Izraelské poradenské služby Turkmenistánu

Turkmenistán, jedna z nejsušších pouští světa (v létě  40-50 stupňů Celsia) ,  je o něco menší než Španělsko, a má necelých 5 miliónů obyvatel. Kaspické moře tvoří jeho hranici v délce 1.768 km. Jeho geostrategická poloha, kaspická ropa a zemní plyn (třetí největší zásoby na světě)  z něho činí „velké jeviště“ světa .

Západní investoři v této bizarní chudé zemi s obrovským zahraničním dluhem usilují o vybudování neruských „transkaspických„ produktovodů (2/3 turkmenského plynu zatím proudí přes ruský Gazprom)

Po pádu bolševického SU vláda Bushe Seniora začala horečně jednat , přímo či přes své prostředníky ( izraelská firma  Merhav Group) , s jednotlivými středokavkazskými republikami o stavbě neruských produktovodů .

Zatím se anglosaským firmám ( Unocal, Amoco, Enron, Chevron, Exxon Mobil, British Petroleum) podařilo vystavět  a  v roce 06 zprovoznit jen ropovod BTC/Baku,Tbilisi,Ceyhan, spojující Ázerbájdžán přes Gruzii s Tureckem, a plynovod BTE/Baku,Tbilisi, Erzurum, rovněž končící v TR . 

Moskva, Washington a Teherán soupeří o to, aby se mohli stát dodavateli kaspické ropy a plynu lukrativního gigantického trhu Indie, Číny a Japonska, přičemž Washington chce obejít jak území Ruska, tak území Íránu , tj. postavit produktovody z Turkmenistánu přes Afghánistán do pákistánských přístavů (kvůli tomu se prodražil i ropovod  BTC ve své současné verzi východ-západ, třebaže verze sever-jih přes Írán by byla lacinější)  … 

Ke stavbě US verze transkaspických produktovodů (v ceně asi 2,5 mld dolarů, jejíž projekty vypracoval Enron, který Bushovi II zaplatil první prezidentskou kampaň )  byla již v 2/99, za zprostředkování Merhav Group/Mossad,  podepsána rámcová dohoda mezi Turkmenistánem a US firmami Bechtel a  General Electric Capital Services , ale divoké  politické poměry v Afghánistánu zatím neumožnily její realizaci … 

Plynovod by podle projektu firmy Enron konkrétně vedl z turkmenských ložisek v Dauletabad do pákistánského Multanu, s plánovanou přípojkou do Indie , a dodával by plyn asi po 30 let .Ropovod podle projektu Enronu by vedl  z turkmenského Chardzhou , paralelně s plynovodem přes Afghánistán, a spojoval by s pákistánským  terminálem v Ras Malan ruské sibiřské ropovody … 

Šéf iz. firmy Merhav Group se stal v oblasti energetiky hlavním „zahraničněpolitickým“ poradcem turkmenského „stalinpaši“ Nijazova, jenž mu udělil turkmenské státní občanství, a vedl všechna zákulisní jednání nejen za anglosaské firmy , ale taktéž za turecké firmy, protože Merhav Group úzce spolupracuje  s Ankarou .  

Iz. vláda v 3/95 podepsala s Ašchabadem dohodu o „ turismu“ , a v 5/09, navzdory finančnímu utahování opasků, otevřela v Ašchabadu iz. velvyslanectví .

Izrael hraje důležitou roli i v Ázerbájdžánu, kde jeho firmy zajištˇují bezpečnost provozu BTC ropovodu, a iz. firma Magal Security Systems zajištˇuje bezpečnost letiště v Baku … 

Iz. firma Merhav a její turečtí partneři „vyhrály“ zakázku na modernizaci stávající turkmenské energetické infrastruktury a na výstavbu nových ropných rafinérií v přístavu Turkmenbaši (bývalý Krasnovodsk). Údajně dostala úvěry od německých, japonských, francouzských a tureckých bank … 

Merhav Group má zajistit Tel Avivu nejen ropu a zemní plyn, ale také vodu. Proto s tureckými firmami pracuje na projektu odklonění části vodního toku Eufratu a Tigridu do jihovýchodního TR, proti čemuž protestuje Bagdád.  

Zavilý bolševik Nijazov jako gen. tajemník KS Turkmenistánu, jmenovaný do této funkce , „liberálem“ Gorbačovem v roce 85, převzal řízení turkmenského  „státu“  v roce 90 (podobně se bolševické diktatury upevnily v ostatních středoásijských „státech“ ). 

V 10/91 soudruh Nijazov vyhlásil samostatnost, a v 5/92 vybavil prezidenta ústavním dodatkem o jeho mimořádných pravomocích … 

V 1/94  voliči v referendu  „jednohlasně“ prodloužili  Nijazovi prez. mandát až do roku 02, Nijazov se však mezitím prohlásil doživotním prezidentem  „stalinpašou“, kterého opěvovala nová národní hymna, a v 5/00 zakázal v zemi internet  …

V 11/02 si Nijazov proti sobě zinscenoval atentát, aby mohl pozavírat veškerou opozici.

Nijazov se prohlásil nejen „stalinpašou“, ale i  druhým Alláhem, takže  Korán  ve školách nahradil svojí zvěstovatelskou knihou „ Ruhnama / Knihou duše “ .

Každé ráno pak státní TV a rozhlas, jediné v zemi, pronášely veřejnou „státní“ modlitbu , ve které národ denodenně přísahal věrnost Alláhovi a „stalinpašovi“ . Muslimové, kteří se tradičně modlili  „jen“  k Alláhovi, Nijaz označil za islámistické extrémisty, a zavřel je do žalářů.

Nijazov se dost nudil, proto vymyslel i nový kalendář, měsíce pojmenoval podle svých rodinných příslušníků, nové jméno dostal i turkmenský chléb, byl pojmenován podle „stalinpašovy“  matky. Mladým lidem zakázal zlaté zuby, a doporučil jim, aby ohlodávali kosti jako psi, a posilovali si tak chrup, aby jim zuby nevypadávaly …

Také lékaři přísahali ne na Hippokrata, ale zaručovali se věrností „stalinpašovi“ , ale stejně jim to nepomohlo : v rámci úspor Nijazov  v 3/04  „ nadbytečné“ lékaře a zdravotní sestry propustil.

V létě 04 proti němu vypukla „ letáková“ revoluce, kdy se v Ašchabadu objevily letáky, vyzývající k jeho svržení , což Nijazovovi  posloužilo ke „ konečnému řešení“  problému s disidenty .

V 2/05 zrušil veškeré  „nemetropolitní“ nemocnice, s tím, že pacienti budou mít v hlavním městě větší „komfort“ .V té době , rovněž v rámci „úspor“ , v hlavním městě možná probíhala  záměrná likvidace starých nemocných lidí, aby jim nemusel stát vyplácet penze.

Zdravým důchodcům Nijazov penze zrušil, ostatním penze snížil s tím, že museli státu vrátit rozdíl, který dostali navíc během posledních dvou let ….

Národu však dopřál, aby měl vodu a elektřinu zadarmo.  

Faktem je, že to Nijazov neměl v dětství lehké, otec padl ve válce , a v roce 48, při rozsáhlém zemětřesení v Ašchabadu přišel v osmi letech o matku a další příbuzné, takže skončil v bolševickém sirotčinci, proto si  ve funkci „stalinpaši“ nechal 6x udělit titul Hrdina turkmenského národa … 

V 5/05 v MOW při příležitosti oslav 60.výročí vítězství bolševiků nad fašisty, si s tímto „stalinpašou“ podalo ruku mnoho významných západních „ liberálů“ , včetně Bushe Juniora  …

Aby se EU necítila zahanbena, udělila „stalinpašovi“ doložku nejvyšších výhod pro „stalinpašovy“ nákupy  v regionu EU . 

21.12.06 Ašchabad se slzou v oku  oznámil, že tyran Nijazov (ve stylu Násira a soudruha Babraka Karmala)  náhle zemřel na infarkt (66), některá západní média psala, že byl otráven, a že zemřel již několik týdnů před oznámením jeho smrti. 

Své rodině (manželka byla ruská Židovka, měli syna a dceru) zanechal tři miliardy dolarů, z toho dvě miliardy na účtech Deutsche Bank, a své zemi osvědčený  politický systém, který se jeho soukromé „politbyro“ rozhodlo neměnit : otěže zaslouženě převzal „stalinpaša II “, údajně , mj. podle podobnosti, jeho nemanželský syn Gurbangula Berdymuhamedov (*1957, kdy Nijazovovi bylo 17 let), Zubař, jenž zorganizoval jeho pohřeb  (v roce 97 Nijazov Zubaře jmenoval ministrem zdravotnictví, od 01 byl náměstkem premiéra , jenž skončil v žaláři ) … 

Nijazov byl současně prezidentem, premiérem , vrchním velitelm , a generálním tajemníkem jediné strany pravé cesty.

Podle ústavy měl funkci úřadujícího prezidenta převzít předseda parlamentu, kterého Nijazov zavčasu uvrhl do žaláře, takže úřadujícím prezidentem Státní výbor bezpečnosti mohl jmenovat Zubaře .

Úřadujícím prezidentem měl být jen do voleb v 2/07, kterých se ,podle ústavy úřadující prezident nesměl zúčastnit, proto příslušný článek ústavy byl zrušen ještě v době, kdy tělo Nijazova ani nevychladlo …

První zahraniční cestu „stalinpaša“ II  podnikl do Rijádu , poté zajel k Putinovi … 

V 1/08 Ašchabad navštívil admirál William Fallon a senátor Richard Luger, podle ruského listu Vremja novosti, aby učinil „stalinpašovi“ II zajímavou nabídku budoucích zisků z budovaného transkaspického plynovodu, načež Kazachstán projevil nečekaný zájem exportovat svůj plyn přes Turkmenistán …