OPEC mezi nebem a zemí

Ve funkci gen. tajemníka OPEC, založené za naprostého nezájmu světa v roce 60 v Bagdádu kvintetem Rijádem, Bagdádem, Kuvajtem (tím, co se v roce 61 za Kuvajt vyhlásilo),Teheránem a Venezuelou  proti nadnárodním ropným kartelům, které cenu ropy udržovaly na 2 dolarech za barel maximálně, se v abecedním pořadí střídají zástupci všech států : když je na řadě Írán, protestuje Irák, a opačně. Od roku 77 sekretariát OPEC sídlí ve Vídni.

Po smrti Gamala Násira v roce 70 se král Faisal sblížil s Anvarem Sadatem, jenž z popudu Moskvy/MOW v 10/73 rozpoutal jomkippúrskou válku napadením Izraele .

Napadený Izrael ve 20denní jomkippúrské válce (4.arabsko-izraelské) porazil Sýrii a Egypt (podporované zbytkem arabského světa + Moskvou) , a z preventivních obranných důvodů anektoval syrské Golanské výšiny .

Král Fajsal v odvetu za to, že Washington a Západ podporovaly Izrael, stáhl saúdskoarabskou ropu ze světového trhu, krok , kterým se nejvíce zapsal do dějin, a kterým si u Arabů a muslimů napříč světem zajistil nesmrtelný obdiv (v roce 74 jej čas. Time Magazine jmenoval Mužem roku ), a u Washingtonu (král Faisal byl v roce 71 na oficiální návštěvě u Richarda Nixona) přízvisko „ zrádce“   …

Cena za barel ropy, jejíž těžbu celý arabský klan OPEC na podporu krále Faisala snížil o 5% , která ještě koncem roku 73 činila 2.90 dolarů, se v 1/74 vyšvihla na 12 dolarů za barel …

Arabské státy OPEC vyhlásily nejen embargo na dovoz ropy do Izraele, US a Nizozemí, které Izrael  jednoznačně podpořily, ale začaly stanovovat i její ceny, tj. přestaly o cenách ropy vyjednávat s nadnárodními ropnými společnostmi, přičemž jejich majetek budˇ přímo znárodnily jako Alžírsko a Irák, anebo kontrolu převzaly formou spoluúčasti domácího kapitálu jako Saúdská Arábie …

Vypukla světová energetická krize, která Západ srazila na kolena ( vedla mj. k druhé ropné krizi v roce 79, kdy ceny ropy klesly, protože západní státy růst ceny vyvážily úspornými kroky), zatímco Saúdskou Arábii zaplavila petrodolary  …

Státům OPEC se podařilo převzít kontrolu nad místními rafinériemi, ale dopravu ropy a  mezinárodní obchod s ropou stále kontrolují mez. monopoly.

Washington se bránil tím, že v roce 74 vytvořil  „antiOPEC“ , Mezinárodní energetickou agenturu/IEA, která měla koordinovat obranné akce západních zemí …

Další výrazné zvýšení cen ropy OPEC vyhlásilo na svém zasedání v Ženevě 29.6.79, 4 měsíce po vyhlášení Íránské islámské republiky.

S nástupem ajatolláhů Teherán v OPEC změnil tábor, a z umírněného křídla přešel mezi radikály ( Alžírsko, Libye), které za barel ropy požadovaly závratné ceny, mezi nimiž zůstal dodnes …

V době, kdy se před saúdskoarabským ministrem pro ropu třásla kolena mnohých západních vlád,  Kreml se OPEC velmi podbízel, v roce 83 např. OPEC nabídl, že jí nebude konkurovat, a nebude zvyšovat těžbu ropy …

Tuto podbízivost završil Putin, který v 8/03 oficiálně zažádaĺ o přijetí Ruska do  Organizace islámské konference, načež mu saúdskoarabský korunní princ jemně sdělil, že nejdříve musí konvertovat na islám, protože OPEC přijímá jen státy, jejichž šéfové jsou muslimové  (MOW chce vytvořit „OPEC zemního plynu“ , v němž by kralovala) …

Význam OPEC postupně upadl, když se objevila nová významná ložiska ropy mj, v Mexickém zálivu (Mexiko, stejně jako Rusko, svůj „peak oil“ již překročilo, Rusko sice má na Sibiři další ložiska, ale protože neinvestovalo do potřebné infrastruktury, nezačne z nich jen tak brzy těžit) , v Severním moři, aj.  …

Přesto v roce 010 OPEC oslavilo 50 let existence, navzdory předpovědím o jejím skonu, navzdory válkám mezi jejími členy (irácko-íránská 80-88, která zcela ochromila Hnutí nezúčastněných zemí, které se k ní kvůli nejednotě svých členů vůbec nedokázalo vyslovit, navzdory okupaci Kuvajtu Saddámem v roce 90) , navzdory nepřetržitým třenicím mezi Teheránem a Rijádem, či navzdory protiamerickým výpadům Hugo Chaveze, neboť i tyto výpady mají své mantinely : naplňování státní pokladny petrodolary …

Navzdory tomu, že Robert Mabro, bývalý šéf oxfordského Střediska pro energetické studie, o OPEC v 9/08  prohlásil, že „ je tak impotentní , že by si za své logo měla dát čajový sáček „ …

OPEC není asi tak nemohoucí, když Bush Junior na jaře 05 + 08, kdy začala stoupat cena za barel, pozval na svůj texaský ranč korunního prince/krále Abdalláha, aby jej  „ přesvědčil“, aby Rijád zvýšil těžbu ropy, a když US Kongres, navzdory přání Bílého domu, v 5/08 velkou většinou odhlasoval „antiOPEC“ zákon, který při US ministerstvu spravedlnosti zřídil speciální odbor pro přezkoumávání mechanismů tvorby cen ropných produktů , a v případě, že by se s cenami manipulovalo, včetně v US, zákon umožňuje „pohnat státy OPEC před US soud „ v rámci protitrustových zákonů  …

 OPEC se svými protiamerickými jestřáby Ahmadinedžádem a Chávezem zůstává Washingtonu trnem v oku , navíc za své petrodolary státy OPEC nakupují US a evropské podniky .

OPEC usiluje o nové členy, koncem roku 08 z OPEC odešla Indonésie, která ropu již nevyváží, zatímco Ekvádor se po svém odchodu v roce 92  do jejího lůna vrátil v roce 08 (Gabun z OPEC již několikrát vystoupil, a opětovně vstoupil, aby v jejích řadách působil zmatek) .

Zmatek působí i Nigérie , která  pod vlivem nadnárodních ropných firem, které v jejím neznárodněném ropném sektoru „řádí“ , přidělené kvóty těžby porušuje zcela pravidelně, a pravidelně hrozí, že z OPEC vystoupí  ( všechny výstřelky členů OPEC urovnává Rijád, který v případě nedodržení kvóty sníží vlastní těžbu ) …

V roce 07 OPEC za nového člena získala Angolu, a zálusk si OPEC dělá na Kazachstán, a především na Brazílii, jejíž ropná ložiska Brazílii posunula mezi 10 nejmocnějších ropných zemí …

Brazilii sice ke vstupu do OPEC v roce 08 vyzval Teherán, ale vůbec není jisté, zda by Brazilie rozšířila řady protiamerických jestřábů, když brazilský prezident „Lula“ da Silva tak dojemně líbá všechny US prezidenty  …

 V 12/08 alžírský ministr energetiky, tehdy předsedající OPEC, prohlásil, že OPEC by ráda ve svých řadách uvítala i Rusko, Mexiko a Norsko, poslední dva zájem neprojevují, ale Rusko zájem jeví, s OPEC již tu a tam spolupracuje, např. v 3/99 přistoupilo k jejich výzvě a snížilo těžbu své ropy  …

Po období let 1980-2000, kdy cena za barel ropy klesala, OPEC se vrátila  na scénu v době, kdy ropa bude čím dál dražší .

Navzdory ekonomické krizi, udržela v letech 08-010 cenu za barel mezi 70-80 dolary tím, že denně z trhu stahovala přes 3 milióny barelů ropy .

Její budoucnost je jak zajištěná, tak nejistá – na jedné straně údajně kontroluje 70% světových zásob, na druhé straně jsou kanadské bitumenové písky, obrovská brazilská offshore ložiska, ropné eldorado Arktidy, automobily na elektrický pohon, obnovitelné zdroje energie, plyn z nekonvenčních ložisek …

Experti se rozdělili do dvou táborů  - optimisté tvrdí, že ropy pod Saúdskou Arábií je dost, pesimisté prohlašují, že Saúdská Arábie brzy  bude muset ropu dovážet …

Spor o její zásoby ropy vypukl 24.2. 04, když New York Times napsal, že „ experti se stále více shodují v tom, že saúdskoarabské zásoby ropy značně prořídly, a pochybují, že Saúdská Arábie bude schopna denní těžbu vůbec nějak zvýšit „.

Tento článek vyvolal v Rijádu obrovský hněv – odpovědní saúdskoarabští ministři se nechali v médiích  slyšet, že saúdskoarabské zásoby jsou „nevyčerpatelné“.

V 6/04 US ministr energetiky prohlásil, že „Saúdská Arábie se svojí prokázanou čtvrtinou světových zásob ropy bude i nadále nejdůležitějším ropným vývozcem, a přinejmenším do roku 2025 bude svoji těžbu v souladu se stále vyšší spotřebou zvyšovat ( do roku 2025 má celosvětová spotřeba ropy narůst o 57% , tj. saúdskoarabská těžba má do roku 2025 podle americké  Energy Outlook narůst o 120% ze současných 10,2 mil. na 22,5 mil. barelů denně) …

Podle propočtů tohoto ministerstva, Rusko a postsovětské republiky kolem Kaspického moře mají za stejnou dobu zvýšit produkci  z 8,5 mil. na 17.3 mil barelů denně, Irán,Irák a Kuvajt ze 7,6 mil. na 16,5 mil. barelů denně , Nigérie z 1,6 mil. na 3,8 mil. barelů denně.

V ostatních zemích těžba ropy podle této US studie bude stagnovat či klesne, takže zvýšení těžby v Saúdské Arábii je pro svět absolutně nezbytné.

Avšak v 5/05 významný houstonský bankéř Matthew R. Simmons (majitel Banky ropných investic, přítel Bushe a Richarda Cheney) publikoval odbornou knihu Soumrak nad pouští – nadcházející saúdskoarabský ropný šok a světová energetika, která zapůsobila jako bomba, protože podpořila studii New York Times ze 24.2.04. Tato pro laiky nesrozumitelná kniha s rozsáhlou technickou dokumentací přináší spoustu informací na podporu Simmonsových tvrzení, že současná nejproduktivnější saúdskoarabská pole jsou již na konci své životnosti.. Simmons argumentuje čtyřmi důvody :

a) většina saúdskoarabské ropy se těží jen z několika ohromných ropných polí

b) z těchto se ropa těží již 50-40 let , takže neobsahují již ropu snadno vytěžitelnou

c) z těchto důvodů se inženýři v Saúdské Arábii stále více uchylují k sekundárním metodám těžby,např. k hydraulickému vysávání,aby vykompenzovali propad tlaku ve studních.

d) postupem času změněný poměr vody a ropy v podzemních ložiscích těžbu velmi znesnadní, a nakonec i znemožní

Saúdskoarabský ministr ropného průmyslu tyto teze Simmonse okamžitě poté, co se kniha objevila na trhu, popřel, nicméně analytici si povšimli, že saúdskoarabská ropa skutečně obsahuje vysoký obsah síry.

Dalším významným posunem na stranu pesimistů byla nová US zpráva Energy Outlook z roku 05, která již nepředpokládá, že saúdskoarabská ropa naroste do roku 2025 o 120% ( v roce 2025 by měla dosáhnout 16,3 mil.barelů za den, nikoliv oněch 22,5 mil.) .

K této revizi údajů nebyl podán žádný komentář, ale velmi pravděpodobně kniha Simmonse učinila své.  

V každém případě OPEC ze světové scény jen tak rychle nezmizí, to se dříve vyčerpají ruská, mexická a norská ložiska, poptávka Číny a Indie jí také nahrává, a na summitech zamýšlených ke vzkříšení závazků z Kjóta představitelé OPEC šikovně hrají úlohu „klimatoskeptiků“ …

Mezinárodní energetická agentura /IEA vypočítala, že i kdyby státy usilovaly o to, aby se teplota na Zemi k roku 2100 nezvýšila o více než 2 stupně Celsia, a přizpůsobily k tomu své energetické programy, OPEC by k roku 2030 přišla o 4.000 mld dolarů, ale stále by disponovala 24.000 mld dolarů …

Saúdská Arábie je nejen největším vývozcem ropy, ale také jediným dodavatelem ropy na světě, který disponuje záložním rezervoárem (swing producer) , takže v případě krize může její těžba na základě jejího jednostranného rozhodnutí libovolně klesat či růst, což se stalo v roce 90, když Irák v srpnu obsadil Kuvajt, a těžba v obou zemích se zastavila  .

Saúdská Arábie tím, že podstatně zvýšila těžbu ropy, uchránila svět před ropným šokem z let 73-74,který následoval po arabském embargu (proto mj. v roce 74 byla po arabských hrozbách promoskevská OOP uznána za jedinou představitelku palestinského „lidu“ ze strany VS OSN , v době, kdy v 8/74 Nixon musel jako jediný US prez. rezignovat v důsledku aféry Watergate, funkci převzal další republikán  Gerald Ford)  ), a také zachraňovala svět v letech 1979-1980 po svržení šáha islámisty a vypuknutí irácko-íránské války.

Po 9/11 začaly státy OPEC přesouvat své peníze i do jiných měn než jen dolaru, hlavně eura, nejen pro pokles jeho hodnoty, ale i pro zmenšující se úrokové sazby v US, a snížily své vklady v západních bankách, kam předtím ukládaly až 50% svých příjmů …

Podle knihy Secrets of the Kingdom z roku 05 od Geralda Posnera, Rijád  od své „energetické „ války s Washingtonem, která kvůli jomkippúrské válce vypukla v 10/73, a vyvrcholila v roce 75, kdy Henry Kissinger hrozil US intervencí, načež byl „shodou okolností“ zastřelen iniciátor všech US problémů – král Faisal, přemýšlel, jak svá ropná pole zajistit proti zahraniční intervenci, v důsledku které by královská rodina byla ze země vyhnána .

Podle US zpravodajských kruhů, tvrdí Posner, Rijád po Saddámově okupaci Kuvajtu 90-91 přistoupil k realizaci svých projektů, a svá ropná pole, ropovody, čerpací stanice , rafinérie, přístavy, zásobníky, veškerou svoji ropnou infrastrukturu, včetně počítačových systémů (které si  údajně  nezadají se systémy NASA), a vodních systémů, které do ropných polí pumpují vodu, aby ropu vytlačila, pod záminkou údržby a vylepšování bezpečnostních opatření , své systémy s jedním ovládacím tlačítkem  „zaminoval“ (takové tlačítko by se případnému místnímu  „talibanskému“ režimu velmi hodilo) …

Protože byl Rijád nepříjemně překvapen, že údajně Saddámem zapálená ropná pole hořela „jen „ pár měsíců, nikoliv mnoho let, jak se Rijád domníval, Rijád svůj systém „poslední zkázy“ zdokonalil tím, že jej obohatil o radioaktivní rubidium, stroncium 90, a cesium 137 ( v kapitole Spálená země Posner do nejmenších technických detailů detonační a radiační mechanismy popisuje , včetně československého Semtexu s lhůtou účinnosti do roku 2013 ) …

Královská rodina by ropnému a radioaktivnímu peklu samozřejmě zavčas unikla, na jejich poddaných již tak nezáleží.