Far West LLC, tradiční rusko-americká spolupráce

Ex KGB podpluk. Konstantin Preobraženský, jenž v roce 93 přeběhl na Západ, napsal, že ruská armáda je těžce infiltrována FSB ( jedna třetina armádních důstojníků jsou agenti FSB ), dále mj. v roce 96 napsal :

“ Bojíte se islámistů ? Bojte se KGB ! "

Nadnárodní rusko-americká společnost Far West LLC/či Ltd či DDS ( Putin ji obvinil, že se jej chystá svrhnout a RF znovu podřídit kapitulačním podmínkám Západu, jak to učinili MG + Jelcin ) s ústředím v Lausanne.

Majitelé a akcionáři Far West LLC, " práce všeho druhu " (oficiálně poradenská firma zpravodajského charakteru pro soukromé vojenské firmy, skutečným předmětem hlavního podnikání byl obchod se zbraněmi a drogami – pobočky měla v Dubaji, v Kolumbii, v Afghánistánu, v Kosovu, Gruzii, RF , viz Filinův far-west.livejourna.coml ) :

GRU-CIA/Bush Senior (ex šéf CIA),akcionář přes svoji firmu BGR Holdings  + mj. DIA,  + Diligence ME  LLC, britská soukromá bezpečnostní firma Erinys International s ústředím na Kypru (získala po 9/11 velké kontrakty v Afghánistánu a v Iráku ), UK soukromá polovojenská bezpečnostní firma Aegis  /MI-6 + britská  Defence Intelligence Service ( stejnojmenná pojištˇovací společnost byla zapletena do bankrotu Enronu (Dick Cheney) , 9/11, a uragánu Katrina (04), JAR firma Meteoric Tactical Solutions ( žoldnéři) , Robert Gates, ministr obrany, Robert Kagan z litevské rodiny židovského původu, Fiona Hill , která napsala knihu Mr Putin, Operative in the Kremlin, finančním ředitel Far West byl důstojník Ruslan Berenis z Erinys Int. Ltd., pracující pro MI6, sloužil v Severním Irsku + v BH,dále moskevský miliardář Vjačeslav Moše Kantor, dnešní šéf Evropského židovského kongresu, jehož firmy údajně praly pro Far West peníze.

Spoluvlastníky Far West LLC jsou dále bývalý SU špión na Kubě a bankéř FARC Alfonso Davidovyč Ochoa/ " Mueller" ( venezuelský občan s manželkou, která je příbuznou gen. Muellera Rojas ) , Vladimir Filin, šéf saúdskoarabské zpravodajské služby princ Turki bin Faisal al Saud, které šéfoval v letech 79-01 ( zapleten do 9/11, pozdější velvyslanec v US do roku 07 ),princ Naif, ministr vnitra, princ Rašíd, mezinárodní obchodník se zbraněmi Adnan Khashoggi, aj.  (dle Putina i “šéfové vojenských zpravodajství Litvy a Běloruska, Ukrajiny” ).

“Jurij Jaseněv” (pseudonym, všichni zde zmínění ruští občané z FarWest používají falešná jména)  v článku z roku 04 ( Peter Dale Scott ) tvrdí, že  Ruslan Saidov v roce 03 zorganizoval setkání Ahmada Kadyrova, Putinova příkazníka, se saúdskoarabským ministrem pro zpravodajství prince Naif bin Abdul-Azíz, aby pro Putinem plánovanou změnu čečenského režimu  ( loutkové referendum ) vyjednal odchod saúdskoarabských příkazníků  z Čečny ( povaha protiplnění byla jistě zajímavá), zejména podpluk.  Azíze ben Saída ben Ali al Hamdi ( alias abú Walída ), jenž ve spolupráci s GRU řídil Chatába, jenž byl saúdskoarabskou pokladničkou Basajeva.

Zatímco Chatáb byl otráven kožním jedem na jaře 02 při čtení dopisu od matky, abú Walíd byl zavražděn (oficiálně padl v boji s Putinovými jednotkami) 13.4.03 měsíc poté, co Putin oficiálně svrhl prezidenta Maschadova loutkovým referendem z 3/03 ( GRU na oplátku stála údajně za explozí bomby na tribuně, která  9.5.04 zabila  Ahmada Kadyrova, jenž po Putinově vpádu do Čečny přešel ze strany pluk. Maschadova k Putinovi ).

Komando, které již nepotřebného podpluk. Abú Walída zavraždilo, údajně dostalo odměnu ve výši 300.000 dolarů.

8.12.04  Saidov, obchodní přítel Georga Sorose, na shromáždění muslimské mládeže v MOW Putina varoval, že “ v roce 08 dorazí oranžová revoluce do MOW “ .

Putin silně protiputinovskou Far West LLC komicky obvinil z vraždy mezinárodního obchodníka se zbraněmi, bývalého zpravodajce GRU pod rouškou novináře mj. v Eritreji, akcionáře Far West LLC Olega Orlova s posledním trvalým bydlištěm v KLV ( neplést si ho s disidentem téhož jména ), kterého ČR 2x zadržela, pokaždé propustila, a teprve v 8/04 jej na základě mezinárodního zatykače zatkla na letišti v Ruzyni při nástupu do letadla Praha-Dubaj ( jeho advokátem byl Jaroslav Novotný ) - pluk. ukrajinské zpravodajské služby ve výslužbě a šéf parlamentní protikorupční komise v jedné osobě Hryhorij Omelčenko, v 2/05 obvinil Far West, že v roce 01 prodala Íránu nosiče jaderných zbraní X-55/Kh-55 přes SH Heritage Holding, jejíž šéf byl v 1/04 zavražděn, s Íránem obchodovala i firma Halliburton ( v 3/05 “spáchal sebevraždu ” Jurij Kravčenko, ex ministra vnitra Leonida Kučmy, jenž byl vyšetřován pro vraždu šéfredaktora internetového deníku a kritika Kučmy Heorhije Gongadzeho) .

Ministr spravedlnosti Pavel Němec Orlova 1.3.06 vydal Kyjevu, kde byl uškrcen nepříčetným pacientem ve vazební nemocnici v 7/07 – ale již v české vazbě došlo k pokusu o jeho likvidaci, v důsledku čehož utrpěl mozkovou mrtvici, a přestal téměř mluvit, číst i psát ( viz Preventivní likvidace obchodníka se smrtí Olega Orlova, blisty, 27.7.07).

Na Orlova byli napojeni čeští majitelé firmy Agroplast Petr Pernička (osvobodil jej soud,amnestii odmítl ) + Zbyněk Švejnoha ( využil Klausovu amnestii), GRU důstojník Senkin byl zástupcem Agroplastu , Orlov ( + jeho obchodní partner Jevgenij Šilenko ) tvrdili, že dostávali falešné kontrakty od ruských vývozních zbrojních podniků /Rosvooruženije, a ruskou  + ukrajinskou vojenskou techniku přes ukrajinskou firmu Ukraviazakaz  vyváželi z ukrajinských přístavů mj. do Íránu, Číny, Eritreje, ruské podniky s nimi jakoukoliv spolupráci popřely .

Vraždy spojené s akcionáři Far West LLC :

v 3/93 se navzájem v hádce zastřelili Sangak  Safarov + Faizullah Saidov, 1994 Abdullamon Ayombekov/Aljoša Hrbáč zemřel při explozi auta, 1996 čečenský proruský bandita Ruslan Labazanov byl zastřelen vlastním bodyguardem + zmizel Usman Imaev,  v 3/02 měl “ autonehodu “ šéf Ukrspecexportu  a akcionář Far West LLC Vladimír Malev,  v 12/02  explodovalo auto s podnikatelem (dodával zbraně FARC)  Michailem Vunschem, přítelem  protiputinovského Jurije Masljukova + Sergeje Petrova + Romana Cepova z Baltik Eskort, otráveného radioaktivní látkou v  9/04 ( Cepov v petrohradském přístavu zajištˇoval dodávky kokainu z lodí Filina ),  v 1/04 při jízdě na čtyřkolce (přeříznul si tepnu ) zahynul šéf SH Heritage Holding a akcionář Far West LLC Australan Haider Sarfraz, a současně explodovalo v Kapském Městě auto s členem Far West Sergejem Petrovem – jenže ten dle svých slov utíkal před Putinem …

Sergej Petrov, do roku 93 armádní důstojník GRU se službou v Afghánistánu, poté hrál úlohu GRU petrohradského bankéře a finančníka Jelcinova Kremlu, od roku 97, kdy se Putin dostal do Kremlu, žil trvale ve Vídni, od 10/03 v obavě o svůj život se před petrohradskými čekisty ukrýval, protože je někdo připravil o 39 mil. euro, a oni byli přesvědčeni, že to byl Petrov ( bankovní kódy znal jen Petrov a jistý ruský bankéř) , jenž tvrdil, že se stal obětním beránkem tohoto podrazu ze strany Far West LLC na petrohradské čekisty. V rozhovoru pro server left.ru ( založený a šéfovaný Antonem Baumgartenem , viz jeho kniha Třetí Barbarossa o úloze ruských tajných služeb při rozkladu SU ) Petrov krátce před svojí smrtí uvedl, že z podvodu podezírá pluk. Surikova -  komando z Far West uneslo moskevského bankéře, píchlo mu drogu pravdy a dostalo z něho kódy, ten poté navždy ztratil pamětˇ.

Sergej Petrov uvedl, že s Far West LLC obchodovala i podivná skupina vlastníků dolů v luhanské a doněcké oblasti, některé německé firmy, + firmy napojené na íránského politika Ali Laridžáního, Rodric Braithwaite, Michail Friedman, napojený na Richarda Burta, a několik ukrajinských generálů, mj. Igor Smeško. ex šéf ukrajinské tajné služby, + ukrajinský gen. Leonid Kosjakov, jenž byl v roce 85 jako šéf  SU protidrogové jednotky v Afghánistánu přímým nadřízeným Filina, Surikova, Lichvinceva, Luněva a Saidova.

Vladimír Filin tvrzení Petrova veřejně popřel.

V 1/04 byl Petrov zavražděn explozí svého auta v Kapském Městě poté, co si, dle tvrzení Kremlu, nahrál svoji hádku s pluk. Surikovem z vídeňského hotelu Bristol, jiní tvrdí poté, co 29.9.03  si jeho ruský obchodní partner Gennadij Nikolajevič v ženevském hotelu nahrál rozhovor s ním  + viz také list The Independent z 8.10.05 o Garry Webb, Paul Klebnikov Godfather of the Kremlin, BB and the Looting of Russia, NYC 2000 + Peter Klebnikov Heroin Heroes, Mother Jones , z 1/00 ( motherjones.com ).

V 7/05 se “ opilý “ utopil Armen Sarkisjan, jenž v médiích rovněž pomlouval Far West LLC, v 11/09 byl otráven odpůrce Putina pluk. Anton Surikov.

Pluk. Surikov byl akcionářem společnosti Far West LLC, v letech 90 -96 Surikov pracoval jako “ poradce” v Institutu US a kanadských studií pro Primakova 92-96 šéf SVR, od 98 premiér,  v roce 94 odjel Surikov na Londýnskou univerzitu, kde vydal dvě knihy, dále vydal Crime in Russia (LON 95), International Implications . Od roku 02, kdy jej Putin vyhodil z Dumy, Surikov pracoval v Institutu pro studium globalizace.

Vladimír Filin, ( vlastním jménem Litovčenko ), ukrajinsko-moldavsko-židovský původ, vojenský oligarcha  ( obchod se zbraněmi + s drogami afghánský heroin, + z brazilského přístavu  Cartagena do Petrohradu lodní zásilky kokainu,  spolu s Davidovičem kontroluje Přístavní společnost Cartagena ), vlastní ruský, ukrajinský, srbský, brazilský a od roku 05 britský pas.

V letech 90-93 Vladimir Filin , “ banderovec “  (  manželka je vnučkou velitele UNA ), a Alexej Lichvincev ( od roku 05 UK pas) zbohatli na nelegálním prodeji SU vojenské techniky z NDR kriminálním bandám kosovských Albánců, kontrolujících tranzit afghánského heroinu, a z části z těchto peněz financovali ukrajinskou ultrapravicovou organizaci UNA-UNSO, proto byli z ruské armády v 11/93 propuštěni, a stali se generály ukrajinské vojenské rozvědky s kontakty na US ambasádu v Kyjevě + oligarchu Viktora Pinčuka.

Filin náplň Far West LLC  v rozhovoru pro tisk popsal jako firmu, která   “ zajištˇuje přepravu komerčních zásilek z Afghánistánu do černomořských přístavů  ukrajinských a ruského Novorossijsku “ .

Vojenský přístav Novorossijsk je vedle překladiště drog i důležitou vojenskou základnou, kterou Putin modernizuje a rozšiřuje.

Nejoptimálnější obchodní trasa afghánského heroinu samozřejmě nevedla z Tádžikistánu, ale z letecké základny Bagram u Kábulu na klíčovou US leteckou základnu v kyrgyzstánském Magas/Manas ( se kterou téměř sousedí ruská letecká základna v Kant ) , kterou měli Američané v pronájmu od 12/01, “ vykázáni “ z ní byli na příkaz Putina v roce 013, odešli z ní v roce 014, zatímco Kreml si svoji leteckou základnu v Kant v roce 012 prodloužil o dalších 20 let ).

Far West LLC měla kontrakt s firmou Bushe Seniora + Dicka Cheney Halliburton KBR Halliburton ( žoldnéři ) + Diligence Middle East/Iraq ( mj. žoldnéři )  Neila Bushe, bratra Bushe II,  kteroužto firmu vedl Joe Allbaugh, jenž organizoval volební kampaně Bushe II + Cheneyho, a poté byl Bushem jmenován šéfem FEMA, viz The Financial Times z 11.12.03 + Asia Times z 20.5.04.

Žoldnéřská Diligence ME Neila Bushe ( guvernantku jednoho z jeho dětí přejelo na jeho pozemku auto ), třebaže kontrolní balík akcií vlastní “kuvajtský občan”,  se specializovala i na tajné operace pod falešnou vlajkou, manipulaci s veřejným  míněním a rozdmýchávání konfliktů z důvodu obchodních zájmů ( stejně tak činil Kreml, např. v roce 94 před prosincovým vpádem ruských vojsk do Čečny, Kreml ve spolupráci s umírněnými čečenskými separatisty s prezidentem Džocharem Dudajevem, ex SU generálem v čele, dodával nelegálně zbraně proruským frakcím v Jemenu ( Rusové museli odejít ze strategického přístavu Aden, o který dnes rozvracením Jemenu na straně proíránských sil usiluje Putin ).

Pozdější hon na čečenské “ islámistické teroristy “ byl jen honem na dřívější spolupachatele Kremlu v jeho prodeji sofistikovaných zbraní BV teroristickým bandám – takovými spolupachateli ruského ministra obrany Pavla Gračeva byli kromě gen. Dudajeva ( zavražděného ruskou/US řízenou střelou v 4/96 )  i  proruští GRU žoldnéři z protigruzínských etnických čistek  v Abcházii /92-93/ bratři Basajevovi, Ruslan Šamiljevič Saidov/”Said “ , Gary Aiba,  Usman Imayev (nezvěstný od roku 96) , aj.

Bratři Basajevovi bojovali v ruské válce proti Gruzii, Kremlem předkládané jako gruzínsko-abcházská válka 92-93, ve které Kreml v krvavých etnických čistkách vyhnal z Abcházie Gruzínce, ve speciální jednotce GRU vedené plukovníkem Surikovem, synem Viktora Surikova, SU konstruktéra ICBM.

Ruslan Saidov/Sadulajev (GRU), původně ukrajinský generál, poté poradce uzbeckého ministra obrany Ruslana Mirzajeva.a šéf rozvědky čečenského prez.Dudajeva.

Mj. ruský a TR občan “ Mehmet “ ze setkání v Nice, byl sponzorem nejen čečenského a BV terorismu, ale i islámismu v TR, kde GRU sponzorovala islámistu Necmettina Erbakana /1926-2011/, po vojenském puči z roku 1980 zahnaného do ilegality, zakladatele mj. Strany Blahobytu, jehož dlouholetým poradcem ruský občan Ruslan Saidov byl.

Erbakan se z Far West LLC přátelil  i s Filinem + Lichvincevem (Kolosovským), jehož manželka Ludmila Rozkina pracovala pro GRU. .

Kanadský diplomat a prof. z Berkeley University Peter Dale Scott tvrdí, že Erbakan jako protislužbu  za svůj politický růst v TR financoval Islámistické hnutí Uzbekistánu /IMU, tj.  skupinu drogových dealerů, přes kterou procházel tranzit afghánského heroinu směrem do Čečny, a dále do Kosova, a která byla financována i pákistánskou tajnou službou ISI ( na kterou CIA svalila veškerou odpovědnost za 9/11).

?????????? ??????????? ? ?????????? ????? ?????? ? ??????? ??????????

http://www.m24.ru/articles/83906

V roce 96 byl v RF zadržen z důvodu falešného pasu egyptský lékař Ajman Zawahirí, jenž byl v roce 81 obviněn z účasti na zavraždění Anvara Sadata, který změnil politickou orientaci Egypta z  ruské na americkou.

Zawahiri, terorista těžkého kalibru, z Kosova řídil  “al-Kajdu “, zatímco UBL byl jen medializovanou figurkou.

Ruslan Saidov zařídil Zawahirího  propuštění ( viz mj. The Independent z 5.8.05 + The Wall Street Journal z 1.11.01) .

Ruslan Saidov z GRU byl přítelem nejen islámisty Erbakana, ale i Adnana Kashoggi a šéfa saúdskoarabských tajných služeb prince Turki al-Faisala/CIA, a Ruslana Elmurzajeva, kterého Putin v 10/02 označil za identického s “ abu Bakrem “ , šéfem  “ islámistického “ komanda z Dubrovky..

Šéfem Diligence v letech 01-07 byl ex US velvyslanec Richard Burt, jenž smlouvu SALT nazval  “dárkem”  pro Kreml. Burt působil nejen ve firmě  “B.G. R.  and McLarty Kissinger Associates”, ale zasedal i v dozorčí radě největší ruské  soukromé obchodní banky Alfa Bank ( založené 1990 Michailem Fridmanem + Petrem Avenem ), jejíž ropný podnik Tjumen Oil Co./TNK v 7/01 za nezákonných okolností koupila v aukci hluboko pod cenou Černogorněft, filiálku petrochemické společnosti Sidanko, kterou Putin v 1/01 poslal do bankrotu ( jejími menšinovými akcionáři přes investiční fond Sputnik  byl i Viktor Kožený a George Soros, kteří  Tjumen TNK zažalovali pro nezákonnost koupě), třebaže hlavní akcionář Sidanko BP Amoko protestoval s tím, že stačilo jen restrukturalizovat dluhy Sidanko, do kterého BP Amoko investoval 570 mil. dolarů, o které tak přišel.

Tento prodej Černogoněfti proti vůli jeho vlastníků byl dle EBRD/Evropské banky pro obnovu a rozvoj hrubým porušením předběžného soudního opatření, které bylo vydáno před aukcí.

Holding Sidanko vznikl 1994 rozpadem státního podniku – v témže roce Bushova + Cheneyova firma Halliburton usilovně lobbovala za to, aby Tjumen TNK dostala od US Export-Import Bank úvěr ve výši 489 mil. dolarů, proti kterému se postavila Clintonova vláda, protože Tjumen TNK vlastnila Alfa Bank, vyšetřovaná v RF pro propojení s podsvětím, mj. praní špinavých peněz, která  však po nátlaku ze strany šéfů Halliburton + Diligence ME ( napojené na Alfa Bank přes firmu Far West LLC )  nakonec ruský obchod nevetovala …

Far West LLC sponzorskými dary kontrolovala/ " privatizovala "  některá média, a to neobolševicko-ortodoxně –nacionalistický list Zavtra ( Alexandr Prochanov + Alexandr Nagorny jeho zástupce, pluk. GRU Girkin “ Strelkov ) +  Forum.msk.ru + byla úzce propojena s webovou stránkou pravda.info (Anatolij Baranov)  + KPRF ( Alexej Kondaurov, Ilja Ponomarjov, Michail Deljagin).

Tento tisk v pokusu zabránit Putinovu znovuzvolení sponzoroval i Chodorkovský.

8.11. 01 v rozhovoru pro webovou stránku Pravda.ru Surikov informoval, že Arabové s 9/11 nemají nic společného – z geostrategického hlediska nejde ani o Irák, ale o kaspickou ropu a zemní plyn - invazí do Afghánistánu si chtěl Washington zajistit US základny ve Střední Asii ( mj. Tádžikistán, Uzbekistán ), kterou produktovody měly procházet.

K postavě UBL Surkov uvedl, že z něho tajné služby, včetně saúdskoarabských, vytvořily mytickou osobnost k odvrácení pozornosti od skutečných sponzorů terorismu ( 27.9.01 v pákistánském deníku Umma Daily UBL popřel, že by měl s 9/11 něco společného ).

Katolická ( ex portugalská ) Angola jako první stát na světě zakázala islám a nařídila zbořit mešity , tj. islám zakázal její druhý prezident marxista a ateista José Eduardo dos Santos, úřadující v prezidentském křesle po vystudování v MOW od roku 1979, kdy jej Kreml do křesla dosadil …

http://conservativepost.com/watch-this-is-the-first-country-to-ban-islam-mosques-demolishedcheck-what-happened/

K islámistickému teroru v Čečně pluk. Surkov v roce 01 pro novináře Ilju Tarasova poznamenal  :” Jistý kremelský prominent mi ukázal fotografie s údajnými islámistickými vojenskými tábory v Čečně, které má pod kontrolou Chatáb – když jsem se ho zeptal, proč je nerozbombardují, řekl, že to není možné, protože nad jejich tábory se s letadly nelze dostat – ale pořizovat fotografie údajných táborů lze “ …

Far West LLC spolupracovala s CIA ( pluk. Surikov z GRU + Fritz Ermarth z CIA )  přes banku Bank of Credit and Commerce International ( CIA podporovala heroinové barony v Afghánistánu, aby ze SU vojáků v Afghánistánu učinila narkomany, a očividně se k jejich podpoře vrátila před 9/11, kdy sponzorovala Haji Abdula Qaadera, Haji Mohameda Zamana ( jenž se usadil ve francouzském Dijonu ), a Hazrata Ali, využívala je i ISIS + MI6 + GRU ) , + spolu na ruském 9/11 (útoky proti panelákům) + US 9/11 ( ruským i US tajným službám šlo mj.  i o znovuobnovení pěstování opia v Afghánistánu, jehož pěstování talibanci zakázali v roce 97 ) .

Když se Putin dostal k moci v 3/00, Surikov velmi krátce působil jako šéf výboru Dumy pro průmysl a moderní technologie, dokud v roce 01 neobvinil  ruské vojenské velení ze spolupráce s afghánskými narkobarony ( s Afghánistánem na severu sousedí Turkmenistán, Uzbekistán a Tádžikistán ).

V rozhovoru pro týdeník Moskovskie Novosti z 29.5.01 ex pluk. GRU Surikov prohlásil, že “ podstatná část opia a heroinu vyprodukovaná v Afghánistánu a skoupená tádžickými obchodníky, je přímo převážena z tádžického Dušanbe na palubě ruských vojenských letounů, vrtulníků a vlakových konvojů do RF. Armáda uplácí celníky, takže celní kontroly jsou čistě formální.

Část je rozprodána ruským zločineckým gangům, část je reexportována.

Petrohradští čekisté obchodovali i s afghánskými diamanty ( Putin se do Afghánistánu hodlá po odchodu jednotek NATO s pompou vrátit, což mu umožnil přítel Obama ).

Banka BCCI byla založena 1972 pákistánským bankéřem v LON,  pro podporu mezinárodního terorismu a podvody byla ( jako nepohodlný svědek tajných služeb ) zavřena 1991. Účty v ní měli otevřeny mj. Saddám Husajn, panamský diktátor 83-89 Manuel Noriega, jehož se CIA jako nepohodlného svědka jejího obchodu s drogami zmocnila při invazi do Panamy, proamerický liberijský diktátor seržant Samuel Doe 1980-90, jenž se dostal k moci pučem za pomoci CIA, Kremlem sponzorovaný palestinský terorista – psychopat Sabri Banna/abú Nidal z al-Fatah ( z OOP ), jenž v 1/91 nechal v Tunisu zavraždit šéfa zpravodajství OOP abú Ijáda, sám žil v exilu v Libyi, odkud byl v roce 99 vyhoštěn do Iráku, poté, co Kaddáfí po Lockerbie začal měnit image – byl zavražděn jako nepohodlný svědek  za podivných okolností v 8/02 v Bagdádu v domě, který vlastnila Saddámova tajná služba Muchabarat.

Účet v bance BCCI měl i medellínský drogový kartel.

24.8.99 investigativní týdeník Versija, zveřejnil rozhovor s pluk. GRU Antonem Surikovem, jenž podporoval prezidentskou kandidaturu (00) Jevgenije Primakova , a  pracoval jako poradce i pro Primakovova pozdějšího 1. náměstka Jurije Masljukova.

V úvodním proslovu k článku listu Versija se uvádí, že Surikov zorganizoval strategické setkání v Nice, zejména mezi bratři Basajevovými a Jelcinovým kancléřem Vološinem  ( příkazníkem BB) – žádný z nich tuto informaci nepopřel.

Pluk. Surikov pro list Versija ze dne 24.8.99  v rámci linie z Nice, kde byl dohodnut 2. vpád do Čečenska, uvedl, že “ Šamil Basajev a Chattáb se v dagestánském wahhábitském emirátu doslova zakopali v opevněných pevnostech, zbraně a munici dostávají přes Čečnu, letecké útoky nestačí, je nutný pozemní útok, protože dosavadní nesourodé federální útvary v Dagestánu jsou k pláči – policejní jednotky OMON z Uralu, + různé armádní složky, složené převážně z branců, třebaže oficiálně se branci do Dagestánu neposílají ( stejně jako za socialismu Kreml oficiálně neposílal brance do Afghánistánu, rodičům tvrdil, že základní službu vykonávají v SU ).

Těmto chaoticky stmeleným nesourodým útvarům nelze jednotně velet, generálové z těchto složek představují karikaturu neefektivnosti velení, a při invazi by byli hlavní příčinou vysoké úmrtnosti ruských vojáků, zatímco Šamil Basajev získal elitní vojenský výcvik od GRU, který brilantně uplatnil v letech 92-94 v Abcházii “ …

Surikov pokračoval : ” V abcházském konfliktu Kreml, především ministr obrany Pavel Gračev, zaujal zbabělý postoj, a Abcházcům proti gruzínské armádě přímo nepomohl, jen vyslal vojenské instruktory a sponzoroval nejrůznější dobrovolnické jednotky ( “eskadry smrti” ), jedné z nich velel Basajev, mistr v sabotážích a v gerilové válce v horském zalesněném terénu, kterého spolu s jeho spolubojovníky z proruských eskader smrti v Abcházii, které likvidovaly gruzínské cvilisty ( Ruslan Saidov, Gary Aiba ), vycvičili ruští veteráni z Afghánistánu.

O tom, že FSB svoji roli zaspala, a jednoho dne se do wahhábitského emirátu probudila, již ani nemluvím  - FSB je ve stádiu rozkladu, hniloby, reaguje jen na podněty, ze kterých ji plynou finanční zisky.

Šéfové FSB ( šéfem 98-99 byl Putin ) dokáží jen šikanovat novináře jako je vojenský novinář Dimitrij Pasko, ale se situací na Severním Kavkazu si neví rady “ …

Na tomto rozhovoru není pozoruhodné to, že pluk. Surikov listu Versija rozhovor poskytl, ale že tento rozhovor poskytl 3 týdny poté, co list Versija zveřejnil informaci o setkání Vološina ( příkazníka BB ) a Basajeva ve vile v Nice – kdyby informace o setkání v Nice nebyly pravdivé, s rozhovorem by nesouhlasil, anebo by jej využil k dementování informací o setkání v Nice.

VÝROČNÍ ZPRÁVA BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014

http://www.bis.cz/vyrocni-zprava6c8d.html?ArticleID=1096

2. 3. Kontrarozvědná činnost

S ohledem na mezinárodní a vnitropolitickou situaci a míru rizik pro zájmy ČR a jejích občanů byly v roce 2014 hlavními cíli zájmu BIS aktivity ruské, čínské a ukrajinské moci na našem území.

Stejně jako v uplynulých letech BIS věnovala pozornost vysokému počtu příslušníků ruských zpravodajských služeb pobývajících či působících na území ČR. S ohledem vysoké počty ruských zpravodajských důstojníků cestujících do ČR a na českou zodpovědnost za vlastní bezpečnost i za bezpečnost spojenců v rámci schengenského prostoru BIS mimo monitoringu usilovala rovněž o redukci počtů ruských zpravodajců, jimž by byla dána možnost vstupu do schengenského prostoru přes ČR.

V oblasti sběru informací se ruská moc a její zpravodajské služby v uplynulém roce soustřeďovaly na českou energetiku a otázky jejího dalšího směřování a na vědecko-technickou oblast. Rusko však ani v uplynulém roce nerezignovalo na vytrvalou snahu o získání kontroly nad ruskojazyčnou krajanskou komunitou pobývající v ČR, resp. o prosazení prokremelsky orientovaných organizací a osob do pozic zástupců celé ruskojazyčné komunity pro komunikaci s českými státními institucemi a orgány.

V oblasti energetické problematiky zpravodajské informace potvrdily, že Rusko nepovažuje boj o českou jadernou energetiku za ztracený. Zájem ruské moci o českou jadernou energetiku v méně nápadných formách trvá. Oproti předchozímu období se ruské zájmy v ČR rozšířily (Temelín, Dukovany, dodávky jaderného paliva). S tím pak logicky souvisí ruský zájem o novou energetickou koncepci České republiky jako celek a o všechny subjekty, které mají na naplňování energetické koncepce byť jen zprostředkovaný vliv. V kontextu dění v Evropě byla česká jaderná energetika v novém ruském pojetí začleněna do širších středoevropských souvislostí, což je cesta k efektivnějšímu využití investic a úsilí vynakládaných na vytváření, fungování a stabilizaci vlivových struktur ve středoevropském regionu a jejich budoucí využití.

Aktivity ruských zpravodajských důstojníků a jejich spolupracovníků v ČR jsou v přímém rozporu s „kvalifikovanými a zasvěcenými komentáři“ o tom, že v Česku není nic, o co by mohla ruská špionáž stát. Cílem ruského zájmu se stává česká účast v mezinárodních vědecko-technických projektech a na tyto projekty navázané možnosti přístupu k finančním prostředkům z českých i evropských grantů cestou českých prostředníků spolupracujících s ruskou stranou. Ruská strana tak usiluje nejen o získání konkurenční výhody na úkor ČR a EU, ale také o to, aby ČR a EU ruské aktivity financovaly.

V kontextu ukrajinské krize ruská moc a její sympatizanti předvedli celou škálu bílé, šedé i černé propagandy. Ruská vlivová opatření a propaganda se držely zejména konceptu osvědčeného již ze sovětských časů: utajování či zakrývání vlastních (ruských/sovětských) akcí a zdůrazňování či démonizace reakcí západních zemí1.

Rusko dlouhodobě buduje v Česku vlivové a propagandistické struktury, jejichž cílem je prosazovat a chránit ruské ekonomické a politické zájmy na úkor zájmů Česka a potažmo NATO a EU. Po vypuknutí krize na Ukrajině měla proto ruská moc v ČR na co navázat a neměla potřebu budovat zde vlivové sítě „na zelené louce“.

Spektrum nástrojů ruské propagandy v Česku začíná u ideologicky manipulovaných občanů, kteří nevědomě podporují ruské propagandistické úsilí a končí u profesionálů, kteří s Rusy spolupracují vědomě.

Jak ukázala kauza památníku internacionalistům na pražských Olšanských hřbitovech (březen 2014), česká veřejnost je citlivá na přímé ruské (či jakékoliv jiné cizí) angažmá na českém území a Rusové si toho jsou vědomi.

V kontextu ukrajinské krize proto neměla pro české prostředí zásadní význam propaganda ruskojazyčná či propaganda šířená přímo ruskými entitami (vládními i nevládními).

Zásadní vliv na české publikum měly a mají české prorusky orientované organizace či jednotlivci a jejich webové projekty, které ruské názory a argumenty českému publiku přetlumočí či podsunou a následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů. České publikum, resp. jeho část, se tak na jedné straně dokáže vzbouřit proti pomníku sovětským okupantům - internacionalistům z roku 1968, avšak na druhé straně bude obhajovat ruské okupanty Krymu a ruské internacionalisty na východní Ukrajině.

Výsledný obraz informací o ruské a proruské propagandě (resp. jejích realizačních strukturách) v ČR a v dalších státech EU nevypovídá jen o tom, že Rusko provádí účinnou propagandu proti EU a NATO, resp. jejich integritě. Rusko podle názoru BIS buduje v Evropě strukturu ideologicky opřenou o expanzionistický Duginovský neo-eurasianismus2 (který je svým způsobem akceptovatelný pro celé evropské politické spektrum od extrémní levice přes populisty k extrémní pravici), kterou lze považovat za návrat ke konceptu Kominterny (alias Komunistické internacionály alias Třetí internacionály), kterou zřídil a využíval Sovětský svaz.

Kominterna byla založena v Moskvě v roce 1919 a jejím prvotním cílem byla snaha ochránit Sovětský svaz cestou vývozu revoluce do okolních států, tj. oslabení potenciálních nepřátel vnitřními boji a vytvoření nárazníkového pásma spřátelených (či spíše podřízených) států kolem Sovětského svazu. Kominterna se stala nástrojem prosazování sovětské moci a zájmů za hranicemi Ruska cestou řízení zahraničních komunistických stran (v r. 1928 měla 580 tis. členů mimo Sovětský svaz), propagandy3, utajeného financování zahraničních komunistických stran4 a zejména sloužila jako významná a úspěšná špionážní platforma.

V rámci Kominterny působili úspěšní agenti sovětské špionáže (např. pod krytím akademiků či novinářů), kteří vyhledávali a verbovali perspektivní mladé kádry (zejména studenty s potenciálem kariéry ve státních službách a politice) pro práci ve prospěch sovětské špionáže, přičemž využívali ideologickou naivitu či zapálenost a aktivismus těchto lidí, kteří nebyli žádáni o to, aby prováděli špionáž proti své vlasti, ale byli žádáni o pomoc v boji proti fašismu (nacismu, imperialismu atp.), což je aktuálním tématem i dnes, jen fašismus, nacismus a imperialismus doplňuje anti-amerikanismus a odpor proti NATO a EU. V podstatě je dnešní mezinárodní, politické a společenské klima velmi blízké klimatu 30. let 20. století, tj. zlaté éře Kominterny5.

BIS nepředpokládá, že by nová reinkarnace internacionály (NRI) měla stejně přísný, až vojenský, systém organizace a řízení jako Kominterna, což však neznamená, že by propagandistický a špionážní potenciál NRI byl menší než v případě Kominterny. Naopak, volnější aktivistický charakter struktury NRI plně vyhovuje mentalitě dnešních západních aktivistů (ať prvoplánově proruských či bojujících proti systému – USA, NATO, EU, globalizace, multikulturalismus, liberalismus, kapitalismus atp.). NRI nemá takový potenciál pro verbování klasické špionážní agentury (agent – řídící důstojník – centrála) jako tomu bylo v případě Kominterny, ale má o to větší potenciál pro získávání iniciativních informátorů.

V souvislosti s děním na Ukrajině nezjistila BIS v průběhu roku 2014 aktivity ukrajinských zpravodajských služeb, které by byly namířeny proti České republice a jejím zájmům či by nějakým způsobem poškozovaly její mezinárodní postavení a pověst. Rovněž nebyly zjištěny žádné aktivity ukrajinské moci, které by měly za cíl destabilizovat vnitropolitické, vnitro-společenské či mezi-etnické vztahy v Česku.

V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.