrněné transportéry, vrtulníky (16), pěchotu (750), může být nemocnicí ( má 2 operační sály) , i vlajkovou/velitelskou lodí genštábu (pro svoji víceúčelovost se lodím třídy Mistral přezdívá „švýcarský nůž“ ) …

Je ideální i pro evakuaci státních příslušníků, či jako velící lodˇ pro akce mezinárodního rozsahu, se svoji délkou 200 m je po letadlové lodi CHDG druhou největší francouzskou válečnou lodí …

Od 25.11.09 byla lodˇ zpřístupněna ruské veřejnosti, na její prohlídku čekaly kilometrové fronty …

Když o „zahraniční politiku se nezajímající“ Obama po celý rok 09 Sarkozyho snahu prodat útočnou lodˇ Kremlu nekomentoval, senátor John McCain zorganizoval petici 6 US republikánských senátorů , kterou 16.11.09 předal francouzskému velvyslanci ve Washingtonu s kopií pro Clintonovou.

V petici senátoři uváděli, že „ jestliže PAR útočné plavidlo Kremlu prodá, a poruší tak pravidla chování EU ohledně vývozu zbraní, podepíše se pod kremelskou válečnickou zahraniční politiku“ …

Francouzský velvyslanec Pierre Vimont US senátorům odpověděl, že „ technicky zaostalé Rusko nepředstavuje pro NATO žádnou věrohodnou hrozbu“  ( 10.9.09 Medvěděv na gazeta.ru uveřejnil článek, ve kterém prohlásil, že „Rusko je zaostalý zkorumpovaný stát s primitivní ekonomikou zaměřenou jen na vývoz surovin, který potřebuje zahraniční investice ,aby se dokázal zmodernizovat „)  , nicméně někteří republikánští kongresmani požadovali, aby v případě podpisu kontraktu Kongres odhlasoval rezoluci PAR odsuzující, protože „prodat útočné zbraně Kremlu si nesmí dovolit ani žádný spojenec NATO, natož jeho člen „  …

15.1.010 se přidal Michail Saakašvili, jenž pro list Le Monde prohlásil, že  „ prodej útočné lodi je o to nebezpečnější, že z technického i právního hlediska Kreml zůstává ve válečném stavu s Gruzií „ …

Třebaže obránce lidských práv Kouchner se dal zcela do služeb tohoto kontraktu, „Quai d´Orsay“, které vede, bylo zásadně proti kontraktu s tím, že  Polsko/PL a pobaltské státy by mohly na PAR vyžadovat „záruky mechanismů solidarity mezi členskými státy NATO“ …

Sarkozyho Putin „oslovil“ v roce 08, když Paříži poskytl vrtulníky pro mezinárodní misi v Čadu (viz Spolupráce Paříže s Putinem , Militaria, zatímco v uranovém Nigeru Putin + Washington sponzorují povstalce proti profrancouzské ústřední vládě), a svým příspěvkem k misi Atalante/boj proti pirátům před Somálskem, načež po této úsluze Bernard Kouchner prohlásil, že „bude prosazovat, aby byl Kreml přizván k diskusím NATO o vojenské strategii v Afghanistánu ( NATO i EU si pronajímají pro své mezinárodní mise obří ruské dopravní letouny Antonovy /An-124, a ruské vrtulníky Mi-8/Mi-17 )  …

1.3. 010  v rámci Ruského roku ve Francii, kdy Sarkozy dokonce uvažoval, že by ruské elitní jednotky z Čečny pochodovaly 14.7. na Champs-Elysées, Medvěděv jako součást  „operace Šarm“ dorazil s manželkou do PAR .

Le Monde přinesl na titulní stránce obrázek, jak Sarkozy zářícímu Medvěděvovi v rámci strategického partnerství ( má strategické suroviny) předává model lodě Mistral, zatímco Sarkozy drží v rukou cár papíru s nadpisem Severoatlantická aliance …

Státnické umění spočívá v tom, že politik dokáže rozpoznat krátkodobé národní zájmy („záchrana“ loděnic STX v Saint-Nazaire, DCNS v Brestu a v Lorient, STX by od 6/011 po dodání třetí lodi Mistral francouzskému námořnictvu byly bez práce) od dlouhodobých, což Sarkozy a jeho premiér Francois Fillon, další žhavý protagonista kontraktu, očividně nedokáží …

Sarkozy, aby mohl přeorientovat svoji zahraniční politiku, lživě označoval Medvěděva za druhého Gorbačova Reformátora ... Během své volební kampaně v roce 07 Sarkozy označoval Putina za „ vraha ruských novinářů a umírněných čečenských politiků“ , zatímco v roce 09 Putina  nazýval „ důvěryhodným přítelem“, třebaže právě v roce 09 bylo v Rusku spácháno nejvíce politicky motivovaných vražd …

Že Medvěděv není žádný „demokratický reformátor“  dokazovali již členové jeho  prezidentské „družiny“ , především zadlužený hliníkárenský král a mafiánský oligarcha Oleg Děripaska, kterému US již léta odmítají vydat vstupní vízum … Také v LON má Děripaska právní problémy, zato v PAR úspěšně „vypral“  svoji špinavou politickou pověst, když jeho v roce 08  „zchudlá“  firma RusAl, kterou francouzské banky vypolštářovaly úvěry, vstoupila na pařížskou burzu …

Na operaci „Šarm“ Kreml najal za stovky miliónů euro „značkové“  public relations /PR agentury, např. bruselskou Gplus, pařížskou Euro-RSCG s vlivem u francouzské vlády, která vymyslela kulturní rok ruský ve Francii a francouzský v Rusku …

Agentura Image-Sept „ošetřuje“ nepříznivé mediální dopady kauzy Eutelsat, kterou Kreml uplatil, aby ze satelitního kanálu W7  v 1/010  vyhodila gruzínský TV kanál Pěrvyj kavkazskij, jediný nezávislý zdroj informací v kavkazské oblasti, načež gruzínská veřejnoprávní TV podala stížnost u pařížského obchodního soudu  ( viz zde Saakašvili  neztratil smysl pro humor) …

Hlavní atrakcí byla v PAR výstava v Louvru Svatá Rus (pokrývala období od počátku křestˇanství/ 9.stol. do vlády Petra Velikého v 18.stol.) , kterou Medvěděv slavnostně otevřel 2.3.010, protože jak Podplukovník KGB, tak Medvěděv jsou od roku 98 „ hluboce pobožní“ …

Navzdory tomu, že Jelcinova ústava z roku 93 vyhlašuje Rusko za laický stát, Putin se snažil dostat církev, nejoblíbenější postbolševickou instituci v Rusku, pod kontrolu spřádáním „zvláštních“  vztahů s moskevským patriarchátem, dnes již nelze rozpoznat, co je FSB a co církev, dnešní šéf patriarchátu je 6 . nejvyšším státním/FSB hodnostářem, třebaže zákon z roku 07 o navrácení církevního majetku je, k veřejné lítosti Putina, jen mrtvou literou, patriarchát získal zpět jen hrstku nemovitostí, jinak by se stal vlastníkem celého Ruska   …

Medvěděvova „pobožná“ manželka Světlana (*1965) šéfuje Duchovní osvětě mládeže, sponzorované vedle Patriarchátu vojensko-nacionalistickou společností STIAG ( Světlana je dobrou herečkou, v mládí hrála v divadle) …

Také Putinova manželka je čestnou „rytířkou“ jednoho moskevského náboženského řádu …

Výstava byla příhodně sponzorována milovníky umění Gazpromem a francouzskými protějšky Total + GDF Suez …

8.2.010 ruský stát koupil v PAR rozlehlou nemovitost Météo France , podle ruských médií za 60 mil. euro … Ruská FSB plánuje z nemovitosti vystavět pravoslavný chrám a kulturní středisko , jak si to veřejně přála Medvěděvova manželka, což v překladu znamená sídlo ruské rozvědky .

Sarkozy využil zklamání Polska/PL z rozhodnutí Obamy z 3/09 skoncovat s projektem US raketové základny v Polsku, aby zrazené Polsko, klíčovou mocnost „ nové“ Evropy , na francouzsko-polském summitu v 11/09 přiměl  souhlasit s koncepcí evropského genštábu/v Sarkozyho pojetí možná evropsko-ruské obrany (Kreml mj. usiluje o to, aby státy za ruskými humny povinně ve svých ústavách zakotvily neutralitu)   …

O Obamou zrazeného Kaczynského usiloval i Berlín/BER, jehož nový ministr zahraničí Guido Westerwelle (Merkelová se konečně zbavila šedé eminence Schrödera Franka Waltera Steinmeiera), jenž jako světový jazyk prosazuje místo AJ němčinu, takže není ve Washingtonu oblíben, porušil tradici, a poprvé na inaugurační zahraniční návštěvu v rámci své „Ostpolitik“ á la liberál Genscher zavítal nikoliv do PAR, ale do Varšavy ( v koaliční smlouvě německé vlády bylo PL poprvé vedle PAR zmíněno jako stát výmarského trojúhelníku srdci Berlína ze všech států nové Evropy nejbližší )  …

Státy výmarského trojúhelníku se na nejrůznější úrovni scházejí od roku 91 (největší krizi trojúhelník zažil v 3/03, kdy se PL jednoznačně postavilo za Washington, a poté v roce 06, kdy se Lech Kaczynski pro houževnaté lezení Chiraka do přízně Putina na summit nedostavil) .

Na schůzku v 4/010  přijeli jejich ministři pro evropské záležitosti Pierre Lellouche, Werner Hoyer a Mikolaj Dowgielewicz, kteří měli vypracovat společnou strategii pro evropskou obranu, energetiku (právě Lech Kaczynski byl zásadním nepřítelem plynovodu NorthStream), a vůči novému proruskému vedení Ukrajiny …

 „ Leteckou nehodu“ z 10.4.010 ze Smolenska, která dekapitovala Polsko o  prezidenta, věrného spojence Saakašviliho a Juščenka, a připravila polskou armádu o protiruské velení, Sarkozy využil k tomu, aby na zasedání „výmarského trojúhelníku“ , které se mělo konat v 6/010 v PAR , byl nečekaně pozván i Putin, když polsko-ruské vztahy za nových polských aktérů bizarně vzplály oboustrannou náklonností ( co na tom, že slíbené důležité dokumenty o Katyni, které Medvěděv „nestačil“ prezidentu Kaczynskému předat, neobsahovaly nic, co by každý již nevěděl) …

Formální polsko-ruské úsměvy byly nasazeny již 8.2.08, kdy do Kremlu na návštěvu bezzubého premiéra Zubkova dorazil polský premiér Donald Tusk, jako první premiér od roku 01, kdy do Kremlu přijel Lešek Miller.

Vzájemné vztahy se dostaly pod bod mrazu v roce 04, kdy PL vstoupilo do EU a veřejně podpořilo „oranžovou  revoluci“ na Ukrajině.

Putin tehdy vyjádřil „optimismus“, že  PL „ umožní ruským zbrojním inspektorům prohlédnout si budoucí US raketovou základnu“ (či je přímo na základně nastálo ubytuje ) , zatímco rival Kaczynského Donald Tusk se smířlivějším postojem jak ke Kremlu tak k Berlínu prohlásil, že „ se nějaký ten kompromis zcela určitě najde“ …

Zatímco Putin v 6/010 novinářům uvedl, že „ vzájemné neshody nejsou po Smolensku již tak dramatické“, Tusk prohlásil, že „ to nejdůležitější, vzájemná důvěra , však stále chybí“ …

Hlavním úkolem Tuska bylo přesvědčit Putina, aby změnil trasu plynovodu NorthStream, která by podle PL měla vést přes baltské státy a PL ( tak jak předpokládal starý projekt „suchozemského“ plynovodu Amber/Jamal II ), což odmítl nejen Putin, ale i Merkelová …

Pobaltské státy a Polsko, které na ruském plynu zcela závisí přes plynovod Jamal z Běloruska, tak zůstanou od hlavního přívodu plynu do západní Evropy odříznuté,  na milost a nemilost Putinovi, jenž se zapřisáhl, že  pobaltské státy budou škemrat, aby se směly vrátit do mateřského lůna Moskvy  …

V roce 08 Varšava přišla se svojí největší diplomatickou iniciativou od svého vstupu do EU, s projektem Východního partnerství užší spolupráce EU se šesti postsovětskými zeměmi (Bělorusko,Ukrajina, Moldávie, Gruzie, Arménie Ázerbájdžán), který vypracovala s vydatnou podporou Švédska a Nizozemí.

Tímto projektem si PL zvýšilo diplomatickou „váhu“ proti historickému tandemu PAR-BER, který podpořil NorthStream na polský úkor.

6.5.09 se PL ministr zahraničí Sikorski vypravil vstřícně do Kremlu, aby osobně pozval Putina na oslavy 70.výročí vypuknutí 2.sv.v. na 1.9.09 do Gdaňska, Putin si nechal „čas na rozmyšlenou“,  v 8/09 ve své „eseji“ v Gazeta Wyborcza nazval pakt Ribbentropa –Molotova „nemorálním“, ale v 9/09 Putin ostentativně  před Polskem předvedl rozsáhlé rusko-běloruské námořní manévry (15.000 vojáků) , jejichž hlavním cvičením bylo „vylodění“  …

7.5.09 se k radosti PL konal první summit mezi EU a zástupci zemí Východního partnerství (v Praze), Sergej Lavrov iniciativu Kaczynského nazval „ novým rozdělením evropského kontinentu“, a Kreml tlačil na dotyčné země, aby se v projektu „neangažovaly“  …

Západní státy EU však Kaczynskému dávaly ostentativně najevo, že projekt „ekonomických výhod za politickou liberalizaci“ neznamená „předsíň“ pro vstup do EU, Kaczynski však svůj diplomatický boj ve prospěch Ukrajiny a Gruzie nevzdal, a prohlašoval, že účelem Partnerství je vytlačit z těchto zemí  ruský vliv a nahradit jej vlivem EU .

Kaczynski prohlásil :“ Zatímco prioritou skandinávských a jiných států jsou lidská práva, prioritou Itálie a Německa je prachobyčejný obchod …“ .

Dosavadní polské vedení bylo hlavní překážkou pro sblížení obou států, což byla hlavní podmínka pro prohloubení spolupráce mezi Evropou a Ruskem (Rusko mj. usiluje o bezvízový styk s EU) , taktéž sblížení Ruska s Ukrajinou, čehož Putin dosáhl v 2/010 zvolením proputinovského Janukoviče  prezidentem … Tyto dvě podmínky tudíž Putin pozoruhodně zdolal ještě před summitem EU-Rusko, který se konal v 31.5/1.6/010 v Rostovu nad Donem …

Na moskevských oslavách z 9.5,010 (na kterých si Rusko nostalgicky přehrává úlohu „osvoboditele“ stařičké Evropy), největší vojenské přehlídce od rozpadu SU , poprvé dekadentně pochodovaly i jednotky NATO …

Sarkozyho přehorlivá snaha vydat společné prohlášení států výmarského trojúhelníku a Kremlu o „společném evropském prostoru“ , neuspěla pro chladný postoj Merkelové, která Sarkozyho snahu označila za „příliš uspěchanou“ …

Sergej Lavrov a Medvěděv se tolik snažili, aby Rusko definitivně z EuroAsie zařadili do Evropy : v 5/010 ruský runewsweek.ru publikoval „ přísně důvěrný“ dokument ruského zamini, kde bylo mj. uvedeno, že „od partnerství s EU si Rusko slibuje  především svoji modernizaci“, a  „ čínské ambice je nutno vykázat do patřičných mezí, protože Čína potřebuje nás, nikoliv my Čínu“ …

Hodně naznačuje, jak jsou líčeny pobaltské státy : „ blízká ruská zájmová zóna, v níž jsou národní hodnoty hrubě pošlapávány, která již nepředstavuje pro členské státy EU lákavou vyhlídku k investicím „ …

V nové zahraničněpolitické doktríně ruští diplomaté již svět údajně nedělí na „přítele nepřítele“, jak v roce 00 uvedl Putin, který Rusko stalinskou terminologií   přirovnal k „pevnosti obležené nepřítelem“ …

7.5.010 “ druhá hlava orla“ Medvěděv (Medvěděv má do zahraničí vysílat pozitivní signály, je na Facebook a má vlastní blog) v listu Izvěstija  odsoudil totalitní bolševický stát a Stalinovy represe, proto 9.5.010 s představiteli západního světa v čestných lóžích, portréty Stalina byly v MOW vyvěšené jen velmi decentně, zato v plné síle vlály v Petrohradě, v Omsku, ve Vladivostoku …

Ještě v 6/010 se Saakašvili za návštěvy v PAR snažil Sarkozymu prodej Mistral vymluvit, Sarkozy jej ujištˇoval, že  útočná francouzská plavidla Putin rozmístí „jen kolem tichomořských Kuril“, nikoliv naproti Gruzii a naproti Krymu, na což Saakašvili sarkasticky odvětil, že proti Japonsku ani Číně je určitě Putin nepoužije, ani  proti Finsku v Baltském moři …

Viz rozhovor Saakašviliho pro Nouvel Observateur, také Saakašviliho ministr zahraničí  Grigol Vachadze, kterého Kreml nesnáší, protože měl dvojí občanství a vzdal se ruského, uvedl, že „Rusko již okupuje 20% gruzínského území, a lze očekávat , že  je jen otázkou času, kdy se  při vhodné příležitosti rozhodne pro okupaci 40% gruzínského území, na kterém vytvoří v zájmu své doktríny “ omezené suverenity svých sousedů za humny“ proruský režim..

Třetí den po Saakašvilim přijel do PAR Putin, jenž důrazně Sarkozymu naznačil, aby jej ani nenapadlo prodat Saakašvilimu protiletecké a protitankové střely …

Kontrakt „Mistral“  zasadil ruskému zbrojařskému průmyslu těžký úder, některé zbrojařské podniky v letech 09-010 vznesly k federálním úřadům stížnost pro  „ neregulérnosti“  při vyjednávání tohoto kontraktu, a  obrátily se na Protimonopolní úřad s tím, že kontrakt porušuje zákon o státních zakázkách a pravidla o hospodářské soutěži, ale marně, v ruské Dumě jejich schopnost držet krok se světovými trendy napadl předseda obranného výboru Viktor Zavarzin, a ministr obrany Anatolij Serdjukov, jenž provádí rozsáhlou reformu armády a zbrojařského komplexu, který na adresu ruského vojensko-průmyslového komplexu v 10/010 prohlásil, že „ jelikož nám ruské zbrojní podniky nedokáží zaručit, že jejich výrobky budou přesně podle námi požadovaných parametrů, jsme připraveni zbrojní techniku dovážet ze zahraničí „ …

V 8/010 přišlo nečekané intermezzo, když 20.8.010 ministr obrany Anatolij Serdjukov potvrdil informaci listu Kommersant z 19.8.010, že Kreml z ničeho nic vypsal tendr pro ruské i zahraniční firmy, což novináři považovali za trik, aby faktura za Mistral byla co nejnižší ( Putin oslovil španělské a nizozemské zbrojovky)   …

Ruská média psala, že vypsání tendru Putinovi doporučil Igor Sečin, Putinův  místopředseda vlády, kterého po protestech managementu OSK z 7/010 Putin dosadil za šéfa OSK …

Igor Sečin ,bývalý agent vojenské GRU z Angoly a Mosambiku, odkud pramení jeho „přátelství „ s Viktorem Butem, jehož firmu „ s mraženými kuřaty“ mu pomohl vybudovat, byl v v 8/010 Putinem jmenován hlavním vyjednavačem kontraktu Mistral, hlavním vyjednavačem Sarkozyho byl „ostřílený“ gen. Benoit Puga, od 9/08 šéf vojenského zpravodajství, od 2/010 šéf speciálního prezidentského vojenského genštábu …

Pravda byla i jinde : od  návštěvy Medvěděva v PAR v 3/010 se francouzsko-ruské vztahy znatelně zhoršily, Medvěděv přijel do PAR především definitivně stvrdit  kontrakt na Mistral, k dohodě však nedošlo, protože Sarkozy stále odmítal převod vojenské technologie, a pro média potvrdil, že „ Mistral bude prodána jen jako „skořápka“ bez vojenského vybavení“ , v 6 /010 + 7/+ v 8/ 010 byly vzájemné vztahy v době ledové …

PAR se převodu vojenské technologie urputně bránila, a zcela jej vyloučila , zatímco Putin na předání plánů na stavbu lodí , a zejména na převodu komunikační technologie a technologie systémů velení a řízení podle norem NATO, trval …

De facto převod vojenských technologií byl pro Kreml nejdůležitějším smluvním bodem, protože tento převod by skoncoval se zavedenou představou,že do Kremlu špičkové západní vojenské technologie převádět nelze ( v US toto omezení stále platí) …

Tento precedent tudíž otevírá cestu další vojenské spolupráci s PAR, 16.2.010 list Kommersant napsal, že ruské ministerstvo vnitra vyjednává s francouzskou firmou Panhard  General Defense o nákupu lehkých obrněných vozů …

Naposledy Sarkozy převod odmítl v 6/010 během pařížského setkání s Putinem, který nedokázal přemoci svůj hněv, že se Sarkozy nejen setkal se Saakašvilim, ale ještě jej ujištˇoval, že francouzské lodě nebudou zneužity ani vůči pobaltským, ani vůči černomořským státům  …

Sotvaže ve vyjednávání o převodu vojenské technologie neúspěšný Putin dorazil do MOW, Kreml oznámil zvýšení ruské vojenské přítomnosti v Abcházii a v Arménii, kam za tímto účelem  nečekaně odjel Medvěděv, a zároveň Kreml oznámil, že do Abcházie přemístil protiletecké střely S-300 , což francouzský ministr zahraničí Kouchner na tiskové konferenci památně komentoval, že „ tyto změny nenarušují vojenskou stabilitu v oblasti, ani nikoho neohrožují“ …

Přesto Kouchner odjel v 7/010 do Tbilisi, aby zde znovu ujistil Saakašviliho, že PAR stojí na jeho straně a bude na Kremlu „tvrdě“ požadovat, aby svá vojska stáhl z gruzínských provincií, nicméně v 9/010 Kouchner Lavrova jen „poprosil“ , zda by neměl nic proti tomu, kdyby evropští pozorovatelé mohli svobodně překračovat delimitační linii mezi gruzínskými a ruskými jednotkami zdržujícími se na gruzínském území …

Nečekané vyhlášení tendru mělo Paříž připravit o jistotu, že Kreml vyjednává výlučně jen s ní, což se i stalo. PAR po překvapivém tahu Putin/Sečin natolik znejistěla, že koncem srpna 010 vyslala generála Puga tajně do Kaliningradu , kde se setkal s novým a daleko tvrdším vyjednavačem Putina, ultranacionalistou Igorem Sečinem …

Jednání byla obnovena, takže 1.10.010 do MOW opět dorazilo nerozlučné duo Kouchner/Morin, pod jejichž patronací se jednání vedla …

Poslední slovo měl Sečin, takže lodě budou postaveny ve spolupráci francouzských loděnic STX+ DCNS s ruským státním lod´ařským holdingem OSK, jehož původní management prosazoval kontrakt s Jihokorejci …

Kontrakt byl stvrzen počátkem  12/010, kdy Elysejský palác ustoupil, a vyslal do Kremlu Francois Fillona, jenž zvěstoval pro Kreml radostnou zprávu, že „ převod vojenských technologií konec konců takovým problémem nebude „ …

Navzdory protestům PL, pobaltských zemí, Ukrajiny a Gruzie 21.1.011 Elysejský palác a Kreml společně potvrdili, že PAR prodá Rusku dokonce čtyři tyto útočné lodě , přičemž dvě si dokonce v licenci vyrobí Putin sám ( chátrající ruské loděnice naposledy postavily bitevní lodˇv roce 99)   …

Formálně se jednání po celou dobu vedla jen ohledně jedné útočné lodi Mistral , a také meziministerská komise pro vývoz bojové techniky /CIEEMG vystavila doporučení jen na jednu lodˇ, což byla „červená linie“, kterou PAR neměla překročit,  Lavrov však v 8/09 lakonicky pronesl, že Rusko má „ pět moří“ …

Původní Putinovou představou tudíž bylo, že petrohradské loděnice v licenci vyrobí 3-4 lodě Mistral …

Společné komuniké se ani slovem nezmínilo, jakou výzbroj tyto 4 lodě ponesou, nicméně v médiích PAR stále tvrdila, že budou bez výzbroje, navigačních systémů a elektroniky, zatímco náčelník ruského genštábu Makarov tvrdil , že nebudou prodány „prázdné“ , ale i s výzbrojí  …

Protiřečící si Sarkozy v médiích jedním dechem tvrdil , že „převod špičkové technologie je jen  otázkou důvěry, která se Rusku jako strategickému partnerovi musí projevit „, a druhým dechem své tvrzení popřel ujištěním, že útočné lodě budou prodány „samozřejmě“ bez výzbroje   …

Navzdory všem negativním signálům, které Kreml vysílá ( mj. jeho nová vojenská doktrína prohlašující rozšíření NATO na východ za hlavní vojenskou hrozbu pro Rusko) Sarkozy stále ujištˇuje o  Putinových „dobrých sousedských úmyslech“ , které Putin jistěže projeví i na summitu OBSE/KBSE v kazašské Astaně v 12/010 (skončila fiaskem, nedohodli se ani na závěrečné deklaraci)  …

Jak si EU pomýleně počíná naznačuje i její nabídka Putinovi programu  „Partnerství pro modernizaci“ jako „vstřícná“ odpovědˇna článek Medvěděva „Rusko modernizací vpřed!“ uveřejněný  na kremelských internetových stránkách a v „nezávislém“ deníku gazeta.ru , třebaže v něm Medvěděv znovu potvrdil zásadní nesoulad mezi představou EU a představou neoimperiálního Ruska :

EU chce za technologickou spolupráci ústupky v politické sféře, tj. více vnitropolitické demokracie , což Putin odmítá jakkoliv spojovat, a úspěšně  západní Evropu „finlandizuje“ …

Poprvé stát NATO, poté, co Sarkozy ztratil rozum, podepsal zbrojní kontrakt s Ruskem na špičkovou technologii, a to bez ohledu na to, jak budou ohroženy již dnes nejohroženější členské státy NATO s Ruskem sousedící, jak naznačil Putin při oslavách 80. narozenin Jevgenije Primakova v 11/09 svým přípitkem :“ Na znovu sjednocení s Gruzií“ (na vybudování ruských základen v Abcházii Putin vyčlenil 15 mld rublů ) …

Těm, kteří ani toto nepochopili, pomohl šéf ruského námořnictva admirál Vladimír Vysockij, jenž si po jednáních v Kaliningradu radostně poskočil s tím, že „s takovou lodí „  Gruzii obsadí v podstatně zkráceném čase, čemuž vesele přikyvoval náčelník genštábu ruského námořnictva Oleg Burcev …

„Reálpolitik“ Sarkozy si však vrásky nedělá – když může Berlín prodávat Putinovi pancíře a Řím licenci na obrněná vozidla (ruský KAMAZ dostal v 12/010 licenci na výrobu 2.500 italských obrněnců), proč by Sarkozy nemohl Podplukovníkovi KGB prodávat útočné lodě, obchod je obchod, atˇse s nimi vylodí na Krymu i v Pobaltí , atˇs nimi obsadí celou Gruzii …

Sarkozy pokračuje v „reálpolitice“ Chiraka „ každý jen za sebe a pro sebe „ , jenž se snažil odbourat embargo na vývoz špičkové technologie do Číny, což se mu nepodařilo pro US veto, a který zavěsil na Putinovu hrudˇ řád  Čestné legie měsíc po Beslanu jako dárek k narozeninám …

V 2/45 na konferenci v Jaltě učinil Roosevelt ústupky Stalinovi a věnoval mu polovinu Evropy, protože se naivně domníval, že se poválečné Rusko zaměří na rekonstrukci válkou zničené země, k čemuž bude potřebovat západní kapitál a technologii, takže se v zahraniční politice bude chovat „umírněně“ …

Historické precedenty si Sarkozy očividně neprostudoval, protože také on tvrdí, že Putinovo Rusko není pro Evropu hrozbou, neboťˇ jde „ jen o rozvojovou zemi v hospodářské krizi“ , navíc Mezinárodní energetická agentura ve své zprávě z roku 09 uvedla, že Gazprom je kolos na hliněných nohách, která je na dálnovýchodných hranicích ohrožena čínskou demografickou převahou, jejímž zájmem by tudíž mělo být co nejrychleji se připojit ke zbytku Evropy.

Sarkozyho pochybná prodejní diplomacie, ze které Kreml vytěžil politické dividendy vůči NATO a Francie notně u nových členů EU ztratila na „image“ , vůbec nepřihlíží k tomu, že podplukovník KGB Putin vede proti EU de facto špinavou válku,  24.2.011 šéfovi Evropské komise Josému Barroso Putin odsekl,

“ atˇ si EU hledí své nedokonalé demokracie“ , rozezlený, že mu Barroso vytkl věznění politických odpůrců, a že se mu nepodařilo zabránit přijetí evropského zákona , který Gazpromu od 1.3.011 nedovoluje na území členských států EU vlastnit plynovodní sítˇ, což Putin nazval „konfiskací majetku Gazpromu“ …

Sarkozy má ještě jedno želízko v ohni : výměnný obchod 36 stíhacích bombardérů Rafale za brazilské dopravní letouny KC-390 , vojenská spolupráce s Brazilií byla dohodnuta v 12/08, v 9/09 prezident Lula svému hostu Sarkozymu „slíbil“ , že stíhačky Rafale vyhrají nad US F-18 Super Hornet a Gripeny firmy Saab, protože Sarkozy zdůraznil, že jedině on na Brazilii převede i technologii jejich výroby, takže se Brazilie stane soběstačnou i ve výrobě bitevních letounů … Sarkozy připomenul i svůj slib z 12/08, že obě země budou spolupracovat i v oblasti vývoje bitevních vrtulníků, ponorek a v kosmickém průmyslu  …

Poslední slovo však bude mít dnešní prezidentka Rousseffová (od 11/010), Lulova chráněnkyně, proto francouzská ministryně zahraničí Michele Alliot-Marie přijela 22.2.011 orodovat za francouzské stíhačky osobně, aby připomenula jejich skvělé vlastnosti s tím, že v nich jako ministryně obrany letěla 4x , a byla „unešena“ …

Bylo jí řečeno, že rozhodnutí padne nejdříve koncem roku 011, pro jistotu Alliot-Marie připomněla, že „ jediná Francie se již dlouhodobě zasazuje o to, aby Brazilie získala trvalé členství v RB OSN  „ …