Libri prohibiti, a jak komunisté rozkradli národní knižní památky
V obou případech vyhlášení ortelu nad knihami bylo předehrou k vyhlášení rozsudku nad lidmi – 2 dny po spálení knih byla nad Janem Husem a jeho přáteli vyhlášena klatba.
V roce 49 byly svezeny a záhadně komunistickými aktivisty roztříděny klášterní a zámecké knihovny, polovina knih z těchto knihoven nenávratně zmizela.
V chodbě Klementina bylo množství knih ze svozů, třídili je poúnoroví studenti podle dvou kritérií – publikace tištěné před rokem 1800, a bible netištěné švabachem, akci, kterou byly zničené historicky vzniklé celky, ukazatelé kulturního vývoje , vedl dr. Horák.
Komunisté rozkradli a zničili i knihovnu TGM, „třídění“ přes 220.000 svazků Masarykovy knihovny komunistům trvalo 4 měsíce ...
Jádro této knihovny odvezli do Ústavu dějin KSČ, část, to, co zbylo po několikerém „třídění“, do Univerzitní knihovny, část knih nabízely antikvariáty ...
Zvláštní sklad zakázaných knih, mj. Kramář, Pekař, existoval v Laubově ulici – komunističtí akademici si z něho mohli knihy nakupovat se zvláštním povolením od Strany, zahraniční návštěvníci s devizami nakupovali národní majetek bez omezení, hranice kulturní památky byla ohraničena rokem 1800 ...
Totéž praktikovaly antikvariáty – zatímco pro čsl. veřejnost byly knihy tabu, návštěvy ze zahraničí mohly za devizy hromadně nakupovat ze zvláštních skladů antikvariátů ...
Do knihoven a vědeckých pracovištˇ docházely knihy, noviny a časopisy s jedním šestiúhelníkem, které putovaly do trezorů, či do zvláštních fondů zvláštních knihoven, ze kterých knihovny směly půjčovat jen vyvoleným komunistům.
Dvěma šestiúhelníky se označovaly publikace, které byly sice objednány, ale které nesměl číst vůbec nikdo – kde byly skladovány, to nikdo nevěděl, možná si s nimi členové ÚV zatápěli v kamnech, bytˇ byly nakoupeny za tvrdou měnu ( na druhou stranu bolševici „ šetřili“ , a některé knihy a časopisy nebyly vědcům dopřány, protože byly „drahé“ – ale ne zase tak drahé jako Stalinův pomník) ...
Stejně Strana určovala, kdo a jaké informace bude číst ze zpráv ČTK – informace na bílém papíru mohla číst veřejnost, na růžovém papíru jen okresní tajemníci, na zeleném papíru jen krajští tajemníci, na modrém papíru jen vláda, na červeném papíru jen gen. tajemník Strany ( barevné odlišení existovalo, volbu barev jsem provedla jen ilustrativně) ...
Když západní tisk, běžně německý a rakouský, zveřejnil kritické články o čsl. soudruzích, noviny a časopisy chodily do ČTK vystřižené ....
Jaké články budou národu přeložené, o tom rozhodoval šéf směny, loajální bolševik, jenž ovládal jen ruštinu , a proto zatrhával nadpisy v cizojazyčných novinách a časopisech dle aktuálních pokynů Strany – v nadpisu se např. mělo vyskytovat slovo nezaměstnanost, proto dostal slovo nezaměstnanost ve všech jazycích, a poté s velkým gustem zaškrtl např. v londýnských Times článek o nezaměstnanosti, a důležitě jej nechal přeložit čsl. expertovi na Čínu, jenž zde byl za trest ( do překladatelského oddělení mezinárodní redakce přicházeli za trest komunističtí prominenti, kteří měli u Strany nějaký vroubek, např. komunisté zaměstnaní u OSN, s vroubkem v tomto oddělení skončil i jistý Judr Oldřich N. , jenž převedl vraha Trockého z Mexika do Havany, a poté do Prahy) ...
Zatímco známý sinolog překládal o nezaměstnanosti prostitutek v Británii, mladý komunistický mládežník s tatínkem v diplomatických službách, byl zpravodajem ČTK v Pekingu, třebaže neuměl ani slovo čínsky ...
Jediná překladatelka ČTK z madˇarštiny přicházela do práce se slovy, „ Mohu si ty madˇarské noviny vzít ?“, na což šéf vyslaný sem Stranou, neznající ani slovo madˇarsky, odpověděl „ Až si je přečtu“ ...
Ani po „revoluci“ z 11/89 se v ČTK nic nezměnilo, Petr Uhl na první schůzi se zaměstnanci prohlásil, že „ se komunisté nemusí vůbec ničeho obávat“, a proto odešli jen komunisté, kteří přesluhovali, zatímco mladí skalní straníci, co své stranické průkazy odhodili v den „ revoluce“ , byli jako zpravodajové vysláni do celého světa, anebo se „ze světa“ museli kvůli svým prozrazeným identitám vrátit, a dostali místa těch, kteří byli posláni do důchodu, takže noví šéfové, např. paní Jandourková „ navrácená“ z Indie, dál zatrhávali nadpisy z brakových listů Morning Star či z l´Humanité ...
Podle seznamů KSČ musely být knihy vyřazovány budˇpodle autorů, či podle titulů, seznamy, pod kterými nikdy nebyl nikdo podepsán, jen „ Pražské tiskárny, závod 02 “, byly vždy dva - podle jednoho se vyřazené knihy musely poslat do Ústavu dějin KSČ, podle druhého se soustředˇovaly ve Sběrné knihovně.
Např. podle seznamů z roku 53 komunisté vyřadili 675 titulů, a vedle toho všechny práce od 330 autorů , mezi nimi zejména TGM + Eduarda Beneše ( jakmile byla tato jména někde citována, např. u vydání Souboru díla F.X. Šaldy, musela být vyškrtnuta, čímž se znehodnotilo celé vydání) ...
Zakázán byl i Clementis, Slánský, Švermová, Laco Novomeský, ze zahraničních např. Boris Pasternak ...
Za zakázanou byla označena i Aristotelova Etika Nikomachova či Encyclopedia Britannica, stejně tak ročenky OSN se jmény nositelů Nobelovy ceny, veřejnost nesměla číst ani švýcarské vydání Topografie Čech a Moravy ze 17.století či bibliografii literární vědy z let 1945-1955, natož US časopis Science ...
Za „ pornografickou „ literaturu byly označeny mj. spisy Casanovy, Bocacciův Dekameron, výbory z Balzaka, Flauberta, Stendhala, Ronsarda, Goetha ...
Největší smůlu měli vědci - jestliže bylo v ročníku jedno jediné zakázané číslo, byl automaticky zakázaný celý svázaný ročník ...
Zakázány byly i čínské vědecké časopisy, např. China Science, sociologii a kybernetiku komunisté považovali za pavědy ( v US v roce 67 fungovalo zhruba 40.000 samočinných počítačů, v SU zhruba 3.000 ), západní věda se přejímala jen přes SU již zcenzurované časopisy ...
Nejhůře na tom byly přírodovědné fakulty, které nemohly zakládat „ zvláštní knihovnické fondy pro neveřejnost “ , takže se k nim dostalo nejméně informací ...
Tyto seznamy zakázaných knih platily i za „ obrodného procesu „ Strany v roce 68 ( mj. byl zakázán list The Times z 11.4.68, v němž vyšel článek o Janu Masarykovi, o kterém byl týž den pořad v čsl. TV) , v roce 68 navíc ministerstvo kultury požádalo Knihovnu ČSAV, do které neměla širší veřejnost přístup, aby byly vyřazeny další knihy, a z dalších publikací, aby byly např. vystřiženy mapky Jugoslávie ( již od 50.let byla zakázána Titova kniha Boj za osvobození Jugoslávie ) ...
V rámci stranické hlouposti a bolševické bdělosti sami komunističtí šéfové knihoven „ pro jistotu“ vyhazovali řadu publikací z vlastní vůle, zejména západní statistické ročenky, ročenky OSN a evropských institucí, zatímco objednávali celé „produktovody“ bolševické vědecké literatury ...
KSČ vytvářela tak silný psychologický tlak na knihovníka, že knihovníci měli velký strach půjčovat neznámým lidem, a čtenáři měli strach o některé knihy žádat ...
Např. stranický přípis z roku 62 uváděl :“ Se závadným materiálem musí být zacházeno jako s materiálem obsahujícím státní tajemství“ ...
Andrea Kostlánová
Abcházie, genocida Gruzínů z roku 1993 zůstala nepotrestána a tabu
Osetský a abcházský separatismus Kreml proti Tbilisi dlouhodobě organizoval - Rusko potřebovalo strategický gruzínský přístav Suchumi, proto financovalo abcházské „ separatisty“ – své loutky, aby Abcházii, v níž Abcházové byli
Andrea Kostlánová
Wallenberg, dohoda mezi Kasztnerem a Eichmannem 1944
Wallenberga s nizozemským občanem Lolle Smitem v Budapešti spojuje nejen spolupráce s jeho dcerou Berber Smit, ale i další skutečnost: Madˇarsko v 12/1941 vyhlásilo válku US a Británii, takže se automaticky dostalo do války i s
Andrea Kostlánová
Wallenberg, spojenci Stalinovi prodali Polsko, ČSR a Madˇarsko
V říjnu 1944 Churchill navštívil Moskvu, aby se Stalinem jednal o poválečných sférách vlivu, a odsouhlasil Stalinovi jeho 80% podíl při „ osvobození „ Madˇarska ( odpůrce jednání gen. Sikorski byl odstraněn již 1943 ).
Andrea Kostlánová
Horthyho Madˇarsko – centrum protinacistických sítí, zejména polské Armiji krajowe
Na rozdíl od Tisovy klerofašistické diktatury na Slovensku bylo Madˇarsko monarchisty admirála Horthyho centrum uprchlíků všeho druhu utíkajících před německými úřady - od britských válečných zajatců po sítě polské Armiji Krajowe
Andrea Kostlánová
Wallenberg nebyl švédským diplomatem a nepracoval pro Švédsko
Osud Raoula Wallenberga v sovětském zajetí se nepojí s jeho činnostmi směřujícími k záchraně madˇarských Židů, jak se v souvislosti s ním píše. Zabýval se daleko delikátnějším posláním - zpravodajstvím pro spojence.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
„Můžete nás grilovat.“ Koalice SPOLU zahájila kampaň u piva a klobás
„Ááá, náčelník přijíždí,“ zahlásil europoslanec ODS Alexandr Vondra. K poděbradské kolonádě, kterou...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
- Počet článků 1106
- Celková karma 12,82
- Průměrná čtenost 1381x
email : kostlannova@email.cz