Putin vrchovatě naplnil lidové rčení v „ Izvěstijích není pravda a v deníku Pravda nejsou informace“ …Relativní svoboda tisku v Rusku skončila s nastolením Putina na prezidentský stolec v 5/00, třebaže mnohé šlo ještě uveřejnit do jara 04 … Pevný náhubek média definitivně dostala po Putinově znovuzvolení v roce 04 a totálním potlačení (včetně úmrtí/Chlebnikov) či zakoupení odbojných médií provládními miliardáři …
Po svém znovuzvolení Putin rozjel svoji první kampaň za správnou verzi historie stanovenou v bolševické směrnici z 11/90 , jejíž „správnou“ interpretací ( „očistu RF, jejíž pověst byla nepřáteli Ruska těžce pošpiněna „) pověřil nejvyšší veřejné a akademické činitele RF, jakož i ruskou obec novinářskou, která předvedla mimořádně sladěný propagandistický koncert v roce 05 při oslavách 60. výročí „osvobození Evropy Rudou armádou“ (předpřipravené propagandistickou kampaní z roku 04), a při oslavách 65.výročí ( mj. nejrůznější oficiální Paměti o SU kosmickém programu, či rozhovory v novinách vedené v duchu Putinova výkladu historie s nejrůznějšími pamětníky – mimořádně zajímavé je, že ani jeden rozhovor nebyl uskutečněn s Iljušinem, jenž nikdy nepromluvil ani v tisku, ani v rozhlasu, ani v TV …
Jestliže nebyl na oběžné dráze 7.4.61, proč tohoto hodně pamatujícího pamětníka nikdo nevyzpovídal ? Proč, když nebyl na oběžné dráze, jej nikdo nekonfrontoval se zahraničními novináři, aby již neměli příčinu ke svým spekulacím ?
Další otázkou je, proč měl Iljušin za Putinovy příkladné demokracie zákaz výjezdu do zahraničí , a proč byl 24 hodin denně odposlouchávaný a střežený, když 7.4.61 nebyl na oběžné dráze …
Proč Iljušin ani za pěrestrojky ani za demokratů Jelcina a Putina neřekl ke Gagarinovi ani slovo ? Z jednoho důvodu : Iljušin nebyl ochoten veřejně lhát .
Putinovy propagandistické kampaně začínají odbornou publikací specializovaného nakladatelství napojeného na tajné služby, která jistým netradičním způsobem vykládá historickou událost ...
Následuje fáze, kdy se o této publikaci mluví v médiích, včetně v diskusích na internetu – tím se nenápadný incident s vydáním knihy stává veřejnou diskusí, ve které „překvapivě“ vyjde najevo, že původně marginální či kontroverzní výklad historie má širokou podporu (vládních) historiků, publicistů, novinářů , umělců …
Současně se podobné názory na historii objeví v zahraničí od odborníků z levicového/liberálního proputinovského spektra .
Ve třetí fázi do veřejné diskuse vstupují představitelé ruského státu a ruských vládních institucí, kteří nabídnou „oficiální“ výklad s tím, že stát musí razit „objektivní historickou pravdu“ , nikoliv interpretaci „několika nesouhlasících akademiků“ …
V duchu směrnice z 11/90 Putinovi činovníci mj. odmítli odpovědnost Stalina za rozpoutání 2.sv.v , a naopak obvinili PL vládu z předválečné spolupráce s nacisty (termín „Velikaja otěčestvennaja vojna/VOV „ Stalin poprvé použil ve svém rozhlasovém projevu 3.7.41 , kdy mj. ohromil národ, když jej poprvé oslovil „ bratři a sestry“ , a vybídl je k boji proti „německým fašistům“ ), za obsazení pobaltských států v roce 40, za katyňský masakr, a za promyšlené odmítnutí pomoci varšavskému povstání (1.8-3.10.44) …
27.5.05 Duma jednomyslně přijala rezoluci odsuzující „ fašismus a revizionismus“ poté, co 26.5.05 europarlament ( stejnou debatu vedl US Kongres) přijal rezoluci požadující, aby MOW uznala svoji zodpovědnost za utrpení pobaltských národů pod její okupací …
Postřílení PL důstojníků a intelektuálů v Katyni na přímý rozkaz Stalina z 5.3.40 vraždícími „sonderkomandy“ NKVD Putin dlouho popíral, teprve v roce 09 za své druhé protihistorické propagandy zločin Stalina a NKVD „přiznal a nepřiznal“ : komanda NKVD důstojníky povraždila z vlasteneckých pohnutek v době obklíčení SU státu „fašistickými spojenci“ …
Proto na Putinův příkaz gen. prokurátor RF odmítl zahájit stíhání pachatelů tohoto zločinu , a Putinovi činovníci a média RF pokračovala v banalizování tohoto masakru s tím, že „Poláci vyhladili ruské válečné zajatce 1919-20 (zemřeli na epidemii úplavice, zatímco katyňské oběti byli postříleni zezadu kulkou do temene), a polští občané se podíleli na holokaustu ( rolníci z vesnice Osvětim dodávali seno pro koně ) „ …
K odstartování první Putinovy propagandistické kampaně za utvrzení bolševické interpretace historie dalo v roce 04 podnět 60. výročí varšavského povstání, ve své době významné události v poválečné historii naprosto nedoceněné ( bylo zorganizováno Zemskou armádou věrnou PL exilové vládě v LON, jeho účelem bylo osvobodit Varšavu ještě před příjezdem RA, aby zde Stalin nemohl nastolit loutkovou bolševickou vládu ) …
Polské velkolepé oslavy varšavského povstání v předvečer Putinových oslav 60. výročí „ osvobození“ Evropy Rudou armádou /RA silně ohrožovaly Putinův mýtus o RF …
Putinova propagandistická kampaň začala v 7/04 , když redakce listu ministerstva obrany Krasnaja zvězda zorganizovala a moderovala TV diskusi u kulatého stolu veteránů z 2.sv.v. , ve které ospravedlňovala Stalinovo rozhodnutí nepodpořit varšavské povstání – z diskuse vyplynulo, že naopak, RA se povstalcům přizpůsobila …
Další propagandistický útok přišel v 8/04 z měsíčníku Spetsnaz Rossii bývalých důstojníků protiteroristických jednotek Alfa, z jehož článku vyplynulo, že „ v závěrečné fázi války RA nedobývala území s cílem okupovat, ale jen s dobrodinským úmyslem osvobozovat „ ….
Natalija Jelisevaja na webové stránce Strana.ru, kterou řídí Putinův image-maker propagandista Gleb Pavlovskij , vystudovaný historik ( viz zde Putin překvapivě nevyhrál volby) ve svém článku ze dne 17.1.05 Kdo zdržel RA při viselsko-oderské operaci (začala 14.1.45 s cílem prolomit německou liniii, která se táhla 500 km od Varšavy k městu Jaslo v Podkarpatském vojvodství, podle původních představ Stalina mělo jít o tažení přímou čarou na BER ) , který je zářnou ukázkou Putinovy propagandy za bolševický výklad historie , tvrdí, že „ viselsko-oderskou operaci významně zdrželi PL ultranacionalisté ze zemské armády svým nečekaným povstáním ve Varšavě , a tito nacionalističtí teroristé poté podnikali útoky i na RA, a to i po válce. Třebaže jsou dnes příslušníci zemské armády opěvováni jako hrdinové“, tvrdí Jelisevaja, „ používali teroristické metody, uchylovali se k vraždám a drancování , kterými trpěli i PL civilisté „ …
Putin byl na oslavy varšavského povstání pozván , ale odmítl se jich zúčastnit, hluboce uražen, že tehdejší PL premiér a ministr zahraničí prohlásili, že „ očekávají, že se Putin veřejně omluví za to, že jednotky RA úmyslně nechaly příslušníky povstání zmasakrovat, a ty, co přežili, zmasakrovaly, po svém vstupu do Varšavy „ - Putinův ministr zahraničí tento PL požadavek 4.8.04 označil za„ nehorázný“ …
O katyňském masakru se Putinova propaganda poprvé zmínila v 9/04 , poté co v 8/04 MOW navštívil PL právník Leon Kieres, šéf PL Institutu národní paměti, který shromaždˇuje dokumenty o komunistických a nacistických zločinech na území PL – přijel s ruskou vojenskou prokuraturou jednat o výsledcích jejího 14letého „šetření“ katyňského masakru a odjel s prázdnou …
Od 9/04 se ruští vládní představitelé začali hromadně vyjadřovat o masakru v Katyni, např. Michail Margelov, tehdy předseda zahraničního výboru Dumy, původně tlumočník zahraničního oddělení ÚV KSSS , poté postupně šéf volební kampaně Grigorije Javlinského z bloku Jabloko, koordinátor volební kampaně Jelcina z roku 96, jeden z šéfů RIA Novosti, volební poradce Putina pro volby z roku 00 …
Michail Margelov ve svém článku z 10.11.04 v Izvěstijích prohlásil, že nejprve se musí omluvit Poláci za maršála Pilsudského, jenž dal rozkaz povraždit 80.000 sovětských válečných zajatců držených v PL zajateckých táborech v letech 1919-20 ( ve skutečnosti v těchto táborech na hlad a úplavici zahynulo kolem 17.000 sovětských vojáků, po podepsání polsko-sovětské mírové smlouvy z Rigy z 3/21 , která má článek o výměně válečných zajatců, se mnoho z nich naopak odmítlo vrátit do SU a zůstali v PL – škoda, že si Putin nepřečetl článek z listu Nezavisimaja gazeta z 19.10.00, z doby, kdy média ještě neměl pod kontrolou, ve kterém se píše, že „ srovnávání katyňského masakru s postavením sovětských válečných zajatců z let 1919/20 je nesrovnatelné „ …
Navíc PL archívy byly v této otázce pro ruské badatele , na rozdíl od ruských archívů, které dokumenty o Katyni zpřístupnily jen zpola, vždy plně otevřené .
17.11.04 již ne nezávislá Nezavisimaja gazeta uveřejnila rozhovor s bývalým mluvčím Jelcina, ze kterého Putin učinil svého koordinátora pro styky s EU, Sergejem Jastržembským, jenž obvinil PL a všechny nové členy EU z falšování historie a ze špinění RF …
22.12.04 Nezavisimaja gazeta uveřejnila sérii protipolských článků od oblastních guvernérů, nejostřejším z nich byl článek Amana Tulejeva , guvernéra Kemerovské oblasti, který katyňský masakr nazval „goebbelsovským výmyslem „ …
To samé uvedl exkomunistický poslanec, vášnivý antisemita, dlouholetý předseda bezpečnostního výboru Dumy s kontakty na ruský zbrojařský průmysl, prokurátor Viktor Iljušin *1949 v časopisu FSB veteránů prohlásil, že „dokumenty, na kterých Poláci obvinění zakládají - rozkaz Beriji a nařízení ÚV z 5.3.40, jsou společným polsko-britským podvrhem, které vytvořila UK tajná služba a její PL agent je tajně vložil do sovětských archívů " …
Pár dní nato v 1/05 ruští poslanci Viktor Iljušin, nacionalistický šovinista Andrej Saveljev*1962, přítel nacionalistického šovinisty Dimitrije Rogozina ,Putinova vyslance u NATO, od roku 03 poslanec Dumy za stranu Rodina , a přítel Putina Julij Kvicinskij *1936, zkušený sovětský diplomat, jenž podpořil komunistický puč z roku 91 generála Gennadije Janajeva, svolali tiskovou konferenci , na níž požadovali oficiální přehodnocení ruského postoje z roku 90, který odpovědnost za masakr uznal, – „PL důstojníci a intelektuálové byli postříleni v sebeobraně, poté, co napadli příslušníky NKVD“ ( přední ruští historici 2.8.93 prohlásili, že masakr v Katyni byl největším válečným zločinem Stalina a jeho pochopů v ÚV) …
Tato Putinova propagandistická kampaň z let 04-05 vyvrcholila 11.3.05, kdy vojenská generální prokuratura oznámila, že uzavřela vyšetřování katyňského masakru, protože nenalezla žádné dokumenty, které by zahájení trestního stíhání opodstatnily, a již vůbec v katyňském masakru nespatřuje žádnou genocidu ( velmi komické tvrzení, protože na norimberském procesu to byli právě sovětští prokurátoři, kteří katyňský masakr nazvali „zvěrstvem a genocidou, spáchanou nacisty“ , a předložili tribunálu falešné podklady, které tribunál vyhlásil za podvrh, a také němečtí právníci naznačili, že obhajobu povedou tak, že to SU uvede do velkých rozpaků, takže nakonec bolševičtí prokurátoři na obvinění nacistů netrvali, a vina za masakr v Katyni nebyla řešena ) …
Vojenský gen.prokurátor Alexandr Savenkov ze 183 dokumentů o Katyni zpřístupnil jen 67 – zejména označil za státní tajemství jména příslušníků komanda NKVD a jejich velitelů s tím, že jsou již mrtví ….
Toto rozhodnutí uvítaly vládní tiskové agentury Interfax a Ria Novosti, kritika přišla jen z marginálních online nezávislých novin a časopisů, a z poslední nezávislé nevládní organizace Memorial, která požadovala opětovné zahájení vyšetřování .
Z „nezávislých“ /pseudo-opozičních novinářů se v Putinově propagandě nebrutálněji a nejvíce angažoval prominentní novinář Jurij Muchin, jenž osočení jednotek NKVD ze spáchání katyňského masakru nazval „ největší protiruskou podlostí“ …
Poté se Putinova propaganda soustředila na sovětsko-německý pakt o neútočení ze 23.8.39, propagandu na toto téma otevřel Putin v předvečer rusko-US summitu v Bratislavě, když pro slovenská média 22.2.05 prohlásil, že „tento pakt byl jen obranou proti paktu, který s Hitlerem uzavřela Británie a Francie v 9/38 v Mnichově : zatímco mnichovská dohoda byla podepsána nejvyššími představiteli těchto zemí, sovětsko-německý pakt byl uzavřen jen ministrem zahraničí, a na rozdíl od postranních úmyslů LON a PAR byl pakt podepsán jen z čistě obranného hlediska k zajištění SU západních hranic „ …
Od té doby ruská média a politici , jakmile padlo slovo o sovětsko-německém paktu, použili jako zaklínadlo slovo mnichovská dohoda …
13..2.05 ruský ministr zahraničí označil kritiku jaltské konference v PL médiích za „ bezostyšný revizionismus a za pokus o přepsání dějin 2.sv.v.“ …
Silný protipolský aspekt Putinovy propagandy byl umocněn ještě tím, že Putin obvinil PL vládu z podpory „oranžové revoluce“ na Ukrajině ( nemohl ji obvinit z toho, že spolu s Juščenkem zabránila Putinově chystanému volebnímu podvodu, ke kterému se v ukrajinských volbách schylovalo – po mezinárodních výzvách se 21.11.04 druhé kolo prezidentských voleb opakovalo, a tentokrát nezvítězil Janukovyč, ale Putinův nepřítel Juščenko ) …
Toto obvinění se projevilo tím, že v 12/04 Putin natruc vyhlásil nový státní svátek – Den národní jednoty připomínající vyhnání polských okupantů z MOW dne 4.11.1612 (PL vojáci, stejně jako další vojáci z okolních států zde nebyli jako okupanti, ale účastnili se v Rusku probíhající občanské války, kterou ukončil Michail Fedorovič Romanov, jenž dosedl na trůn a ruské bojary pod svou vládou sjednotil / Putin Sjednotitel ) …
Tento nový svátek definitivně zrušil svátek 7.11./VŘSR, třebaže jej zrušil již Jelcin, který jej nahradil Dnem usmíření, nicméně z podvědomí ruské veřejnosti vymazán nebyl, a ani nemohl - Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí je stále kremelským svatostánkem , a Putin nechal zrestaurovat na stanici moskevského metra Kurskaja mozaiku uctívající Generalissima Stalina …
Putin zjevně vybíral nejbližší historické datum k 7.11. – měl však na výběr i bitvu u Bereziny 25-29.11.1812 proti Napoleonovi se slavným ruským vojevůdcem Kutuzovem.
Ve dnech 28.2.-2.3.06 Putin pobíhal mezi Budapeští a Prahou, které prosily o jeho přízeň v dodávkách ropy a plynu, aby nedopadly jako Ukrajinci.
Protože se domníval, že dosáhne dohody ve vojensko-strategických otázkách, učinil několik menších historických ústupků – odsoudil potlačení madˇa rské „kontrarevoluce“ v roce 56 sovětskými tanky , a taktéž 21.8.68.
Budapešti navíc slíbil vrátit v roce 45 ukradenou vzácnou sbírku středověkých knih ….
Putin tak „zajímavě“ využívá historii k „odměňování/trestání“ středoevropských států …
Vůči PL Putin naopak přitvrdil : 11.6.06 deník ruské Dumy Deník ruské federace /Rosijskaja federacija segodnja uveřejnil článek Anatolije Šapalova „IV. Polská republika odstartovala,“ v níž PL vládu líčí jako „ buřičskou, vůči RF rozvratnickou, megalomanskou, která chce anektovat pohraničí všech svých sousedů, a které se nejvíce musí obávat pobaltské státy „ …
V článku také připomíná, že „ svého času se PL království rozkládalo od Baltu po Černé moře, v němž Rusové trpěli pod katolickými okupanty“ …
Souhlasný komentář k článku připojil Alexandr Sabov a vnučka bolševického maršála Konstantina Rokossovského, Ariadna.
18.9.07 list Rosijskaja gazeta uveřejnil článek Alexandra Sabova k filmu Katyň režiséra Alexandra Wajdy, který byl nominován na Oskara, a měl předchozí den premiéru ve Varšavě.
Sabov zpochybnil odpovědnost Stalina a NKVD s tím, že identita vrahů zůstává „ nejasná“ , a varoval před úmyslem prezidenta Kačinského navštívit Katyň s tím, že to těžce pošpiní pověst RF , která by tak de facto uznala odpovědnost ruského státu za tento masakr … (!)
V 8/08 PL jednoznačně odsoudilo Putinovu invazi do Gruzie a PL ministr zahraničí nazval Putina osobně odpovědným za události kolem Gruzie, načež se Varšava/WAW honem snažila diverzifikovat svoje dodávky energie : WAW jednak oznámila, že bude ve velkém těžit břidličný plyn, a jednak si zajistila dodávky kapalného plynu z Kataru …
Putin na to reagoval označením PL za „katolického křižáka, který si na úkor kanonického teritória ruské církve uzurpuje Litvu“ …
Počátkem 6/09 ruské ministerstvo obrany na své webové stránce uveřejnilo článek plukovníka Sergeje Kovaleva z Vojenského historického institutu, ve kterém plukovník Kovalev rozebírá odpovědnost PL za rozpoutání 2.sv.v. …
WAW podle něho „ neodůvodněně odmítla umírněné požadavky Hitlera, kterými byly začlenění Gdaňska do Třetí šříše a vybudování dálnice, která měla spojovat Třetí říši s východním Pruskem …Navíc protisovětská předválečná politika z WAW učinila loutku Británie a Francie, které tak přes WAW rozpoutaly 2.sv.v. „ …
Sovětsko-německý pakt o neútočení ze 8/39 plukovník Kovalov považuje za „ životně nezbytný pro Stalina, který tímto oddálil útok proti SU a řádně se na něj připravil ( k tomu viz můj článek v Militaria.cz Jak RA ustupovala až k MOW) …
Tajné klauzule o rozdělení PL a pobaltských států plukovník samozřejmě nezmiňuje, zato tvrdí, že k rozpoutání 2.sv.v. „ podstatně přispěly i jiné středoevropské státy, které ignorovaly úsilí Stalina a PAR vyvážit vliv Třetí říše uzavřením vojenských smluv se středoevropskými státy „ …
Sergej Lavrov k tomu uvedl, že „ PL je výlučně odpovědné za neuskutečnění Východoevropského paktu , který v roce 34 navrhovala Francie, která chtěla, aby všechny středoevropské státy uzavřely vojenskou dohodu o spolupráci se Stalinem“ , ( PL tento pakt svým odmítnutím zablokovalo, protože by tímto Východoevropským paktem RA získala právo v případě německé agrese volně pobíhat po polském území ) …
21.6.09 Nedělní zprávy TV Rossíja odvysílaly pořad o tom, čím začala 2.sv.v. , včetně úryvků ze sovětsko-německého paktu o neútočení , „který MOW umožnil legitimně obsadit území, které PL protiprávně anektovalo v roce 1920 „ , s tím, že pokračování pořadu bude následovat v 8/09 .
Dokument opět obvinil PL z rozpoutání 2.sv.v. tím, že „PL uzavřelo pakt s Hitlerem a s Japonskem namířeným proti SU „ ( autoři pořadu měli na mysli pouhou polsko-německou deklaraci ze 26.1. 34, která navzdory skutečnosti podle nich „ zahrnovala i tajnou klauzuli o vojenské spolupráci proti SU „ ) …
Polsko-německá deklarace ze 26.1.34 o normalizaci vzájemných vztahů podepsaná v BER PL velvyslancem a šéfem diplomacie Třetí říše Konstantinem von Neurathem neměla žádnou právní závaznost, a žádné tajné klauzule neobsahovala.
Poslanec Dumy, bývalý člen ÚV KSSS Valentin Falin, v Dumě tento TV dokument , na jehož vypracování se podílela historička a členka Komise proti falšování dějin na úkor ruských zájmů prof. Naročnickaja, jejíž knihy úspěšně vycházejí v ČR, shrnul slovy, že „ PL bylo stejným agresorem jako Třetí říše“ …
3.7.09 KBSE/OBSE odhlasovala rezoluci, ve které uvedla, že není rozdíl mezi Stalinovými a Hitlerovými zločiny – protiútok přišel ze strany ruské civilní rozvědky SVR, která 17.8. na své webové stránce uveřejnila sérii dokumentů z let 35-45, které potvrzovaly, že RA obsadila pobaltské státy na žádost jejich vlád …
20.8.09 generál SVR Lev Sotskov podal výklad těchto dokumentů v listu Izvěstija , a zalhal hned v první větě, když oznámil, že jde o „ čerstvě odtajněné dokumenty“ - ve skutečnosti byly uveřejněny již v roce 06, jak uvádí Eurasian Secret Services Daily Report ze 23.8.09 …
Generál SVR Sotskov obžaloval PL vládu z příprav PL-německého spiknutí proti SU, a z toho, že dokumenty, které to potvrzovaly, PL vláda ze svých archívů odstranila, což uvedli před návštěvou Putina ve Gdaňsku (1.9.09) i ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéf prezidentské kanceláře Sergej Naryškin …
Vše vážně dosvědčil prof. Anatolij Torkunov, jenž „zdokumentoval legitimitu“ sovětsko-německého paktu o neútočení na mezinárodní konferenci ve WAW v 9/09, a což „dokladoval“ i dokumentární pořad TV Rossíja z 22.8.09 „Tajemství přísně tajných protokolů“ , na kterém se podílel dlouholetý mluvčí FSB generál Alexandr Ždanovič, jenž WAW obvinil z „hrubého“ falšování historie ( 2.8.93 přední ruští historici uznali, že PL odmítlo všechny nabídky Třetí říše , aby se připojilo k Třetí říši proti SU ) …
Prof. Torkunov je členem PL- ruské pracovní komise o objasnění obtížných historických aspektů . Komise byla vytvořena v roce 02, kdy Putin navštívil WAW, v 12/07 byli diplomaté nahrazeni „badateli“ …
31.8.09 Putin uveřejnil svůj pověstný „ vstřícný“ článek v PL listu Gazeta wyborcza „ Historie , důvod pro stížnosti i usmíření“ , které si PL vedení rozhodně nemohlo vykládat jako Putinovo uznání odpovědnosti ruského státu za masakr v Katyni , o kterém se Putin zmiňuje jen v tom smyslu, že „ chápe citlivost tohoto tématu pro Poláky“ , a hned přechází k poděkování Polákům za to, že pečují o hroby ruských vojáků padlých při osvobozování PL …
V tomto článku Putin jedním dechem shrnul veškerý svůj výklad historie naznačený výše …
Navíc v tomto výlevu nepřímo hrozí dalšími konflikty, nebude-li v Evropě vytvořen nový bezpečnostní systém, do něhož bude integrálně začleněno i Rusko v tzv. Velké Evropě …
To samé Putin zopakoval ve svém „usmiřovacím“ projevu na Westerplatte, kde dodal zcela proti pravdě , že „Duma sovětsko-německý pakt o neútočení formálně odsoudila, zatímco jiné středoevropské země tak ještě budou muset ohledně paktů, které se Třetí říší uzavřely, učinit „ …
Nejdále ve své podpoře Putina a jeho revizi historie zašel generál SVR Sotskov, jenž na tiskové konferenci 1.9.09 předložil knihu „Ohavná tajemství polské politiky , dokumenty z let 35-45“ , zejména upozornil na dokument potvrzující , že polsko-německý pakt obsahoval klauzuli, že „PL ruku v ruce s Hitlerem napadne SU „ …
Jako druhá v podpoře Putina se vyznamenala vládní propagandistka prof. Natalia Naročnickaja, a Valentin Falin, kteří na 22.mezinárodním knižním veletrhu v MOW předložili knihu „ Skóre 2.sv.v „ , která obsahovala „ studii“ Sergeje Drožina, jenž obvinil maršála Pilsudského z „aktivní“ podpory nacismu a přípravy holokaustu PL Židů …
10.9.09 časopis ruského ministerstva zahraničí Meždunarodnaja žizň uveřejnila článek Alexandra Duljana o nezbytnosti sovětsko-německého paktu o neútočení .
K Putinově politizaci historie se zjevnými prvky revizionismu ( Putin několikrát prohlásil, že ukrajinský stát je uměle vytvořený útvar s krátkou životností, a že Kreml má historické právo diktovat Ukrajině zahraničně politickou orientaci již od dob Kyjevské Rusi) …
V Rusku se tajným službám dokonale podařilo přesměrovat zhrzené bolševické jádro do nacionálně šovinistických organizací, které si již vychovaly svoji mladou gardu ( počet neonacistů v RF se uvádí na 90.000, viz antirasizm.ru) , která posiluje kult Putina, jenž se dostal k moci zinscenováním radikálního separatismu/terorismu na Severním Kavkazu, tj, rozehrál nacionální emoce, aby zvýšil obavy z dalšího rozpadu RF …
Spojení Putina s hnutím nacionálního šovinismu nechtěně potvrzuje dr. Natalia Naročnickaja , historička a politoložka, jejíž knihy Rusko a jeho místo ve světě + Partitura 2.sv.v., aneb Kdo a kdy začal válku se s velkým úspěchem prodávají v ČR …
Natalia Naročnickaja byla poslankyní Dumy v letech 03-07 za nacionálně šovinistickou stranu (vytvořenou ruskými tajnými službami) Liberálně demokratickou (krajně pravicovou) Vladimíra Žirinovského, založenou v roce 89 …
V 5/09 byla tato ředitelka Institutu za „ demokracii a spolupráci“ Putinem pověřena, aby vedla jeho druhou propagandistickou kampaň za falšování/utvrzení bolševického výkladu historie, když jí Putin jmenoval členem „Medvěděvovy“ Prezidentské komise proti falšování historie v neprospěch ruských zájmů „ …
Politickým krédem Putina se tak stalo motto marxistického „historika“ , jednoho ze zakladatelů bolševické strany Michaila Pokrovského, aktivního účastníka „říjnového“ puče , jenž prohlašoval, že „historie je politikou minulosti“ , a v tomto duchu až do roku 32, kdy zemřel, historii falzifikoval ve svých učebnicích …
V 12.07 ministerstvo školství schválilo učebnici dějepisu pro období 45 – 08 Alexandra Filipova, ve které se vyzdvihuje přínos Stalina a Putina pro Rusko.
V 8/08 ministerstvo školství rozdalo učitelům Příručku od stejného autora, jak interpretovat ruské dějiny v období 1900 –1945, mj. ospravedlňovat stalinské etnické čistky …
V 5/09 ( viz Putin, Mistr dezinformací) Medvěděv ustavil Komisi pro potírání pokusů falzifikovat historii na úkor ruských zájmů ( má 28 členů. mj. Natalii Naročnickovou, šéfuje jí Sergej Naryškin, šéf prezidentské kanceláře, a vedle historiků jsou v ní hojně zastoupeni novináři) …
Komisi Medvěděv zřídil v době, kdy skupina poslanců v Dumě navrhla dodatek k trestnímu zákonu, trestající tresty odnětí svobody na 3-5 let a vysokými pokutami „ snižování role SU při vítězství nad fašismem, + za negaci historické pravdy a rehabilitaci nacismu “ …
Kuriozitou tohoto návrhu je, že se měl vztahovat i na cizí státní příslušníky na území RF … Tato skupina poslanců zamýšlela trestat přerušením diplomatických styků i státy, jejichž veřejné instituce v tomto smyslu na úkor ruských zájmů historii falšují …
12.5.09 prezident Medvěděv schválil novou bezpečnostní strategii RF na období do roku 2020, ve které „pokusy zfalšovat úlohu a význam Ruska v historii“ představují hrozbu národní bezpečnosti RF …
Na přelomu let 08/09 policie na příkaz generálního prokurátora RF provedla razie v petrohradské kanceláři nevládní organizace Memorial, a odnesla veškeré archívy, sbírky vzpomínek obětí stalinských represí a fotografie z nich …
Počátkem roku 09 se policie zaměřila na vydavatelství a nakladatelství specializující se na historii, takže nakladatelství Attikus muselo odvolat plánované vydání knihy „Šeptající, soukromý život ve stalinském Rusku“ od UK historika Orlanda Figes , jenž jí napsal ve spolupráci s organizací Memorial, a která se na Západě stala bestsellerem ...
30.5.09 ministr vnitra nařídil zlikvidovat webovou stránku hrono.info Vjačeslava Rumjanceva , která zveřejňovala málo známé dokumenty či studie o historii, pod záminkou, že zveřejnila úryvky z Mein Kampf , který je však běžně na ruských webových stránkách k sehnání celý …
Pravým důvodem podle Vjačeslava Rumjanceva byla kritika Putinem dosazené dlouholeté starostky Petrohradu Valentiny Matvijenkové, která rozhodla o snížení sociálních dávek pro ty, kteří přežili blokádu Leningradu …
Putinem objednaná filmová díla jsou např. Smerš/Smrt špiónům v běloruské koprodukci z roku 07 režiséra Zinovijeva Royzmana, který vypráví příběh třech důstojníků stalinské ruské vojenské kontrarozvědky ( působila v letech 43-46, nespadala pod NKVD, ale pod KGB) po válce, kdy jsou jejich domovy v pohraniční oblasti Grodno napadány fanatickými Poláky ze zemské armády, které bestiálně vraždí ženy a děti …
Dalším filmem natočeným pro radost Putina je film „1612“, realizovaný Vladimírem Chotiněnkem, asistentem nejvášnivějšího příznivce Putina z řad filmařů – prominentního režiséra Nikity Michailkova, který měl premiéru 4.11.07.
Tento film Putinovi financoval proputinovský oligarcha Viktor Vekselberg*1957, hliníkárenský magnát, jenž v roce 96 založil Sual Holding s obratem x biliónů dolarů ročně, a který je akcionářem a předsedou správní rady Tjumenské ropné společnosti/TNK …
Dalším filmem je Taras Bulba Vladimíra Bortka z roku 09, příběh kozáckého atamana bojujícího proti Polákům …
Polofiktivní dokumentární film Štěstí tajného agenta (z NKVD) z roku 09 Alexandra Sidorova a Stanislava Dovžika byl uveden jako TV seriál , jehož první díl poprvé odvysílal 10.2.09 TV Kanál 1 (ex soukromý ORT) ve spolupráci s ruskou civilní rozvědkou /SVR …
První díl pojednává o tom, jak agenti NKVD v 1/45 zachraňovali Poláky před nacisty, a jak zachránili před vyhozením do povětří i celé město Krakov …
Hlavním hrdinou je poddůstojník NKVD Alexej Bočian, de facto Alexandr Bocian, poddůstojník PL armády, kterého bolševici zajali a NKVD jej naverbovala do svých řad jako sabotéra v PL , kde působil od podzimu 44 do jara 45 pod krycím jménem Aleša – jeho hlavním úkolem bylo proniknout do PL zemské armády …
Putin tohoto agenta NKVD v 5/07 s velkou pompou vyznamenal titulem Hrdina RF …
Kult osobnosti premiéra Putina před prosincovými parlamentními volbami a před prezidentskými v roce 012 ( Putin ani Medvěděv nevyloučili, že v roce 012 nebudou kandidovat ) nabírá obrátek nejen v Putinových mládežnických organizacích, které Kreml vytvořil a sponzoruje ( Naši + Mladá garda) , ale i mezi ruskou mládeží „ se silným náboženským cítěním“ - šéfka jedné Putinem sponzorované pobočky pověřené bojovat proti „Antikristu“ uvedla, že „ by se před Putinem i svlékla ( stejně tak jako mnohé nezletilé na internetu, jež se v tomto smyslu vyjádřily s tím, že jsou Putinovy Amazónky /Kaddáfí je má také ) , „ protože do Putina vstoupil Duch Svatý, který žehná všem jeho činům, „ …
Rozhovor s ní uveřejnil týdeník Sobesednik …
Tuto informaci blahoslavené šéfové potvrdila Putinova šedá eminence, jeho hlavní ideolog od roku 00, Vladislav Surkov, jenž 8.7.011 potvrdil ( stejně jako před ním Gleb Pavlovskij) , že „ Vladimir Putin byl Rusku v nejtěžší chvíli jeho historie seslán nebem „ …
Okouzlená Putinem je však i německá Nadace Werkstatt Deutschland, která mu chtěla nadělit prestižní cenu Qadriga za „brilantního ducha“ , ale upustila od toho, když Václav Havel pohrozil, že cenu z roku 09 vrátí, a dveřmi Nadace práskl i její člen Cem Özdemir, místopředseda Zelených …
