Partenogeneze náboženství

Tento text je genderově nevyvážený a politicky nekorektní. Rovnoprávnost žen je nesmysl, ženy by měly mít ve společnosti vyšší postavení než muži. Dobro a láska nikdy nezvítězí, pokud nepomůžeme.

Upozornění. Tento text je genderově nevyvážený a politicky nekorektní. Může způsobovat podráždění nebo návaly citů. V případě potíží kontaktujte svého administrátora nebo psychiatra.

Ženské spolky už staletí vcelku neúčelně a zbytečně bojují za uznání rovného postavení žen ve společnosti. Každému rozumnému člověku je totiž jasné, že samičí prvek je určující a prvotní. Přesvědčovat o tom nerozumné je plýtvání časem. Já a ještě dva další jasnozřiví lidé na světě víme, že první bylo vejce a nikoli slepice. První byla samice předka člověka a její vajíčko někde na území dnešní Etiopie a ona je pramátí všech lidí. Ona porodila prvního člověka. Jestli k tomu potřebovala samce je otázkou. Dokládají to nejnovější výzkumy genetiky. Škoda jen, že to tato věda nezjistila dříve. Pánové Khorana a Nirenberg, kteří objevili genetický kód, zaspali dobu o celá staletí a měli Nobelovu cenu vrátit. Alespoň skorověda lingvistika má už dávno o vůdčí roli ženy jasno. Jak jsem zjistil, praslovanský základ „čl“ dnešního „člověk“ pochází se sanskrtského „tl“, kam se dostal přes starohebrejštinu z jazyka etiopského kmene Šankela, kde zní „ta“, což je označení pro „žena-ta co dává život-rodička-pramáti“.

Pramáti všech tří největších monoteistických náboženství (židovské, křesťanské a islámské) Marie světu dala bez početí Ježíše. Říká se tomu partenogeneze a je u lidí velmi zřídkavá, ale ne zázračná. To, že přiměla Josefa uvěřit, že otcem byl Bůh, je největším zázrakem. Každopádně dál už se o vše starali muži a podařilo se jim vydupat ze země náboženství, která se vzápětí začala vzájemně do země zadupávat. A k tomu všechny, kteří věřili v něco jiného nebo nedej bože nevěřili v boha žádného. Je zajímavé a dodnes jsme toho svědky, že čím mladší to které náboženství je, tím je nesnášenlivější a v potírání jinověrců důslednější a bezohlednější. Poučili se z chyb tolerance svých předchůdců, a proto je to nejmladší – islám – tak kruté a zpátečnické.

Dobro a láska nikdy nezvítězí nad zlem a nenávistí otvíráním dveří, podáváním chleba, a ratolestí v rukou. Doma jez co máš, jinde co ti dají je vcelku trefné vyjádření toho, že návštěvník se má přizpůsobit hostiteli. Pokud někdo trvá na svých náboženských zvycích, které kolidují s praxí hostitele, ať zůstane tam, kde jsou běžné. Není třeba diskutovat o právu na zahalenou tvář ve škole, protože to je náboženský symbol a ty do školy nepatří. Takových případů, kdy my korektní, tolerantní, vstřícní a nebojme se říci slabí Evropané, připouštíme diskuzi o svých zákonech, zvycích a právech na svém území, je spousta. Naučme se pojmenovávat věci jejich názvy. Naučme hosty chovat se u nás jako doma, ale jako u nás doma a ne doma u nich.

Ženám v našem kulturním prostoru trvalo tisíciletí, než se podařilo, aby se staly rovnoprávnými. Nesmíme dovolit, aby se během pár let vlivem zavlečené kultury a náboženství a naší bezbřehé slušnosti tohle vše vrátilo o stovky let zpět. Pokoj všem lidem dobré vůle a celém světě a mor a bídu na ty ostatní.