Jak se pozná, že přijde krize

Pořád slyším ve zprávách o blížící se krizi. Jsem klidný. Krize je daleko. Je to v podstatě jednoduché. Vysvětlím.  

V našem státě je prý demokracie a kapitalismus. No dobře, berme to jako fakt. Demokracie má svá pravidla a zde ještě poněkud pokulháváme a napadáme na jednu kratší nohu. Kapitalismus ano, na úrovni předminulého století v USA. Premiér je v zemi svého původu obviněn z estébáctví. U nás byl obviněn z daňového podvodu a podvodu při čerpání evropských dotací. Jinde v demokracii by takový člověk odstoupil, a to by nemusel být ani premiérem. U nás ne. V podstatě není jasné, proč miliardář vstoupil do politiky a stal se premiérem. Nabízí se spekulace, že za tím je ještě větší obohacení a ještě větší moc. To vše je řízeno marketingovými mozky. Stejně jako byli řízeni estébáci za bolševika a po předání moci post estébáci ve vedení státu. "Vláda maká a máme se dobře." Slyšíme to furt a všude. Ve srovnání s vyspělou Evropou a světem jsme ubohými žebráky. Myslím tím běžnou průměrnou populaci této rozkradené země a sílu její reálné mzdy. Jedno je jasné. Máme se jakž takž a přežíváme, pokud se mají dobře ti kolem. A hlavně Němci. A náš premiér nám vtlouká do hlavy, že se máme dobře z jeho úsilí a poctivé "makačky" jeho vlády. Prdlačky. Celá Evropa šlape a jde nahoru. Proto i my.  Takže přátelé, až bude ekonomika klesat, tak my se to dovíme jistě a rychle. V TV vystoupí premiér s prohlášením. A prohlásí, že ze zdravotních důvodů, nebo rodinných důvodů odstupuje ze své funkce a zcela vyčerpán štvavou kampaní médií odjíždí do své haciendy v některém z daňových rájů. A potom přijde opravdová krize. Premiér nebude v čele vlády napadené virem krize. Proto buďme klidní. Premiér nikdy , nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, neodstoupí. A z toho plyne, že krize není ještě za dveřmi.