Cesta do islámského nebe

Arabská kultura přinesla světu mnohé. Arabské číslice, mnoho poznatků z chemie, astronomie, lékařství. Arabové se až na vzácné výjimky věnovali jen boji a rozšiřování území. 72 panen jako odměna za vraždu?

Arabská kultura přinesla světu mnohé. Arabské číslice, mnoho poznatků z chemie, astronomie, lékařství. Jedinečnou architekturu a poezii. Náboženství hlásající smrt jako zaručenou cestu do ráje, pokud při tom zemře jinověrec. Zničení nenahraditelných kulturních statků vlastních i jiných národů ve jménu téhož boha, ve kterého věří křesťané a židé. Dogma, že korán je do té míry knihou všech knih a potřebných vědomostí, že všechny jiné knihy a vědomosti jsou zbytečné.

Díky tomu, že Arabové se až na vzácné výjimky věnovali jen boji a rozšiřování území, nevynalezli nic, co by přispělo k rozvoji technické civilizace. V počátcích nesměli ani obdělávat půdu a usazovat se natrvalo. Zakrněli tak u mečů a šípů a teprve při střetech s evropskými bojovníky objevili krásu masového zabíjení střelným prachem. Toto umění si velmi rychle osvojili a Evropa měla několikrát namále, aby se ubránila dobytí a islamizaci.

V dnešní době vidíme totéž, jen v mnohem větším měřítku a už přímo na svém dvorku. Islám a priori považuje vše, co není v koránu za rouhání. Internet, televizi, bomby odpalované mobilem ale používá k terorizování všech, které považuje za své protivníky. No a protivníky jsme my všichni, kdo nevěříme v jediného boha. Tedy toho, kterého nazývají Alláhem. My všichni jim dodáváme technologie, vědomosti a informace, které používají zpětně proti nám. Kolik vědeckých poznatků bylo za posledních tisíc let vyprodukováno v islámských školách? Pokud nebudeme za vědu považovat vlastní studium islámu a islámského práva, budeme se velice blížit nule.

Veškerý příspěvek islámu pro civilizaci je pak jen vydělení se z civilizace, jak ji chápeme. Ustrnutí ve vývoji a snaha vrátit zbytek světa o tisíc let zpět. A tomu nelze nečinně přihlížet. Islám a přívrženci islámu jsou v Evropě na návštěvě, které my říkáme migrace a oni ji chápou často jako právo na pobyt. S tím, že my se přizpůsobíme příchozím. Když si host dá nohy na stůl, protože to dělá doma, upozorníme ho na to, že to není vhodné. Kuřáka vykážeme před dům. Jakmile se ale jedná o náboženství, jsme najednou velice opatrní. Uvažujeme o právu na zahalování, užívání náboženských symbolů na veřejnosti, dodržování rituálů na pracovišti.

Tolerance musí mít své meze. Ptají se muslimové, jestli neurážejí nás svým jednáním, jestli nám nevadí? Ať přistoupí na evropské hodnoty a mohou zůstat, nebo ať se vrátí tam, kde jsou jejich mravy doma. Nebo snad začneme jednat jako oni a vyhazovat vlaky, redakce a hotely v arabských zemích do vzduchu? Zdá se, že to část islámských věřících považuje za naši slabost. My totiž nevěříme, že podříznutím nevěřícího nebo znásilněním nevěřící ženy se dostaneme přímo do nebe, kde budeme mít pro sebe 72 panen. Jen jsem se nikde v Koránu nedočetl, jak je to v případě těch sebevražedných atentátnic. Že by dostaly 72 paniců? Jako muž o tom vím málo, ale asi není o co stát.