Medaile v říjnu

Říjen je v posledních letech předobrazem listopadu. Medaile, řády, oslavy a tisíce prázdných slov. Manipulace naším míněním a ohlupování mas, jejichž přízeň je nutná k vládnutí. Polopravdy a lži. Nikdo už neřeší realitu. Přežíváme

Říjen bývá poslední dobou hezký měsíc. Počasí tak na úrovni Balkánu. Jenom kdyby náš život neotravovaly oslavy naší státnosti. Tehdá se veliký Masaryk mýlil. Nezasloužili jsme si samostatnost. Nemáme na to si vládnout. Mohli jsme být součástí Rakousko – Uhersko – České unie, nebo konfederace. Stalo se, co s tím? Nic. Nezbývá, než ten dějinný přešlap strpět a každým rokem přečkat oslavy plné prázdných slov a udělování vyznamenání kamarádům. Omlouvám se všem hrdinům z vojny a těm, kteří dokázali posunout dopředu lidské poznání a těm, kteří proslavili naši zemi ve světě. Naštěstí jsem se po třiceti letech od estébáckého převratu dopracoval k postoji, který jsem zaujímal před tím „zlomovým“ rokem osmdesát devět. Tenkrát mně bylo všechno ukradený. Věděl jsem, že na Hradě sedí Husák a bude sedět do své smrti a jinak jsem opravdu netušil kdo a jak řídí tento stát. V dnešním světě je nemožné uniknout informacím, bohužel. Tak se ke mně doneslo včerejší dění na Hradě. Mimo jiné i to, že kámoš prezident vyznamenal nejvyšší medailí kámoše Klause. Nijak to se mnou, kupodivu, nepohnulo. Už mne dostali tam, kde se nachází většina tohoto …..národa? Pokusme si vše shrnout. Václav Veliký za bolševika pracoval v Prognostickém ústavu akademie věd, jehož zřizovatelem byla organizace s názvem StB. A tato organizace založila onen „vědecký“ ústav na pokyn ještě dokonalejší organizace KGB. No nic. Byli to vědci bez politických vazeb, zajisté. Že kecám? Ano. A v sovětském Rusku se náhle zjevil muž jménem Gorbačov. Idealista s cílem reformovat socialismus. To se přihodilo v polovině osmdesátek. Náhodou jsme v pětaosmdesátém dleli v SSSR na školení dva měsíce. Představte si, že jsme tam nepotkali jediného opilého Rusa. Pár let předtím jste jich taky potkávali málo. Nebylo lehké se s nimi setkat. Leželi totiž po desítkách, stovkách a statisících zpití pod obraz v sovětských městech někde v parku, nebo přímo na ulici. Ten Gorbačov! Už to nebyla opora jako dřív. Proto naši soudruzi s našimi prognostiky po půl desetiletí došli k závěru, že bude lepší naoko předat moc a potom začít skutečně vládnout. Vyšlo jim to. Po třiceti letech nařčený estébák je premiérem a další, jemu podobný, sedí na Hradě. Ten třetí obdržel řád Bílého lva. Kruh se uzavřel. Snažil jsem se přijít věci na kloub, takříkajíc. Proč? Proč ten bývalý prognostik a taky prezident a premiér dostal ten nejvyšší metál? Vzešel z podhoubí komunisticko-estébácko-kágébácké organizace. Ve svých začátcích v roce devadesát nám prorokoval v horizontu několika let dosáhnout životní úrovně civilizované Evropy. Zřejmě očekával hluboký propad evropské ekonomiky. Jinak to byla nebetyčná hovadina. Poté se stal jednou z tváří privatizace, na které jsme povětšinou prodělali a někteří, jako byli pan Kožený, nebo pan Kellner na tom vydělali. My jsme prodělali tisíce, oni vydělali miliardy. Tak to ve světě chodí. Vyznamenaný Václav tehdy prohlašoval:“Do šesti let dosáhneme úrovně Rakouska.“ To by se ti chudáci Rakušáci museli dobrovolně vzdát své životní úrovně a počkat na nás. Nepočkali. A ještě říkal:“Trh, ten všemocný nástroj ekonomiky, vyřeší vše.“ Dodnes můžeme na vlastní oči vidět, jak trh vyřešil například naše zdravotnictví. Před každou večeří se nahlas modlím:“Panebože můj ochraniteli, zachovej mi zdraví, abych nebyl nucen vyhledat pomoc v našem „tržním“ systému zdravotnictví“. Nakonec náš „Veliký Odměněný“ ve funkci prezidenta udělil amnestii bandě podvodníků a mafiánů. Asi na něj hodně věděli. Když to tak vezmu, proč vlastně On Veliký, dostal naše nejvyšší vyznamenání? „Řád Bílého lva je udělován osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo“ - citát. Že by za tu amnestii to obdržel? Estébák estébákovi přítelem. Jediným pozitivním poselstvím může být to, že příští hlava státu řekne svým pastevcům, pardon, ovčáčkům:“Běžte a vmíseni mezi lid vyberte dvacet kandidátů na Bílého lva“. A oni jdou a přivedou na Hrad dvacítku bezejmenných, kteří budou vyznamenáni. A co když natrefí na mne? Připadá vám to jako degradace? Podobnou degradací je udělení Řádu Bílého Lva Velikému Václavovi. Abych byl objektivní, jednu opravdovou zásluhu má ten náš Václav Veliký. Oddělil nás od Slováků a umožnil nám tak přežít. Jinak by nás už vraždili. Ale zas, On měl slovenský živel doma, takže by musel být úplně ….jaký? - doplňte si sami, aby nepochopil, že nejlepší bude jít každý svou cestou. Udělal to sice bez nás o nás, avšak tohoto národa, který volí Babiše, bych se taky neptal. Tak nakonec lidi, pokud Vám můžu poradit, napište si na Hrad o vyznamenání v roce dvatisíce dvacet. Třeba se na Vás taky dostane.