Zajíček v své jamce sedí sám. Pomůžou mu řeči proti tchořovi? Nesnáším Zemana, ale ten starý rusofil a Putinův nohsled jako jediný řekl, že na hrubý pytel musí přijít hrubá záplata. Jestli to není další jeho hra.
Nesmírně mě štve, když musím říkat „já jsem to říkal“, protože mě nikdo neposlouchal. V případě mého článku z 6. února to není tak docela pravda, protože jeho závěry zmínil jeden reportér ČT24 v nočním vysílání. Šlo o to, že jsem srovnával situaci před druhou světovou válkou – anšlus Rakouska, Mnichovskou zradu, obsazení České republiky a přepadení Polska s konáním Ruska v současné době. Tehdy bezzubý appeasement demonstrovaný prohlášením britského premiéra Chamberlaina, že jeho vojáci nebudou krvácet kvůli nějaké neznámé zemičce v Evropě, skončil opravdu válkou.
Pondělní noční projev Putina mě rozhodil tak, že jsem už nespal. Bylo z něj zcela jasné, že o vpádu do Ukrajiny je už rozhodnuto a je jen otázkou dní, až začne. Uvědomil jsem si, že moje srovnání Hitlera s Putinem byla nepřesná. Postup a metody jsou stejné, ale Putin vůbec není jako on. Předčítal svůj projev bez mimiky, bez citu. Vystupoval jako jiná bezcitná ruská svině, odpovědná také za miliony životů. Je to malý Stalin. Reakce politiků na jeho projev byla typická. Jestli si něco začnete, tak se rozlobíme. A to bylo vše. Ne zcela vše – Velká Británie zakázala vstup na své území třem (3!) občanům Ruska. Je to každopádně obrovský posun proti Mnichovu.
Touhle dobou už válka na Ukrajině zuří několik hodin, a Evropa spolu s Nato pořád jen hovoří o sankcích, které ani nejsou ještě konkrétní a nejspíš budou trapné. Co vymýšleli naši a spojenečtí lídři, vojáci a politici celou tu dobu, kdy se to připravovalo? Odpověď na facku nemůže být písemná. Musí přijít kopnutí do koulí. Touhle dobou už měly jednotky rychlého nasazení přistávat na Ukrajině, vlaky měly vézt těžkou techniku a pomoc a nad Ukrajinou se ve vzduchu nemělo udržet jediné ruské letadlo.
Premiér Fiala svým velmi emotivním způsobem uklidnil občany České republiky, že se nemají čeho obávat, a že jim nic nehrozí. Vzpomněl jsem si na prohlášení jiného ministra ODS a tehdy primátora Prahy Igora Němce. "Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná.“ To prohlásil večer 13. srpna 2002 několik hodin před tím, než bylo zatopeno metro a hlavní město doslova zalila tisíciletá povodeň. Voda odtekla, ale nelze očekávat, že Rusové také tak odtáhnou. Jako tsunami se valí rovinami Donbasu a očekávat, že je zastaví nebo dokonce vrátí to, čemu se říká sankce, je čistě iluzorní.
My jsme si péči druhdy Sovětského svazu o blaho všech a svodomilných sousedů zvláště, užili dost a dost dlouho. V té krátké době od jejich „vstupu“, jak se tomu tehdy říkalo, do začátku tvrdé normalizace se objevil takovýto vtip: Zajíček si na jaře udělal ve svém pelíšku pořádek, vyházel všechno špatné, špinavé a cizí. Vtom mu do něj vlezl tchoř a povídá: „Máš tady smrad a já tady zůstanu, dokud ten smrad nezmizí.“ A zůstal by dodnes, nebýt toho, že mu to zatrhli z domova.
Cynicky řečeno, buď budeme válčit na Ukrajině nebo na Moravě. Musíme pomoci zajíčkovi vyhnat toho smradlavého tchoře, než přileze udělat svůj pořádek i k nám. Nechali jsme si Putina dělat v našem pelíšku už moc dlouho, co si zamanul. Vzpomeňte na Litviněnka, Skripala, Vrbětice a další případy. A co následovalo? Sankce! Sranda. Na banditu s klackem platí ne domluva ale jen větší klacek.
Hitler, Stalin, Putin.
