Obědy nejsou zdarma

Není snad v této zemi v současnosti nic důležitějšího než kolabující doprava na D1 kvůli sněhu a opravám, obědy zdarma pro školáky a zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích.

Sníh roztaje a příroda za nás zase jeden problém vyřeší sama, i když my sami jsme pro přírodu a dopravu ten největší problém. Předjíždění kamionů je naprosto marginální záležitost, protože i ten nejpomalejší dokáže jet rychlostí 80 km/hod., a i ten nejrychlejší nesmí jet více. Tak prostě pojedou všechny stejně rychle. Dát zákazové značky na exponovaná místa dokáže každý správce komunikace a nemusí se tím zabývat ministr dopravy. Obědy zdarma jsou závažnější věc.

Nabízí se základní otázka, proč vůbec někomu dávat něco zadarmo a komu vlastně. Odhlédneme-li od nemorálního aspektu podpory vybrané skupiny na úkor jiných, proč právě obědy pro školáky? Třicet procent jídla ve školních jídelnách se vrací a vyhazuje. Budou ho vracet a vyhazovat i děti, které ho dostanou od státu? Jaký signál jim tím dáváme a jak je vychováváme právě ve škole, která je i o výchově? Když nemáš, nechceš nebo se ani nesnažíš, stejně to dostaneš a stát se o tebe postará? Už jsme takhle vychovali celé dvě generace k tomu, že stačí sedět nebo ležet, natáhnout ruku nebo jen počkat a peníze (jídlo, bydlení, doprava, zdravotní péče, ošacení) odněkud přijdou. Proč ne jídlo zdarma důchodcům nebo bezdomovcům? Kolik tzv. sociálně slabých má už dnes vlastně všechno bez práce a vlastního přičinění. Kolik lidí dokáže takhle na úkor nás ostatních, jakkoli pracujících, žít od narození do smrti, když i ten pohřeb zaplatí nakonec obec?

Nemám tolik peněz, abych kupoval levné věci. Co je zadarmo, za nic nestojí. To jsou kréda, se kterými jsem byl vychováván. Komunistická chiméra „každému podle jeho potřeb, každému podle jeho zásluh“ je ve světle těchto socialistických a komunistických návrhů na rozdávání těžce konfrontována. Proč dávají a dále ještě chtějí nově rozdávat zdravým lidem peníze (jídlo, bydlení, dopravu, zdravotní péči, ošacení)? Vzpomněli si při tom, že mají skoro zdarma jídlo v parlamentu, bezplatnou hromadnou dopravu, příspěvky na reprezentaci (ošatné), ubytování a zastyděli se? Proč někoho z těch nám rovných ale rovnějších nejchytřejších a nejpoctivějších nenapadlo, že by bylo dobré ty děti i třeba nějak motivovat? Chodíš do školy pravidelně a včas, máš výsledky nebo se učíš, nemáš výchovné problémy? Tak to děláš svou dětskou a nelehkou práci poctivě a dostaneš odměnu v naturáliích – jídle. A naopak: záškoláctví, bez zájmu, s problémy? To jsi se naučil doma? Tak ať ti tam dají najíst.

V praxi to často vypadá tak, že se někteří žáci osmých tříd těší, až vypadnou ze školy a je jim úplně jedno, s jakým prospěchem či vědomostmi. Netají se tím, že okamžitě půjdou na „pracák“, dostanou podporu a nebudou už muset na rozdíl od svých rodičů ráno vstávat. Jen si půjdou s partou v klidu pro peníze a pak je probendí. Naše peníze. Protože je od mala tahle vláda (a i předchozí) vychovává k tomu, že bez práce jsou koláče. Nebo obědy. Ale nejsou. Někdo je zaplatí.