Uděláme si pořádek v republice?

Prezident Zeman: „Stát nemůže zkrachovat.“ Tak ho dojme, až ho vydojíme a pak uvidíme, si asi myslí poslanci. Říkalo se tomu vydojit krávu na krev. Angažmá Babiše nevyšlo.

Ode dneška se budou mít všichni lépe. Všichni všem přáli do roku 2019 to nejlepší a v demokracii je přece přání většiny tím nejvyšším zákonem a prioritou. Ve skutečnosti se ale budou mít někteří více lépe a někteří méně lépe, možná i hůře. V průměru je to jako s průměrnou mzdou. Pokud má v podniku se sto zaměstnanci deset mzdu 100 000 a devadesát 20 000 korun, je průměrná mzda 28 000 korun. Že devadesát procent zaměstnanců má mzdu třicet procent pod průměrem, tato statistika průměrné mzdy neukazuje.

Podobně to bude i s avizovaným a medializovaným zvýšením důchodů. Bude to v průměru deset procent, přičemž se píše o tisícovce. Ovšem všichni důchodci dostanou přidáno 570,- Kč a plus 3,4% procentní výše důchodu. To je část důchodu, která se stanoví z výdělků a délky doby pojištění. Vyšší výdělky a delší je doba pojištění velmi podstatně ovlivňují výši procentní výměry důchodu. Takže ten (nebo ta), kteří pracovali za komančů v JZD a pracovali za jednotky a brali třeba i jen 30,- nebo také 5,-Kč za celodenní dřinu na poli dostanou přidáno 750,- a o průměru si můžou nechat znovu zdát.  Jsou na tom a i nadále budou setsakramentsky hůře než ti, kteří seděli až do důchodu v teple kanceláře nebo poslanecké lavice. Anebo, protože to je opravdu nepříliš fyzicky náročná práce, tam seděli a sedí třeba do osmdesáti.

Naskýtá se otázka, proč naši znamenití a pro občany do roztrhání těla pracující zákonodárci zvolili tuto variantu. Proč neuzákonili jednoduché přidání všem důchodcům tisícovku a zastropovat to důchodem třeba 50 000,-Kč. Pro toho, kdo má důchod 10 000,- je tisícovka hodně, pro těch 51 (slovy padesát jedna) – opravdu jen tolik lidí u nás má důchod nad padesát tisíc – je to snad nic. I důchodcům s polovičním důchodem by to životní úroveň moc nezvýšilo. Takže proč takto nastavené zvýšení důchodů? Je tu snad košile bližší než kabát? Každý z poslanců může počítat s důchodem nad 30 000,-. Třeba Marek Benda, který nedělal nikdy nic jiného od svých osmnácti jistě s 50 000,-. Můžeme jim věřit, že opravdu pracují pro nás, nebo myslí především na sebe?

Hlavní problém a důvod frustrace je v tom , že ač jsou v podstatě našimi zaměstnanci, mohou si dělat, co chtějí. Je to klasický problém rozdělení kompetencí. Nás zaměstnavatelů je tolik, že se nikdy nesejdeme a nedomluvíme, co by oni měli dělat, jak a za kolik a kdo to bude kontrolovat. Naopak oni si to určují sami včetně platu. Soukromá firma s tímto systémem by zkrachovala během měsíce. Jak ale kupodivu trefně, ačkoli jistě nechtěně, kdysi prohlásil prezident Zeman: „Stát nemůže zkrachovat.“ Tak ho dojme, až ho vydojíme a pak uvidíme, si asi myslí poslanci. Jestli nás to nedojme nebo nenaštve, budou to dělat stále. Říkalo se tomu vydojit krávu na krev. 

Kdy si konečně uděláme pořádek ve vlastní firmě Česká republika? Očekávání některých z nás majitelů, že to udělá krizový manažer Babiš, se nesplnilo. On se potvora začal chovat jako ostatní státní zaměstnanci a ještě je přikrmuje. Uděláme tomu konec v tomto roce? Příště uzavírat pracovní smlouvy se zkušební dobou a přidat klauzuli o ztrátě důvěry, jako to máme my, vlastníci tohohle blázince.