Korejská válka 1950-53, Zapomenutá a Neznámá
1910 již vojensky okupovaná Korea byla Japonci přinucena podepsat okupační smlouvu /Annexation Treaty, ale korejský císař k ní nikdy nepřipojil svoji císařskou pečetˇ, takže nikdy nebyla korejskou stranou ratifikována …
1945 se Washington a MOW dohodly na společném „osvobození“ Koreje s tím, že Sověti „ osvobodí “ území severně od 38.rovnoběžky, a Američané území na jih od 38.rovnoběžky, 38. rovnoběžka se tak stala nejpřísněji střeženou hranicí na světě …
V obou částech Koreje byly poté dosazeny loutkové vlády …
V důsledku americko-sovětského „osvobození“ od japonské okupace byla Korea v 9/45 rozdělena na dvě „osvobozené „ části, americkou a sovětskou .
SU zóna se táhla na sever od 38. rovnoběžky s hlavním městem Pchjongjang a s vůdčí Korejskou stranou práce, v jejímž čele stál od roku 48 bolševický vůdce Kim Ir-sen, zatímco Kim Il-Sung se stal na věčné časy premiérem, a pětkrát byl i prezidentem.
V 5/46 ztroskotala jednání mezi US a SU o sjednocení obou „osvobozených“ zón , 1948 Američané uskutečnili ve své zóně volby, a po nich se okamžitě konaly volby i v severní SU zóně, takže 1948 oficiálně vznikly dva režimy, Republika Korea, a měsíc po ní Sověti vyhlásili Korejskou lidově demokratickou republiku, jejíž představitelé si však nárokovali moc v celé Koreji ...
Válka vypukla 25.6.50, když severní Korea na radu sovětských /SU vojenských poradců a s pomocí SU vojenských pilotů napadla jižní Koreu …
US odpověděly iniciativou v OSN, kdy RB OSN vyzvala Pchjongjang, aby se stáhl za 38.rovnoběžku, a jelikož to severokorejský režim odmítl, RB OSN vyzvala 27.6. 50 členské státy, aby do Koreje pod praporem OSN (velitelem těchto vojsk OSN byl 1950 gen. MacArthur, od 1951 gen. Ridgway ) vyslaly své jednotky, a donutily Pchjongjang, aby splnil rezoluci RB OSN.
30.6.50 dorazily do Koreje US jednotky, které však v panice před SU tanky T34 ustupovaly, protože US protitankové tarasnice/houfnice je neprostřelily …
Zatímco jihokorejská armáda se urputně bránila, a své postavení si při pobřeží udržela, úprk US jednotek ze Soulu poté, co jejich první velitel Dean padl hned v prvních dnech do zajetí ( ve kterém jej severoKorejci drželi celé tři roky), umožnil severoKorejcům jeho snadné dobytí …
28.8.50 dorazily Američanům napomoc britské/UK jednotky z Hong Kongu.
Po panickém ústupu před tanky T34 se US jednotky en masse dostaly do obklíčení na malém prostoru kolem Pusanu, které prorazily 15. 9.1950, a 28.9.50 spolu s US jednotkami X Corps z japonských základen , které se vylodily v Inchon, znovudobyly Soul .
US měly převahu v letadlech z okolních letadlových lodí, ale protože neměly zmapovaný terén, jejich bombardování bylo vojensky neúčinné, zato bombardováním severokorejských velkoměst způsobily obrovské masakry mezi civilisty, o to více, že je kobercově bombardovaly napalmem ( civilisty zabíjeli i vojáci a policisté obou korejských režimů, všichni tak rukou společnou a nerozdílnou přispěli k vytvoření masy jednoho miliónu uprchlíků bezdomovců ) …
Válka v Koreji se oficiálně považuje za válku „ omezenou „/ lokální, ale opak je pravdou – šlo o totální leteckou válku, kterou US vedly již proti Japonsku za 2.sv.v. – navíc byla řízena i stejnými lidmi.
Existuje mnoho analýz US jaderných útoků proti Hirošimě a Nagasaki, městům bez vojenského strategického významu, zatímco bombardování zápalnými pumami japonských a severokorejských velkých měst stále zůstává ve stínu pozornosti, třebaže šlo o kobercové bombardování obrovského prostoru pumami obrovského objemu …
NAPALM byl objeven koncem 2.sv.války.
Jeho používání ve Vietnamu je všeobecně známé díky fotografiím válečných zpravodajů, na kterých se odlupuje spálená kůže ve velkých pruzích z těl nahých dětí, běžících s hrůzou v očích po silnici.
Napalm kůži nejprve dokonale spálí, poté se kůže začne z těla sloupávat v geometricky pravidelných pruzích, takže celé tělo je zaživa profesionálně sloupnuté z kůže .
Používání napalmu za války ve Vietnamu bylo předmětem mnoha mezinárodních diskusí – neskonale větší objem napalmu byl však shozen na přelidněná severokorejská města, kterých měla severní Korea daleko více než severní Vietnam, takže napalmová válka v severní Koreji byla mnohem pustošivější než vietnamská ( byly používané i jiné zápalné pumy, ale napalm drtivě převažoval) …
V korejské válce Američané použili i taktiku ničení obřích severokorejských vodních přehrad – bitvy o ně byly rovněž děsivé.
Jeden veterán korejské války, který v bitvě o přehradu Changjin (japonsky Chosin) přišel o oko a nohu, o používání napalmu prohlásil : “ Používání napalmu je odporné a hanebné, ale v Koreji napalm padal na ty správné lidi “ , zatímco další veterán vyprávěl : „ Civilisté kolem mne byli zaživa spáleni, ale ještě se váleli ve strašlivých bolestech na zemi.
Vojáci mne úpěnlivě prosili, aby je z milosrdenství mohli zastřelit. Byl to strašný pohled – byli zaživa sloupnuti z kůže“ …
George Barrett z The New York Times 31.7. 50 objevil v jižní Koreji napalmem spálenou vesnici Anyang, ve které si na škvarek spálení vesničané uchovali postoje, ve kterých na ně napalm dopadl – jeden člověk nasedal na kolo, padesát dětí si hrálo v místním sirotčinci .
US ministr zahraničí Dean Acheson se nad jeho „ nepatřičně emocionální “ reportáží velmi rozčiloval, a požadoval uvalit na korejskou válku zpravodajské embargo …
Právě koncem července 1950 za prudkých bojů a stálého ústupu US armády, která se dostala u Pusanu do obklíčení, byly vydány první rozkazy k bombardování měst a vesnic napalmem.
6.8.50 dostalo US velení rozkaz, aby byla spálena následující města : Chongsong, Chinbo a Kusudong.
Strategické bombardéry B-29 plnily mise i taktického bombardování, svrhávaly stovky tun napalmu, a zanechávaly pod sebou ohnivé peklo a oceány plamenů …
31.7.50 bylo na průmyslové město Hungnam svrženo 500 tun zápalných napalmových pum - plameny šlehaly do výše stovek metrů ( pilotům radar ukazoval průmyslové cíle, ale když nebylo možné zasáhnout hlavní cíle, piloti svrhávali zápalné pumy na cíle druhotné ) …
Po válce se US oficiální představitelé hájili tím, že obyvatelé byli varováni před nálety zvukem sirén – ale samotní piloti dobře věděli, že varování sirénami civilistům před napalmem nepomohlo …
12.8.50 svrhly US bombardéry B-29 na severní Koreu 625 tun zápalných bomb , koncem srpna svrhávaly již 800 tun napalmu denně, od června do října 1950 svrhly celkem 3,2 milióny litrů napalmu …
Stále to však nebylo vůbec nic ve srovnání s ohňovým peklem, které severní Koreu čekalo po vstupu Číny do korejské války proti jednotkám „OSN „ v 10/50, která severoKorejcům sice zajistila klíčovou podporu v terénu, ale současně anektovala část korejského území …
Ve stejné době se k britským jednotkám připojil australský prapor.
Po vstupu Číny do války gen. MacArthur počátkem listopadu 1950 nařídil, aby oblast mezi frontou a čínskými hranicemi o rozloze tisíců km čtverečních severokorejského území byla přeměněna „ v pustinu spálené země, aby letectvo rozbombardovalo úplně všechno - průmyslová a telekomunikační zařízení, města i vesnice „ , s výjimkou přehrady Najin u SU hranic, a Yalu u čínských, aby to Moskva/MOW a Peking nepovažovaly za provokaci …
8.11.50 79 bombardérů B29 svrhlo 550 tun napalmu na Sinuiju, a vymazaly tak toto město z mapy.
O týden později bylo stejným způsobem z mapy vymazáno město Hoeryong ( severokorejští bolševici z místa poté učinili pracovní gulag).
Počátkem prosince 1950 US bitevní bombardovací letouny Mustang svrhly na Pchjongjang 700 napalmových pum a 175 tun demoličních pum, které hlučně dopadly, ale vybuchovaly až později, když se lidé snažili zachraňovat již hořící oběti .
Počátkem ledna 1951 generál Ridgway nařídil letectvu nový nálet na Pchjongjang – nálety se konaly 3. a 5. 1. 51 .
Podstatná část bombardování zápalnými pumami se odehrála ještě před spojenou severokorejskou-čínskou ofenzívou ze 14.12. 50, která vojska OSN vytlačila ze severní Koreje ( Číňané měli mnohonásobnou početní převahu) …
I tehdy se US letectvo snažilo dekapitovat severokorejský režim ( za války v Iráku v 3/03 se svět dozvěděl o existenci bomby MOAB (Mother of all Bombs) vážící 11 tun s výbušnou silou 9 tun TNT - Newsweek 24.3.03 uveřejnil její foto s titulkem Proč Amerika nahání světu hrůzu, třebaže stejnou měl i Kreml ), ale Kim Il-sung a jeho nejvěrnější se z paláce hlavního města přestěhovali do horských podzemních bunkrů Kanggye u čínských mandžuských hranic, z nichž předtím ve 30.letech vylezli.
Poté, co se US zvláštní jednotky, umístěné v Japonsku, vylodily v Inchon, měly za úkol dekapitovat severokorejské vedení.
Po marném tříměsíčním hledání jeho horských bunkrů bombardéry B29 svrhly pumy Tarzan na Kanggye .
Jednalo se o novou šestitunovou superbombu, která ještě nebyla v boji použita., třebaže proti atomovce byla jen pouhou petardou.
9.7.50, 14 dní po vypuknutí války, když Američané prchali ze Soulu, gen. MacArthur poslal generálu Ridgwayi naléhavou depeši , „ zda by na přímou podporu pozemních bojů nemohla být dána k dizpozici atomová bomba …
Gen. Charles Bolte, šéf vojenských operací, zvažoval, zda by 10 až 20 jaderných pum poskytnutých MacArthurovi na korejské bojiště, mohlo ohrozit „ globální vojenskou moc „ Washingtonu.
Charles Bolte se zabýval i MacArthurovým nápadem, jak izolovat severní Koreu od jejích vojenských spojenců (MOW,Peking), kdyby jí přišli na pomoc.
Severní Korea je svoji polohou slepou uličkou – jediné východy, které z ní vedou do Mandžuska a do Vladivostoku zahrnují mnoho tunelů a mostů, které gen. MacArthur chtěl vyřadit svržením atomovky.
US genštáb však použití atomové bomby nepovolil ( bál se hlavně světového veřejného mínění 5 let po Hirošimě a Nagasaki ( na mínění Moskvy se Washington v té době moc neohlížel, protože US měly 450 atomových bomb, zatímco MOW jen 25 ), ledaže by šlo o současný úder proti čínské maoistické hrozbě …
Generál letectva Curtis LeMay, jenž řídil kobercové bombardování Tokia zápalnými pumami v 3/45 , chtěl osobně řídit i atomový útok proti Číně, bude-li nařízen (což nevyloučil ani prezident Truman na tiskové konferenci 30.11.50 (The New York Times ze 30.11.50) …
24. 12.50 gen. MacArthur skromně požadoval jen 26 atomových bomb ( třebaže jich potřeboval 30 ), aby zastavil postup čínských jednotek, které poměr sil v terénu významně změnily.
4 z nich měly být svrženy na čínské invazní jednotky, ostatní chtěl svrhnout podél celých hranic s čínským Mandžuskem , čímž by, tvrdil, vyhrál korejskou válku za deset dní …
500.000 čínských vojáků sevřených v Yalu mezi Japonským a Žlutým mořem, s Američany v zádech, by tak na 120 let zasypal radioaktivním kobaltem (jeho doba rozpadu je 60- až 120 let, přičemž radioaktivita kobaltu je 320krát větší než radioaktivita radia ( jedna 400 tunová kobaltová bomba by dokázala vyhladit většinu fauny) …
K žádné pozemní invazi do Koreje by tak ze strany Číny či SU nejméně po 120 let nedošlo.
Tyto své úvahy US generál ještě zopakoval v roce 54, a nebyl jediný v US generálním štábu, jenž chtěl tímto způsobem „ urychlit „ vítězný konec války v Koreji …
Variantou k atomovkám byl sanitární kordon, jehož hranice by určilo OSN .
O několik měsíců později v roce 51 kongresman Albert Gore ( otec AlGora, kandidáta na prezidentský úřad za demokraty v roce 00), jenž se později postavil proti válce ve Vietnamu, veřejně litoval, „ že US neúspěch v korejské válce ničí image US, a navrhoval použít pro její rychlé ukončení něco „ kataklyzmatického „ , např. radioaktivní pás, který by Korejský poloostrov natrvalo rozdělil na dvě části „ …
Generál Ridgway, jenž nahradil MacArthura, sice o kobaltové bombě nikdy nemluvil, ale v 5/51 také požádal o poskytnutí atomových bomb, a to rovnou o 38 kusů …
Bomby mu sice nebyly dodány, ale otázka jejich použití byla stále otevřená , zejména, když Truman ( jenž po svržení bomby na Hirošimu brečel, zda to bylo správné ) v 4/51 opět povolal na pomoc MacArthura poté, co se nová čínská invazní vojska začala 10.3. 51 shromaždˇovat v Mandžusku u korejských hranic, a Sověti na svých mandžuských leteckých základnách soustředili přes 200 bombardovacích letounů, kterými by mohly zasáhnout nejenom Koreu, ale i US základny v Japonsku ( po pádu bolševického kolosu částečně otevřené ruské archívy tuto informaci o soustředění tolika bombardérů v Mandžurii nepotvrdily, takže šlo pravděpodobně o dezinformaci ze strany Číny ) …
14.3.1951 generál letectva Vandenberg napsal : „ Obávám se, že ohledně atomových zbraní je všechno připraveno „ , a skutečně, na US letecké základně Kadena na Okinawě byla uvedena do bojové pohotovosti sila pro atomové bomby, které na tuto základnu byly dopraveny rozebrané na části, a teprve zde se montovaly – zbývalo do nich vložit jen jadernou nálož ( oficiálně Američané v Japonsku žádné jaderné zbraně neměli, viz můj článek Integrace americké a japonské armády dokončena, Militaria.cz) ...
O použití jaderných bomb se znovu diskutovalo v 6/51 – tentokrát z hlediska taktického – byly by použity na bitevním poli ( taktické jaderné zbraně však nebyly v té době k dizpozici, šlo o použití jaderných hlavic typu Mark IV ) .
Robert Oppenheimer /1904-1967/, bývalý ředitel projektu Manhattan, v té době pracoval na projektu Vista z 1/51, jenž měl vyhodnotit použití taktických jaderných zbraní přímo na bojišti.
Počátkem roku 51 Oppenheimer vyslal do Soulu mladého muže jménem Samuel Cohen /1921-2010/, jehož tajným úkolem zadaným US ministerstvem obrany bylo prostudovat a vyhodnotit důvody, které vedly k dobytí Soulu severoKorejci– jeho závěrem bylo, že by měl existovat prostředek ke zničení nepřítele, aniž by zničil dobývané město - Samuel Cohen se později stal otcem neutronové bomby…
Od 1/51 se de facto vedla již jen zákopová válka, od 7/51 obě strany intenzívně vyjednávaly o uzavření příměří.
Dohoda o zastavení palby, která stvrdila rozdělení „ osvobozené“ Koreje, byla podepsána v 7/53 v Pchanmundžonu, dodnes nebyla nahrazena mírovou smlouvou.
První přímé rozhovory mezi severní a jižní Koreou se konaly až v roce 95, a nic nevyřešily …
US se podařilo zajmout 200.000 válečných zajatců, kteří byli internováni na ostrově Geoje Don, zatímco severokorejská armáda US válečné zajatce na místě střílela, teprve později je internovala …
Zbývá otázka, proč se US a Moskva/MOW, třebaže vedená paranoidním Stalinem a rozpínavá, 5 let po vyčerpávající světové válce, která skončila žádostivým prahnutím obou stran po jaderných zbraních, proti sobě otevřeně postavily v boji o Korejský poloostrov …
Co jim asi tak mohl nabídnout, možná těžkou vodu, deuterium, která se používá v jistých typech jaderných reaktorů jako neutronový moderátor zpomalující neutrony, aby mohly reagovat s uranem …
Deuterium se přírodně vyskytuje v oceánech, největší zásobárnou deuteria jsou východoasijské oceány ( Japonské moře, severozápadní část Tichého oceánu, Žluté moře a Východočínské moře, viz Journal of Japan Society of Hydrology and Water Resources 22/09), zatímco dnešními největšími výrobci deuteria jsou US, CAN, Norsko, Indie a Argentina, které pomáhá Švýcarsko …
Andrea Kostlánová
Ženy bez práva na život versus Panenky z Instagramu
Většina žen na světě jen přežívá a hrbí se, zatímco pár jiných žen se předvádí na Instagramu, mluví o děloze a těžkou volbou mezi kariérou a mateřstvím ( k tomuto viz článek „ Kňourání na Lvech, kňourání zemědělců. Tak nějak se
Andrea Kostlánová
Prodej dětí – poptávka stimuluje nabídku
Jean-Jacques Rousseau hlásal lásku k bližnímu, ale své děti dal do sirotčince, ani Albert Einstein láskou k vlastním dětem neoslnil. Jak vypadaly sirotčince dříve, ukazuje Charles Dickens a Maupassant, u nás vyšla knížka o
Andrea Kostlánová
Ochrana žen a dětí je katastrofická, zatímco z LGBT se stává privilegovaná kasta
Lidská práva nedodržuje mj. drtivá většina afrických států. Téměř všechny podepsaly Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která byla přijata z iniciativy Kremlu,
Andrea Kostlánová
Rudolf Hess i Wallenberg věděli to, co se neměla dozvědět veřejnost
Stejně jako Wallenberg i Hess věděl to, co se veřejnost nikdy neměla dozvědět.- že nacisté spolupracovali se sionisty, kteří od nich Židy vykupovali, a rovněž i s bolševiky, kteří ukrajinské a běloruské Židy nacistům vydávali.
Andrea Kostlánová
Švédská vláda půjčila Kremlu milióny v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení
Švédský vyslanec v Moskvě v 12/1946 – „ Bylo by skvělé, kdybychom dostali odpovědˇ, že je Wallenberg mrtvý „, aneb socialistická vláda v 10/1946 půjčila Kremlu 300 mil. dolarů v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 1106
- Celková karma 12,82
- Průměrná čtenost 1381x
email : kostlannova@email.cz