Třicet let, jen o něco méně než je mě, stal se tradicí, hltali jsme jej už jako děti. Měnil se každým rokem,,,letos poprvé nebude....
Poprvé jsem jej sledoval když jela LIAZka s číslem 626 a 627. Pro nás to byli hrdinové, navíc se přidávala i romantika zemí kam jsme ani netušili že se podíváme. Původní zakladatel Thierry Sabine tragicky zemřel při hledání ztracených účastníků a s ním jako by zemřel i duch soutěže. Závod se zrychlil stejně jako doba do které jsme se od roku 1978 přenesli.
Z původní souteže, kde znalost a improvizace byly důležité se soutěž stala přehlídkou komerce. Už není důležité umět si sám opravit auto, umět přežít v přírodě a znát ji, ale mít za sebou velký tým, který po každé etapě rozebera auto do šroubečku a vy zatím odpočíváte. Kolona tisíce aut se tak prožene zeměmi, kde je voda stále cennější než benzín, kde lidé bojují o svůj díl jídla. Do těchto podmínek míří z bohaté Evropy lidé a společnosti, kteří dají deséítky miliónů jen proto, aby se Afrikou prohnali v rychlých vozech.
Již několikrát byl Dakar kvůli problémům v severozápadní Africe "upravován", kvůli nebezpečí hrožení posádek, jeden ročník dokonce naše posádky přišly o auta. Dnes však přišla zpráva, že letošní ročník ani neodstartuje. Pro závodníky zpráva smutná, pro sponzory "tragická" - jejich logo nebude spojováno s vítěžem závodu a pro nás ostatní??
Pro nás je to otázka k zamyšlení. Opravdu je třeba takové prezentace firem, jejich mrhání penězi? Opravdu by za ty peníze nemohli postavit školu, vodovod, sluneční elektrárnu? Nebyly by to lépe vložené peníze než loga na autech, které porojíždí pustou krajinou, která navíc je domovem lidí, kteří se závodem nemají nic společného? Vy by jste nechali projet kolem své zahrady, pole či domovů 1000 aut rychlostí 150 km/h a silně kouřících??
