Je bobr opravdu ohroženým druhem?

Bobr. Fenomén všech dob. A rozcapenej bobr, jak psal klasik, ten je samej půvab. Tento druh bobra je na vymření. Co Vy na to, nebylo by dobře zachránit bobra? Určitě by to stálo za to.  

Z Wikipedie - Bobr evropský (Castor fiber) je až metr dlouhý, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. V Čechách a na Moravě se vyskytuje vpovodí Labe, Moravy, Odry, Dyje a Dunaje. Objevuje se i na Kateřinském potoku, Mži, Radbuze, a také Řezné v Plzeňském kraji. V posledních letech se objevil i na Úhlavě a Desné a také v okolí Chebu na přítocích řeky Ohře. Aktuálně se bobři vyskytují i na řece Olšavě v okolí Uherského Brodu. 

Tolik informace oficiální. No a pardon, ještě musím uvést, že jsem v TV ČT24 sledoval pořad o přírodě, kde odborníci docela vážně varovali před přemnožením bobra. Tak to vidíte. Chvíli jsem měl opravdové obavy. Věřil jsem odborníkům. Naštěstí jsem se nedávno v noci probudil u jiné TV a co jsem tam neviděl. V rohu obrazovky nápis Naked a uprostřed rozpačitej klučina s moderátortkou. Kolem nich jakýsi budky a v nich nahatý holky. Kamera rejdí po tělech onejch dív a bobři nikde. Mezi nohama prázdno s náznakem čárky.

„Mami a proč má Jaruš čárku tam kde já mám šulínka?“ ptával jsem se svý matky, když jsem bral rozum a když se nám podařilo naši kamarádku Jaruš přemluvit, aby se svlíkla. „Protože Jaruška je holka a ty tam mají čárku, ze který potom vykoukne děťátko, až budete velký,“ odpovídala matka nějak podobně a měla voči v sloup. Ničemu jsem tehdá nerozuměl, ani tomu divnýmu napnutí v šulínovi, když jsme Jaruš konečně svlíkli. Konec vzpomínkám, který se vylíhly při pohledu na ty mladý ženy v TV Naked. Obličeje vesměs na prd a těla mírně obézní. No a mezi nohama …..vlastně nic. Holý nic jak Jaruš v osmi letech. Mimochodem v desíti už tam bylo takový malý strniště a to nás tak zaujalo, že jsme chtěli zas. A Jaruš už nechtěla. Stávala se z ní žena.

Tím pohledem na obrazovku televize jsem byl náhle probuzenej. Jsem už ve věku a byl jsem zvyklej na klasiku, kde se psalo o vodhalení a rozcapení bobra. Jsem milovníkem klasickýho ženskýho těla s klínem v houštině. A copak zlatavý chloupky na rukou a nohou. Panečku, to je pošušňáníčko. Dnes je všechno holý. Samej depilátor a epilátor a holý pláně. Jak v Krušnejch horách za bolševika a jak všude dnes po kůrovcových nájezdech. Za pár dnů jsem zas neodolal. A zas holý a přitloustlý nahotiny. Jo a tetovaní jsou vesměs. Řeknu vám, pro mne pohledy na blití. Tento nepřirozenej svět s čínským svinstvem a ženskejma bez bobrů je bez krásy a radosti. Vím, jsem divnej a staromódní. Díky za to. A proč jsem se vlastně tady rozepsal.

Zoologové nemají pravdu, vzkazuju. Bobři nejsou přemnožený, jsou naopak na vymření. Jenom se musí naši zoologové naučit koukat se kolem sebe a občas se podívat na TV. A tím je konec zprávy o bobrech.