Jak se v tom mám vyznat?

Potkal jsem paní učitelku češtiny ze střední školy. Kráčela ztěžka a byla zamyšlená. Pozdravil jsem a povídám:"Jste nějak smutná, paní profesorko." "Jsem," ona na to. "A víte proč, studente?" Protože čeština už není naším jazykem.

Náhodné setkání s naší paní profesorkou češtiny mne vedlo k tomu, že jsem se zamyslel. A oživilo mně  to setkání, jak bývám nas...nej vůči tomu, jak mizí ten náš krásnej jazyk a objevují se anglikanismy s amerikanismy, ze kterých je mi na zvracení. 

Víte, jsem už takovej older (ouldr) man (men). Ráno se probouzím poměrně časně a nejsem obvykle moc fresh (freš). Než vylezu z postele, mám takovej rituál. Napřed relax v jogínský poloze na zádech a dejchám do břicha a pak nahoru pod žebrama až do podklíčí. A představuju si jak jsem šťastnej a mý tělo je uvolněný a heavy (hevy). A v tom ranním momentě na mne přicházívá ještě dreaming (dríming). A když se ozve gong kyvadlovejch hodin už vím, že je na čase vstávat a jít do rachoty. V koupelně look (lúk) do zrcadla a checknout (čeknout) jak dnes vypadá můj face (fejs). Potom rychlý omytí a cleaning (clíning) chrupu. Mezi tím, zas jsem zapomněl, zapínám TV Óčko, kde běží ranní fresh (freš). Pak obvykle přepínám na ČT 24. To abych zachytil počasí a ranní hashtag (hečteg). Dnes jsem nějak popletl tlačítka a zmáčknul jsem TV Nova. Tam vopakovali útržky z The Voice (the vois). Záběry z backstage (bekstejdž) i ze stage (stejdž). Aktéři to jakoby dali (nikdy jsem nepochopil co a komu dali?) a diváci byli nadšení. Na chvilku mne to zdrželo, protože Annamaria d´Almeida zpívala jako anděl v nebi. A na to, abych si vychutnal tu nádheru, jsem neměl vopravdu čas. Tak jsem raději přehodil výhybku na ČT 24 a tam počasí. A to mně stačí k tomu, abych vyrazil na šalinu (tramvaj). Málem jsem zapomněl přiznat, že jsem ten typickej Pražák z Moravy. A na Moravě tam, kde je ona pověstná zátočina na trase Praha – Vídeň, tedy v Brně, jezdíme zásadně šalinó. Vyskakuju z tramvaje a na rohu si koupím snídani v takovým bistru s názvem Breakfast (brékfest) with (vitc) smiling (smajling). Jsou to vlastně míchaný vejce se slaninou a to všechno hezky zabalený v pita chlebu. Fakt dobrý a zdravý. Kráčím a žvejkám po jogínsku každý sousto tak dlouho, až je tekutý. Žvýkání jde samo, když je to taková dobrota. A když dožvejkám, jsem u company (kampeny). Rozhlídnu se, abych hezky způsobně a vychovaně vodhodil papír do odpadků. Vedle vchodu vidím cosi s kulatým otvorem a s nápisem trash (treš). Hurá, asi odpadkový koš. Zasunu tam papír vod snídaně a jsem ready (redy) do celodenního nasazení.

Přátelé, taky se Vám zdá něco divnýho v tý mý krátký povídce o vstávání a cestě do práce? Mně tedy ano. Jaké z toho může vyplynout ponaučení? Vyberte si sami. Pro mne je ponaučení jasné. Český národ je národ „řiťolizců“, kteří vstřebávají kultury a jazyky těch silnějších, kterým vlezou do pr...le a lísaj se. Proto nám vládne Slovák, který se ani za desítky let nenaučil náš jazyk a naše řeč je zprzněna cizími slovy. Jen tak dál Češi, chrabří Slované. Míříme k bodu, kdy budou zrušena „Pravidla českého pravopisu“ a bude dovoleno VŠE.