Co se doma uvaří

Halina Pawlowská a Jaromír Soukup rozumí všemu. Co se doma uvaří, toho se pětina vyhodí. Do Evropy přes žaludek. Kanibalská kuchařka.

Kdo nevaří, není Čech! Kdo nevaří, jako by nebyl. Kuchařky jsou nejvydávanějšími knihami u nás a i já už jednu píšu. Jenže nemám k jejímu vydání tu nejdůležitější ingredienci. Nejsem „celebrita“. Snad už každý, kdo cítí, že jeho hvězda upadá nebo potřebuje posílit svou uvadající popularitu, vydal kuchařku. Co na tom, že vymyslet nové jídlo nejde. Co na tom, že neumí vařit a jí jen po restauracích. Co na tom, že tak dlouho měl pořad o vaření v televizi, že jeho restaurace zkrachovala. Kuchařku vydala i Halina Pawlowská, která léta propagovala prostředek na hubnutí Herbalife, a teď ji kamera může zabírat jen od krku nahoru. Vaření, výchově dětí a sportu prostě rozumí každý. Stále mě překvapuje, že ještě v televizi nevaří Jaromír Soukup, který rozumí všemu. To by to těm, kteří mu lezou krkem, krásně zavařil.

Co se doma uvaří, to se doma i sní. Tohle krásné přísloví samozřejmě není o vaření, ale o tom, že jisté věci mají zůstávat pod pokličkou. Muselo by se upravit na „co se doma uvaří, toho se pětina vyhodí“. Opravdu se u nás vyhodí 20% nakoupených potravin. Vypovídá to o nás, že jsme pořád ještě vlastně rozvojová země. V těch vyspělých je to až 40%. Stále máme co dohánět. Přesto se najdou nezodpovědní jednotlivci a organizace, kteří chtějí toto nezáviděníhodné číslo ještě snížit! Například na Mendelově univerzitě v Brně se pokusili letákovou kampaní snížit množství vráceného a vyhozeného jídla v menze. Naštěstí to dopadlo dobře a po týdnu se hromady znehodnocených potravin ještě zvětšily. Naše nastupující inteligence prostě ví, kudy vede cesta do Evropy a ještě před nástupem do praxe nám to ukazuje. Můžeme se jen těšit, až po nás převezme štafetu.

Pokud ale některé zabedněnce nenechává problém plýtvání potravinami chladnými, mohu je uklidnit. Vše se vyřeší snadno a samo. Když jsem byl malý, bylo na světě něco přes tři miliardy lidí. Za padesát let se počet zdvojnásobil, i když tehdejší prognózy byly něco kolem pěti miliard. Dalšího stejného násobku se už nedožiju, ale někteří čtenáři určitě. Až bude lidí tolik, že budou muset pořád stát, plýtvání potravinami ustane, bude jen hlad – ten nejlepší ze všech kuchařů (pan Pohlreich a podobní prominou). Snad se přestanou vydávat i kuchařky, pokud někoho nenapadne kanibalská. Dobrou chuť!