Kdo nás naučí demokracii?

Řekové zavedli model vlády lidu, demokracii. Šťastný národ v té době před tisíci lety. Jak se zdá, my s tím pojmem a principy nedokážeme naložit dodnes. Demokracií je jízda na červenou a okrádání druhých. Tak si to vysvětlujeme. 

Včera jsem byl stižen náhlou myšlenkou o tom, co napíšu do blogu. Potom už se mi nepodařilo ten náhlý popud vyvolat zpět. Prostě jsem ten nápad zapomněl. Zapomněl, vzpomněl, pomněnka, ale ...rozuměl. Tuto poučku si, kupodivu, pamatuji dodnes. Možná proto, že nám ji vtloukla do hlavy paní učitelka Košťuříková, která nás učila od první do čtvrté třídy. S paní učitelkou jsme hráli i divadlo a byli jsme šťastni. Ovšem při výuce to občas nebyla žádná psina. „Vstaň, žáku XY,“ přísně zavelela paní učitelka a položila dotaz. Žák věděl, dostal odměnu ve formě pamlsku. Například mejdlíčko, nebo dvě tabulky čokolády. Mejdlíčka už známe jenom my starší. Co když žák nevěděl? „Ruku dlaní nahoru!“ zavelela opět paní učitelka a vzduchem zasvištěl vrbový proutek, který držela v ruce za zády. A hezky přes dlaň. Jůů, jak to bolelo, hnedle jste se připočůrali. Klidně jste se bolestí prostě lidsky i připochcali. Dnes mne mrzí, že už si nepamatuji vyjmenovaná slova. Naštěstí paní učitelka je už dávno v nebi a tak se zanedlouho možná setkáme. Zas jsem odbočil. Včerejší nápad je zřejmě natrvalo ztracen, ale slyším čtyřiadvacítku naší veřejnoprávní TV. Zas Moravec Václav a jeho Fokus. Hezky upraven s kapesníčkem a kravatou. Klade dotazy a jsou slyšet odpovědi. Ne že by mne to nějak zvlášť zaujalo, ale přece asi trošku jo. Diskuze o demokracii a tak. Všechny tyto diskuze jsou vedeny s lidmi „akademiky“, nebo „politiky“, nebo i vzdělanci (když tam takoví jsou, klobouk dolů a proto jsem nepoužil uvozovky). Naštěstí nejsou do Fokusu zváni takoví, jaké reprezentuje třeba náš slovenský premiér. Ten když to nemá napsaný, tak koktá a breptá ukrutně. Ale zas si poctivě vydělal ty svoje miliardy. To je taky pravda. Je to celý pravda? Řeč je o demokracii a taky o vládě lidu. „Přílišná demokracie škodí,“ říkával můj děda. „Lidi si potom dělají co se jim zlíbí a svádí to na demokracii. Vláda ochlogracie taky nestojí za nic, jak je tomu dnes,“ dodával děda a napil se piva. Vypil celý jedno pivo za tejden. Jestli si to dobře vybavuji, našel jsem si ve slovníku:„Vláda ochlokracie jest vládou lůzy.“ Lůzou myslel děda komunisty. A už se krkolomně dostávám k problému, který mne napadá při diskuzích u pana Václava. Tady obvykle diskutují ti z nás, kteří jsou, s prominutím, mimo většinový vzorek tohoto národa. Většina našeho národa jsou obyčejní lidi, kteří podvádí a kradou a lžou, jako když stiskne. Nakupují v obchoďáku a tak se hezky dosyta přežírají sacharidy, což vede k jejich pocitu štěstí. A potom jdou k volbám a zvolí svého obdivovaného vůdce. V naději, že jim přisype do talíře pár korun k zakoupení ještě větší porce sacharidů. Když to shrnu, musím dát za pravdu panuFrantiškovi Ladislavu svobodnému pánu Riegerovi, který údajně razil osobitý názor na volební právo. Právo volit by neměli dostat ti, kteří nedosáhli určitého stupně vzdělání, protože jejich volba může být bezcennou. A snadno ovlivnitelnou. Jinými slovy, která platí i dnes. Většina by neměla mít volební právo, protože není dost zralá na volbu. Zářným příkladem u nás je přímá volba prezidenta. Ochlokracie přistoupila k volebním urnám a jak to dopadlo. Na Hradě, pardon, v Lánech sedí prezident, který je takový, jakého si tento národ zvolil. Dalším příkladem jsou volby zákonodárné moci. Skupina vpřed Ne, pardon, Ano, furt vede a nakonec zvítězí. Ochlokracii se líbí ten slovenský zbohatlík, který neumí mluvit naší rodnou řečí. Je jim to fuk. Jejich úroveň morálky a chápání pravidel je tak nízko.... Proto zas půjdou a zvolí toho, jehož jmenované vlastnostijsou na jejich úrovni. A diskutéři u pana Václava Moravce se můžou umluvit. Volící většina je zajisté neposlouchá. Ani by nevěděla o čem je tu řeč. Jejich jazykem je jazyk premiéra a prezidenta. Tak to je a pana Riegra s Palackým už nikdo neoživí, aby nám poradili, co s tím. Není to škoda? Kdo však naučí tento národ opravdu demokratickému myšlení? Určitě ne prezident, ani premiér.