Medvěděv by vrátil Krym Ukrajině

Rosíja (Rusko, Rusové) bylo jen bezvýznamnou periférií Kyjevské Rusi (Ukrajina, Rusínové), ukrajinský stát existoval jako Ruské království ve 13.stol., poté Ruské knížectví a Ukrajinský hetmanát, viz Josef Pejřimovský

„ Ke kořenům rusko-ukrajinského rozdělení „ , periodikum Koruny České/KČ, Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska.

Krym byl součástí RF od 1783, kdy jej carské Rusko anektovalo 10 let poté, co porazilo osmanská vojska v bitvě u Kozludži, a získalo nad ním protektorát ( sultán v této době podporoval i protiruské snahy Poláků ).

V 2/54 SU vláda převedla Krym z Ruska na Ukrajinu, aniž by převod mediálně vysvětlila -  mj. viz Ladislav Garassy blog.idnes „Mýtus o tom, jak Chruščov daroval Krym Ukrajině“, v němž uvádí i často zmiňovanou teorii, že se tímto převodem chtěl Kreml  zbavit odpovědnosti za nesplácení dluhu z roku 1929 vůči US židovské organizaci American Jewish Joint Distribution Committee, které výměnou za peníze slíbil vytvoření Židovského státu na Krymu ...

Převod Krymu na Ukrajinu byl v SU tisku stručně oznámen 8 dní poté, co prezidium Nejvyššího sovětu 19.2.54 převod schválilo, a po zbytek dalšího trvání SU tento převod již nikdo oficiálně nekomentoval.

1992 znovu obnovený čas. Istoričeskij archiv začal o Krymu přetiskovat archívní dokumenty, ale žádné z nich tento krok neobjasnily, jen potvrdily, že převod Krymu byl nejprve schválen vedením KSSS 25.1.54.

V tehdejším tisku z roku 54 byla k převodu Krymu publikována jen dvě stručná vysvětlení – a) šlo o „ ušlechtilý čin ruského lidu k 300.výročí „znovusjednocení“ Ukrajiny s Ruskem, které bylo stvrzeno smlouvou z Pěrejaslavy podepsanou v roce 1654 carem Alexejem I. Moskevským a ukrajinským Kozáckým hejtmanátem“ Bohdana Chmelnického/záporožští kozáci, jenž od roku 1648 vedl válku proti Polákům/ Polsko-Litevské unii, do níž patřilo Bělorusko, Ukrajina + západní část Ruska, nebotˇ ruská knížectví od mongolského jha neosvobodila MOW, ale Litva …

Nakonec však záporožští kozáci v roce 1658 podepsali s Poláky a s Litevci kompromisní dohodu z Hadače, kterou byla ustavena nová Unie z PL království, z Litevského velkoknížectví a z hetmanské Rusi (Rus=Ukrajina, nikoliv Rosíja Rusko) na rovnoprávném základě, což nebylo dodrženo, takže po letech bojů byla 1667 uzavřena Andrušovská smlouva, která Ukrajinu rozdělila mezi PL a Rosíju/Rusko podél Dněpru na pravobřežní (PL) a levobřežní ( Rusko).

Rusko Ukrajince tvrdě utiskovalo stejně jako Poláky, ukrajinština/polština  byla přísně zakázána ( stala se úředním jazykem na Ukrajině až v roce 89 ) , o náboženské svobodě si Ukrajinci a Poláci v Rusku mohli nechat jen zdát – byli násilím nuceni k přestupu na pravoslaví.

Tvrzení, že SU bolševici chtěli slavit 300.výročí nesouvisející Pěrejaslavské smlouvy/ " znovusjednocení " převodem Krymu na Ukrajinu, je legrační.

Mezi Pěrejaslavskou smlouvou a Krymem není žádná spojitost, Pěrejaslav leží nedaleko Kyjeva, nikoliv u Krymu, a tato smlouva s Krymem, který carské Rusko anektovalo až o 129 let později, nemá nic společného.

Ruský výklad Pěrejaslavské smlouvy jako „ znovusjednocení „ je další lží, o žádné znovusjednocení nešlo, boje pokračovaly dál.

Druhou zmínkou v tehdejším  SU tisku z roku 54 bylo bizarní tvrzení, že „ převod Krymu na Ukrajinu byl realizován z čistě geografických pohnutek, protože  Krym je přirozeně spojen s Ukrajinou Pěrekopskou šíjí, obě území mají podobné ekonomiky, a úzké zemědělské a kulturní vztahy „ .

V té době na Krymu žilo 75% etnických Rusů, kteří se sem nastěhovali poté, co Stalin v 5/44 deportoval Krymské Tatary pod záminkou kolaborace s nacisty do středoasijských pustin, zabral jejich majetek, nesměli se vrátit ani po smrti Stalina. Deportovány z Krymu byly Kremlem i menší komunity zdejších Arménů, Řeků a Bulharů, jejichž deportacemi  byly etnické čistky na Krymu ze strany Kremlu ukončeny, a mohly sem být nastěhovány ruské rodiny z prominentů bezpečnostních složek, které v roce 54 tvořily oněch 75%  "krymských" Rusů ...

Krym měl sice ekonomickou infrastrukturu napojenou na Ukrajinu, ale vojensky byl od Kateřiny II. Veliké svázán s Ruskem námořními základnami.

Z důvodů výše zmíněných, uváděných tehdejším tiskem, Krym na Ukrajinu rozhodně převeden nebyl.

Etnický Rus Nikita Chruščov/NCH, bývalý šéf KS Ukrajiny, se stal 1.tajemníkem ÚV v 9/53, ale svoji mocenskou pozici zdaleka neměl ještě zajištěnou.

Šéfem KS Ukrajiny byl i za 2.sv.v., kdy v bojích proti hitlerovcům na pozadí občanské války na Ukrajině tahal figurky za Kreml, zejména v čerstvě anektovaných ukrajinských západních provinciích ve Volyni ( dříve Vladimiř)  a v Haliči/Galicii. V občanské válce mezi protiruskými a proruskými Ukrajinci, vedenými politruky + NKVD, byla oběma stranami páchaná válečná zvěrstva, viz můj článek Otazníky kolem ukrajinských nacionalistů.

Za tato zvěrstva spáchaná ze strany NKVD na západní Ukrajině ( NKVD odpovědnost za ně házela na hitlerovce a banderovce ) byl zodpovědný Chruščov jako šéf Strany na Ukrajině, jenž si jimi vynucoval bolševické panování nad západní Ukrajinou, ve které se proti bolševikům  bojovalo až do poloviny 50.let.

Neustále opakované fráze ze zasedání Prezidia z 19.2.54 o „ jednotě ruského a ukrajinského národa „ , a že převod „ ukazuje, jak moudré od ukrajinského lidu je být pod kontrolou KS a SU vlády „ dokladují, že tímto převodem chtěl Kreml po svém vítězství nad ukrajinskými nacionalisty posílit a zvěčnit svoji kontrolu nad Ukrajinou, do níž bylo tímto převodem infiltrováno 860.000 etnických Rusů, kteří rozšířili řady zdejší ruské komunity  …

( Stejným způsobem, v ještě rozsáhlejším měřítku, si Kreml zvěčnil kontrolu nad pobaltskými republikami, zejména v Lotyšsku a v Estonsku, které před okupací ze strany Kremlu 1940 neměly žádnou ruskou etnickou menšinu, a viz dnes. Deportace Lotyšů a Estonců na Sibiř a infiltrace těchto zemí Rusy z bezpečnostních složek probíhala i za Chruščova a Brežněva, Putin si dnes vedle přímé anekce vypomáhá i pasovou anekcí, ale politiku infiltrace používá stejnou.)

Převod Krymu na Ukrajinu pomohl i Chruščovovi v mocenském boji proti spolupracovníku Stalina Georgiji Malenkovi /1902-1988/, jenž se po Stalinově smrti v 3/53 vyhlásil Stalinovým nástupcem, a třebaže byl Chruščov v 9/53 jmenován 1.tajemníkem, neměl v 2/54 boj nad Malenkovem, předsedou Rady ministrů/premiérem do 1/55, vyhraný, proto se snažil získat podporu mj. i od šéfa Strany na Ukrajině Olekseje Kyryčenka, jenž se stal 1.tajemníkem Ukrajiny v 1/53, a od ukrajinských bolševických prominentů všeobecně.

Podpora Kyryčenka pro NCH nebyla daná, protože Kyryčenko v 6/53 zatleskal Berijovi, jenž pronesl na adresu Chruščova tvrdou kritiku s tím, že za Chruščovova působení v čele Ukrajiny byla situace na západní Ukrajině z hlediska bolševických cílů tristní.

Jednou z ironií převodu strategického Krymu ( nástupiště do Sýrie ) na Ukrajinu byla slova maršála Klimenta Vorošilova, v roce 54 předsedy Prezidia, jenž v závěrečné řeči po odsouhlasení převodu Krymu 19.2.54 si povzdechl, že „ se nepřátelé Ruska opakovaně snažili převzít nad Krymem kontrolu, aby z něho mohli pustošit ruskou zemi „ …

Pozdější odtajněné dokumenty ( dekret z 5.2.54 + z 8.2.54 + ze 13.2.54 + z 15.2.54 + z 19.23.54 ) potvrdily, že převod Krymu na Ukrajinu byl v souladu se SU ústavou, souhlas dle článku 18 ústavy daly přes své parlamenty dle nařízení Kremlu obě země.

Proto Putinova propaganda, že převod byl nezákonný, je pouhou lží, a to i přesto, že byl SU právní systém jen fikcí.

RF navíc legálnost převodu Krymu výslovně potvrdila v 12/91 v dohodách z Bělověžskaja Pušča ( Bělověžský Prales), které uspíšily a kodifikovaly rozpad SU, a dále ukrajinské hranice, včetně Krymu, výslovně uznala v 12/94 v Budapeštském memorandu, které potvrdilo nejaderný status Ukrajiny za garance nedotknutelnosti ukrajinských hranic, poskytnutých Kremlem, US a UK -  země, které na Putinovi nezjednaly nápravu, a poskytly tak Ukrajině záruky, které nedodržely.

 Po kolapsu SU v 12/91 se Krym stal součástí nezávislé Ukrajiny, nezávislost Ukrajiny podpořilo v referendu na Krymu 54% lidí, v Sevastopolu 57% lidí při 60% účasti voličů.

Již během státního puče v MOW proti Gorbačovovi v 8/91 právník Jurij Meškov, šéf Krymské federace kickboxu (další mistr bojových umění), založil proruské Krymské republikánské hnutí.

2.8.91 se Národní hnutí Krymských Tatarů obrátilo na Kreml se žádostí, aby byli deportovaní Krymští Tataři přesunuti zpět na Krym.

26.2.92 byla Krymská autonomní rep. dle rozhodnutí krymského parlamentu přejmenována na Krymskou republiku, a 6.5.92 tentýž parlament v krymské ústavě vyhlásil, že KR je součástí Ukrajiny, a protože Kreml usiloval o samostatné vyčlenění Sevastopolu a zřídil v něm Ruské informační středisko mj. pro pasovou anexi, Kyjev pro jistotu v 12/92 zřídil  na Krymu kancelář prezidentského zmocněnce.

V 6/92 se Jelcin a Kravčuk dohodli na rozdělení černomořské floty, jejímž velením byl  prozatím pověřen Eduard Baltin – Svaz ukrajinských námořních důstojníků protestoval proti vměšování se Kremlu do vnitřních záležitostí Ukrajiny, zatímco Meškovova strana, strana Jedinstvo a Svaz komunistů v demonstracích požadovaly vrátit Sevastopol Kremlu.

V 4/93 ruský poslanec Valentin Agafonov prohlásil, že RF je připravena zorganizovat na Krymu referendum o nezávislosti, a připojit Krymskou republiku ke SNS pod vedením Kremlu.

28.7.93 šéf Ruské společnosti na Krymu Viktor Prusakov uvedl, že Ruská společnost je připravena k ozbrojenému převratu v Sevastopolu  ve prospěch Ruska.

V 9/93 admirál Eduard Baltin /1936-2008/ pohrozil Kyjevu, že v případě, kdy bude “ drobit “ černomořskou flotu, vyhlásí pro sevastopolskou základnu bojovou pohotovost, a podnikne protiopatření.

6.11.93 byl zavražděn předák Krymských Tatarů Jurij Osmanov*1941, a 30.1.94 byl do funkce krymského prezidenta  “zvolen”  ( volby bojkotovalo 300.000 Krymských Tatarů a  700.000 Ukrajinců ) proruský separatista Meškov *1945, jehož úkolem bylo připravit Krym na připojení k RF ( prosazoval ruskou měnu, vystavení cizineckých pasů pro ukrajinské etnikum na Krymu, a převedení Krymu na časovou zónu Moskvy, což bylo jediné, co se mu podařilo ) .

Meškov za náměstka premiéra jmenoval ruského ekonoma s ruským pasem Jevgenije Saburova,kterého však pro odpor ostatních členů krymské vlády, musel odvolat.

Když chtěl Meškov  vyhlásit referendum o připojení Krymu k RF, krymský parlament jej zbavil pravomocí a učinil z něho kosmetickou figurku, na což Meškov 8.9.94 reagoval rozpuštěním parlamentu a převzetím kontroly nad Krymem.

To již bylo na Kyjev moc, proto v 3/95 ukrajinský parlament zrušil krymskou ústavu, a tím i funkci krymského prezidenta ( Meškov odjel ke svým mentorům do MOW, na Krym se s ruským pasem vrátil v roce 011, ale pro své proslovy  typu, že “ ti z ruského etnika, kteří nechtějí připojení k RF, jsou zrádci “, byl vyhoštěn a na 5 let mu byl zakázán vstup na Krym  ) - v 12/98 s novou ústavou  byl poté Krym opět převeden z KR na Autonomní republiku.

Rozdělením černomořské floty dle smlouvy o přátelství  ratifikované v 5/97 ( RF z ní dostala 80% lodí + pronájem Sevastopolu na 20 let ), ve které Kreml znovu uznal nedělitelnost ukrajinského území a Krym spadající pod Ukrajinu, se vztahy mezi Ukrajinou a RF podstatně zlepšily – dokud nepřišel Putin, jenž měsíc po svém “ zvolení “  prezidentem odjel v 4/00 na Krym položit věnce k uctění památky obránců Sevastopolu.

Navzdory dohodě o Sevastopolu, Putin nevrátil maják v Mysu Sáryč, 5 km od letoviska Foros v jaltské oblasti ( kde byl v jedné vile zadržován v 8/91 Gorbačov ), naopak, v roce 05 k jeho ochraně vyslal ruskou armádu, nevrátil  ani dalších 77 objektů na jižním pobřeží Krymu, které kontrolovali Rusové.

V 1/03 Kučma podepsal s Putinem dohodu vymezující hranice, nikoliv však hranice v Azovském moři ( v Kerčském průlivu ), bohatém na přírodní zdroje.

V 10/03 Putin začal s výstavbou hráze v Kerčském průlivu táhnoucí se od ruské pevniny k strategickému ostrůvku Tuzla, ležícím jen 250 m od sporné rusko-ukrajinské hranice v Kerčském průlivu ( hranice nebyla řádně delimitována, od oka probíhá 4.100 m od ruského pobřeží ), kterou tento ostrůvek umožňuje kontrolovat.

Ruský velvyslanewc na Ukrajině Viktor Černomyrdin uznal, že Tuzla patří Ukrajině.

V roce 06 místní proruští aktivisté vyhnali z města Fedorivka US námořní pěchotu, která se zde zúčastnila cvičení Sea Breeze.

V 9/08 ukrajinský ministr zahraničí Volodomyr Ohryzko obvinil Kreml z pasové anexe – z rozdávání ruských pasů občanům na Krymu výměnou za příslib zaměstnání pro celou rodinu na sevastopolské základně, či důchodcům výměnou za vyšší ruský důchod.

V 2/09 na tiskové konferenci v MOW starosta Sevastopolu ( 06-010 ) Serhiy Kunicyn, SU válečný veterán z Afghánistánu a poradce prezidenta Kučmy,tvrdil, že se obyvatelé Krymu nechtějí začlenit pod RF.Dnes je Ohryzko (strana UDAR) poradcem Porošenka.

Během Putinovy invaze do Gruzie v 8/08 mj. list The Wall Street Journal spekuloval, že Kreml zinscenuje v Sevastopolu  proruský puč, ale šéf ukrajinské SBU Valentin Nalyvajčenko 17.2.09 prohlásil, že “ si je jistý, že na Krymu k jihoosetskému scénáři nedojde” …

SBU zahájila trestní stíhání agresívně proruské organizace Lidová fronta  Sevastopolu-Krymu-Ruska.

24.8.09 byly na Krymu proruskými aktivisty zorganizovány protiukrajinské demonstrace, během kterých poslanec krymského parlamentu za stranu Ruský blok prohlásil, že doufá, že Kreml bude vůči Krymu postupovat jako postupoval vůči JO.

27.4.010 Janukovyčův parlament ratifikoval smlouvu, která Kremlu prodloužila pronájem sevastopolské základny do roku 2042 – poslanci, kteří se smlouvou nesouhlasili, se vrhali na své politické konkurenty, v parlamentu vypukl chaos, dokonce v něm vybuchovaly kouřové bomby …

21.11.013 Janukovyč oznámil, že nepodepíše asociační dohodu s EU.

17.12.013 Janukovyč odletěl do MOW v soukromém letadle ukrajinského ocelářského magnáta Rinata Achmetova podepsat dohodu s Putinem, ve které Kreml souhlasil s nákupem eurobondů Ukrajiny v částce 15 mld  dolarů + s prodejem levného plynu Ukrajině ( snížení ze 400 dolarů na 268 dolarů za kubík) výměnou za získání východní části Krymu – Kerčského poloostrova pro ruské námořnictvo.

K prvnímu výročí nezákonného ruského záboru Krymu Putin cynicky přiznal svůj modus operandi s tím, že se ruská anexe Krymu nedatuje až od „ referenda „ ze dne 16.3.014, jak Putin předtím tvrdil, ve kterém se údajně 96.77 % obyvatel ( vyjma celé komunity Krymských Tatarů, a vyjma pár jedinců, které Putin zavřel na 20 let do žaláře, mj. ukrajinského režiséra  Olega Sencova ) vyslovilo pro připojení k RF, třebaže krymský parlament referendum vypsal nejen pod nátlakem Kremlu, ale i protiústavně v rozporu s ukrajinskou ústavou  (+  27.3.014 VS OSN v rezoluci referendum na Krymu ze 16.3.014 prohlásilo za neplatné ) .

„Libertariánský komunista“ Ilja Ponomarjov, je jediný poslanec ruské Dumy, jenž se odvážil hlasovat proti připojení Krymu k RF, vzápětí jej vedení jeho strany Spravedlivé Rusko vybídlo k odchodu, což odmítl  -  Kreml mu poté nedovolil návrat do RF z jeho služební cesty v US, zablokoval mu účty v RF, a obvinil jej z finančních machinací v kauze ruského vědeckého ráje Skolkovo, kterým chce Putin okopírovat US Sillicon Valley ( již předtím jako jediný poslanec Dumy hlasoval proti přijetí zákona o „ homosexuální propagandě „ , a  v letech 011-012 organizoval protesty proti „ znovuzvolení“  Putina za prezidenta RF ) …

V dokumentu Krym, návrat zpět do vlasti, který byl poprvé vysílán 8.3.015 TV Rossija 1, Putin ve své pracovně vypráví, jak k ruské okupaci Krymu „ skutečně „ došlo – dne 22.2.014  ( až 23.2.014 skončily OH v Soči ), Putinem dosazený ukrajinský prezident Janukovyč, pocházející z východní Ukrajiny, sesazený parlamentem, byl na Putinův příkaz v ruském vrtulníku dopraven na ruskou základnu Sevastopol na Krymu , jak sám Putin uvádí : „ Dal jsem příkaz k záchraně života ukrajinského prezidenta, kterému hrozilo zmasakrování …

Na palubě vrtulníku byly kulomety těžkého kalibru, abychom nemuseli s nikým diskutovat „ , chlubil se Putin.

„Byli jsme připraveni pomoci ukrajinskému prezidentovi za všech okolností, ze vzduchu, z moře, či z pevniny „ . Ráno 23.2.015  v 7.00 ráno, když jsem se se šéfy tajných služeb a s ministrem obrany a vnitra rozcházel, řekl jsem jim, že je načase zahájit akce na vrácení Krymu do lůna ruské vlasti „ , pravil cynicky Putin, jenž  se v týž samý den bez mrknutí oka zúčastnil oficiálního zakončení OH her v Soči …

27.2.014  po zuby vyzbrojené komando v uniformách bez označení, tudíž teroristické i formálně, vedené pluk. Igorem Girkinem „ Strelkovem „ , obsadilo strategická místa na Krymu, včetně místního parlamentu, do kterého spěšně pod bodáky pušek přivedlo několik neusnášeníschopných poslanců, kteří komandu odhlasovali uspořádání referenda, viz jak tuto událost, diametrálně odlišně od podpluk. KGB Putina, popisuje pluk. Girkin „ Strelkov „ ( viz video v jednom z mých článků z podzimu 014 o okupaci Krymu ).

28.2.014 ukrajinská vláda oznámila ruskou invazi na Ukrajinu v počtu 2.000 ruských vojáků v uniformách bez označení, což Putin odmítl jako lež, aby v 4/014 po nezákonném připojení Krymu k RF cynicky prohlásil :“ Ve skutečnosti tito zelení mužíci byli našimi vojáky „ …

( Ruský seržant Jevgenij Zajcev, jenž  během obsazování Krymu v obci Novofodorivka, 60 km od Simferopolu, zastřelil  ukrajinského důstojníka Stanislava Karačevského, byl v 3/015 odsouzen vojenským soudem na Krymu ke dvěma letům odnětí svobody, byl souzen na svobodě, a byl amnestován 9.5.015  – dle ruské verze se opilí ukrajinští důstojníci pohádali s ruskou hlídkou, která v sebeobraně sáhla po zbrani, dle ukrajinské verze ruský seržant zastřelil v ubytovně neozbrojeného důstojníka, jenž zachoval věrnost Ukrajině .)

17.3.014 ruští prominenti z oblasti kultury schválili anexi Krymu, mj. herec Oleg Tabakov, režisér Fjodor Bondarčuk, divadlo, které Kreml předvedl již v Praze pod názvem AntiCharta z 1/77, kterou v ND přečetla národní umělkyně Jiřina Švorcová /1928-2011,žila ve vile ve Střešovicích za 70 mil. Kč/ , a v Divadle hudby Karel Gott.

Seznam s podpisy byl otiskován v Rudém právu, někteří lidé později tvrdili, že Antichartu nepodepsali, další uváděli, že listina předložená jim k podpisu byla vydávána za prezenční listinu (Jan Werich).

9.3.015  Petro Porošenko  v TV prohlásil, že chce Krym zpátky, „ Krym bude opět ukrajinský „ , tvrdil  (28.3.015 Ukrajina zadržela TR  nákladní lodˇ, která plula do krymského přístavu ).

Medvěd vyzval Putina, aby vrátil Krym Ukrajině - ???????? ????????? ? ?????? ? ???????? ?? ??????????? ????? ??????? http://pressafoto.ru/medved-krim-vernut#