Geostrategické politické drama v Indickém oceánu nabývá na tempu. Když Indie v 4/013 úspěšně s čerstvě nabytou US technologií otestovala mezikontinentální balistické střely Agni-V/Agni II ( s tím, že má i Agni VI) , které mohou hravě doletět do Pekingu, Peking pohrdavě prohlásil, že do Pekingu nikdy nedoletí .
Srí Lanka, pro svoji přírodní scenérii přezdívána perla Indického oceánu, kolonizována Portugalci, a po jejich porážce do vyhlášení nezávislosti v roce 48 Nizozemci, se do roku 72 jmenovala ostrov Ceylon .
Jako stará čínská Hedvábná stezka, která vedla z bývalého hlavního města Číny Xian/Si-an přes Indii až do Vatikánu, také dnešní strategické zásobovací a obchodní trasy Číny vedou přes Jihočínské moře, Malacké úžiny, a Indický oceán, konkrétně přes ústřední čínský tranzitní přístav Srí Lanka na jižním výběžku Indie, přes který prochází 85% čínského importu BV ropy a nerostných surovin z Afriky ( + přes další přístavy, hlubokovodní přístavy Čína buduje i v Barmě, v Bangladéši a v Pákistánu) ...
Peking tyto své tranzitní tepny střeží jako oko v hlavě, a snaží se je ovládnout nejen přes „ intimní diplomatické vztahy“/korupcí (všechny rozvojové projekty na Srí Lance schvaluje samotný prezident nebo jeho starší bratr Basil, kteří za odsouhlasení dostávají 10-15% z ceny projektu), přísunem financí pro místní infrastrukturu, diplomatickou podporou dané země, ale zajištˇuje si je i smlouvami o vojenské spolupráci ...
Čína k tomuto účelu buduje přístavy a letiště nejen na klíčové Srí Lance, ale i v Barmě, v Kambodži, Thájsku, Bangladéši, v Pákistánu, na Maledivách a Seychellách ...
Peking však staví přístavy i v Adenském zálivu a v Arabském moři.
Peking tvrdí, že nemůže jinak, protože US Čínu obklíčily svými základnami ve středoasijských republikách, v Afghánistánu, v Pákistánu, svojí vojenskou spoluprácí s Indonésií, Singapurem a Vietnamem, nemluvě o Japonsku, Jižní Koreji a Tchajwanu ( na mezinárodních konferencích o klimatu však Čína a Indie, největší znečištˇovatelé planety, zastávají shodná stanoviska ) …
Peking chová Rajapaksův režim jako v bavlnce.
Srí Lanka dostane od Pekingu telekomunikační „věž Lotus“ v Kolombu, nejvyšší budovu v jihovýchodníAsii, která bude údajně vidět i z New Delhi, obří sklad na skladování ropy, obří uhelnou elektrárnu, nová letiště a přístavy, silnice, železnice a veřejné budovy zničené v občanské válce v severních a východních oblastech, kam Peking dodává i levné čínské dieselové lokomotivy a těžkou stavební techniku (+ vše staví levná čínská pracovní síla) ...
Čínské firmy investovaly i do elektronických systémů a elektronického průmyslu Srí Lanky, zatímco rodinný klan Rajapaksů na oplátku zřídil pro Peking „ zvláštní svobodnou obchodní zónu“ …
Peking zpochybnil politiku i autoritu US finančních institucí, Světové banky a MMF, a doporučil srílanské vládě neřídit se jejich instrukcemi, načež čínské banky v roce 09 poskytly srílanské vládě úvěr ve výši 6.1 mld dolarů, více, než jí kdy půjčily US, Japonsko a Indie dohromady .
Navíc poskytnutí úvěru neprovází žádné podmínky jako poskytnuté úvěry od MMF či Světové banky, podmíněné mj. ekonomickými a politickými reformami …
Srílanský velvyslanec v US v 2/010 pro list The NYC Times prohlásil, že „ Washington nabízel úvěr jen ve výši 2.6 mld dolarů, a ještě s podmínkami „ …
Proto Washington po podepsání dohody s Indií o civilní jaderné spolupráci rozšířil nabídku úvěrů Indii, a stejně tak Tokio, které sponzorovalo vytvoření průmyslového pásu (1.500 km) mezi New Delhi a Bombají na západním pobřeží, což Peking považuje za protičínskou politiku, a proto ve stejné době podepsal s Pákistánem, arcinepřítelem Indie, dohodu o dodání dvou jaderných elektráren …
V Pákistánu nejdůležitějšími čínskými projekty jsou hlubokovodní balúčistánský přístav Gwadar a důl na těžbu mědi v balúčistánském Saindaku, ale i postavení přehrady Gomal Zam v tribálních oblastech.
Indie se nejvíce obává čínského projektu Hambantola, hlubokovodního přístavu pro lodě s hlubokým ponorem, který Peking v částce jedné miliardy dolarů staví u rybářského městečka Hambantola s 21.000 obyvateli na jihovýchodním pobřeží Srí Lanky, jehož přístav využívá již dnes pro doplnění paliva lodí nejen čínské obchodní flotily, ale i čínského vojenského námořnictva …
Městečko Hambantola spadá do volebního obvodu prezidenta Mahinda Rajapaksa, a místní městskou radu vede jeho 25letý syn Kamal( příbuzní prezidenta si rozdělili správu celé země + diplomacii, viz The Economist z 12/012 ) …
Zatímco Indie je již dlouho znepokojena obavami, co z tohoto obklíčení pro Indický oceán vyplyne, Washington se „ probudil“ teprve nedávno ( viz zde Čínsko-ruské a americko-indické hrátky + zprávu US Kongresu z 12/09 Re-charting US Strategy on Sri Lanka, jejímiž autory jsou John Kerry (D) + Richard Luger (R), v níž oba autoři poukazují na to, že Kolombo přijalo čínskou pomoc, když jej Západ odmítl financovat , aby mohlo dotáhnout svůj boj proti Tamilským tygrům do úspěšného konce, a že Washington podcenil geostrategickou důležitost Srí Lanky pro US zájmy ( rodina Rajapaksů nesnáší Brity jako kolonialisty, kteří společně s Washingtonem v 3/012 ve Výboru OSN pro lidská práva prosadili mezinárodní vyšetřování válečných zločinů, které v občanské válce spáchaly jak vládní jednotky, tak jednotky Tamilských tygrů, zatímco v 5/09 tyto snahy Kolombo ještě odrazilo s pomocí Indie, dnes na Srí Lance „ mizí“ novináři ) …
Indie se Srí Lankou udržuje trnité vztahy, protože na východě a severu Srí Lanky převažují hinduističtí Tamilové, kteří v roce 83 za vydatné podpory 60 miliónů Tamilů v sousedním indickém svazovém státě Tamil Nadu ve Srí Lance rozpoutali občanskou válku proti převažujícím buddhistickým Sinhálcům ( na buddhismus je převedli barmští mniši) za odtržení své provincie Ilam od Srí Lanky/LTTE,Tygři osvobození tamilského Ilamu ( Sinhálci nejsou bez viny, v 50.letech přijali zákon, který za oficiální jazyk uznal jen sinhálštinu, a za náboženství buddhismus ) …
Údajně příslušník Tamilských tygrů zavraždil v roce 91 Rádžíva Gándhího ( při sebevražedném bombovém útoku zahynulo dalších 14 lidí v jeho blízkosti) , jenž nastoupil do funkce premiéra po zavraždění své matky v roce 84, ale dvě indické vyšetřovací komise toto tvrzení nebyly schopny potvrdit.
Indie svoji „veřejně tajnou“ vojenskou podporou „tamilských tygrů“ utrpěla v 80. +90. letech na Srí Lance stejný vojenský debakl jako Američané ve Vietnamu ( Tamilští tygři oficiálně složili zbraně v roce 09), oba státy jsou proto na sebe alergické.
Geopolitická konstelace v jihovýchodní Asii je pro Indii velmi složitá, na severu od New Delhi sídlí exilový tibetský parlament podporující tibetského dalajlámu, kterého ostřížím zrakem sleduje nejen Peking, ale i New Delhi, zatímco na druhé straně hranic má Indie nevyřešené vztahy s Pákistánem ( o nevyřešených vztazích s Čínou ani nemluvě) , do kterého o sto šest investuje Čína ( letiště,přístavy, silnice) …
Indie má za sebou tradičně US a Británii ( viz zde Pákistán: Washington se přeorientoval na Indii, regionálního konkurenta Teheránu), na druhé straně britské/UK námořnictvo využívalo ostrůvek China Bay,Trincomalee na Srí Lance až do roku 57, a příležitostně jeho přístav stále využívá US námořnictvo .
Indii však nejvíce vadí obří US námořní a ponorková základna se zařízením pro monitorování kosmu na atolu Diego Garcia, kterou v roce 66 Washingtonu Britové pronajali do roku 2036 ( přesně na 50 let do roku 2016 s možností 20letého prodloužení, které obě strany musí potvrdit nejpozději v 12/014) .
Nájem však Washington neplatí, místo nájmu Washington Londýnu prodal námořní balistické střely Polaris se slevou v částce14 mil. dolarů, na ostrově je rovněž sklad tříštivých pum, z dohledu UK parlamentu a US Kongresu …
Strategický korálový atol leží 1.790 km jihozápadně od Indie v „britské“ části sektoru Indického oceánu/British Indian Ocean Territory,3.650 km od Tanzánie, a 4.720 km od západní Austrálie .
Atol Britové v roce 65 za 3 milióny liber koupili od „ autonomní francouzské kolonie“ ostrova Mauricius „ , jeho 2.000 obyvatel v roce 68 vystěhovali na Mauricius a Seychelly ( za 2.sv.v. na ostrově Diego Garcia měli Britové stanici RAF, uzavřenou v roce 46) .
