Život. Jak krátké slovo a přitom kolik obsahuje síly. Od narození ke smrti někdy uplyne více, nebo málo vody. Jeho délka nám neřekne, zda byl život různobarevný a plný zážitků, nebo nudný a plný trápení. Zde popis života běžného.
Takhle po narození, doporučuju, chvilku mlčte. Naroste napětí. A dyž bude u porodu fotr, tak se snažte o to víc mlčet a tajit dech. Držte dech co to jde. Nejlepší bude, když začnete trochu modrat a fialovět. Von fotr už je s nervama před kolapsem, takže je naděje, že ho uvidíte poprvý hodit voči v sloup a kopyta vodorovně. Ten pocit pak v dalším životě dokážete opravdu ocenit. Už proto, že jste se fotra vo svý narození neprosili. Dobře víte, jak k tomu došlo. To bylo furt miláčku a zlato moje a ty kytičko luční a nakonec mamina se nechala pokaždý ukecat. Fotr si pak vodfuněl jedno předčasný a odpadl s výkřikem a sténáním. A vy už počatej a uvězněnej v tý vodě jste toho byl chtě nechtě svědkem. Ještě že mamina byla pokaždý důsledná ve svým požadavku aby si fotr napřed umyl ten svůj nástroj. No a pak jste venku a už ve vlastním zájmu musíte začít dejchat, tak zas chvilku řvěte jak pominutý. Uděláte jim radost. Začnou se smát jako blázni, radostí hejkat a vykřikujou cosi vo štěstí a velikejch plících jako má děda kterej sfoukne naráz všechny svíčky na dortu ke svejm pětasedumdesátinám. A sestřičky ve špitále se překonávaj a plkaj blbiny a plácaj vás po prdelce. Tím mě teda hezky naštvaly, tak sem si hned pšouknul. Vod tý doby docent Hraboš zkoumá vznik plynů v těle prenatálního jedince. Mamina ležela bez dechu a celej její život jsem byl já. A vy budete taky celým životem vašich mamin. Maminy vás vytlačej a pak se tlemí na všechny strany a už přestávaj nenávidět fotry. A dyž se vám podaří hodit fotra do tý vodorovný polohy, tak mamina zas zacejtí k němu lásku a něhu, kterou porodem málem potratila. Od nynějška ji musí dělit mezi fotra a vás. A tak když se fotr sebere ze země mamina už jasně cejtí ten poměr citů. Vám nadělí devadesát procent a na fotra zbejvá nějaký tři procenta, protože mamina ještě zbytek lásky věnuje svýmu okolí. A nakonec mamina vodebere vám i fotrovi nějaký to procento, který musí věnovat rodinnýmu miláčkovi, psovi Ferdovi. Takže pro fotra vaším narozením nastává nová životní kapitola. To všechno jsem ještě nemohl vnímat pověšenej za nohu v sevřený dlani sestry z porodního, která mě konečně přestala plácat po prdeli. To poznání přicházelo postupně. Fotr byl už dočista sebranej. Postavil se na vlastní nohy a viděl, jak mamina má voči jen pro mne. On to naštěstí eště naplno nezaznamenal. Jak sem mu to přál, parchantovi. To máš za všechny tvý noční návraty domů, kdy i já jsem cejtil vizoura a pivo. Zpátky do špitálu. Ležíte si tady v kanafasu a pořád platí, jak zařvete, tak mamina přistaví dudel a už to teče jak vod pípy. Natankujete a už zas je pohoda. A dyž si hezky nahlas říhnete, aby to všici slyšeli, potom máte pokoj a eště vás mamina pohladí a vopusinkuje. Na ten moment doporučuju bejt zdrženlivej a loajální. Trochu si ublinknete mamině do výstřihu a máte vyhráno. Hele jak je přepapanej náš Josífek, volá hned nadšená babi na návštěvě a přemejšlí o tom, jak zajde hned zejtra do spořitelny založit vkladní knížku na vaše jméno. A dyž se bude Josífek ženit, pak bude těch několik tisícovek jako dar z nebes, myslí si babi. A tak za sebe vřele doporučuju, už jak ležíte v zavinovačce, je dobrý přemejšlet o síle peněz, o moci prachů a o tom, jak využít a vokrást svý okolí. Je to rozhodně lepší, nežli bejt čestnej a poctivej a nakonec ležet pod mostem. A možná se stanete i premiérem. Většina z nás si leží a poprvý zařve ve špitálu, předpokládám. A když vás i s maminou z toho špitálu vodtransportujou domů, potom teprve začíná to pravý blaho.
Pokračování.
