Pastikáři a Jogurti.

Ne, nebojte se nebudu rozebírat výrobu jogurtů a paštik a jejich cestu až do vašich domovů.

V tomto článečku se pokusím reagovat na nové zákony, které Chorvatská republika vyhlásila před začátkem turistické sezóny. 

V době, kdy se dá celou Evropou projet jen s řidičákem a občankou vyhlásili nutnost aby každé dítě , které cestuje bez rodičů mělo potrvzení. Vše samozřejmě patřičně přeloženo a zpoplatněno u notáře. Tohle je věc věc celkem pochopitelná v době únosů dětí.

Druhou věcí je ale zákaz dovážení potravin. Jogurti (čti jako Chorvaté) nás Čechy nazývají Paštikářema. Jejich posměch pramení v tom, že přežívá zvyk vozit si jídlo sebou na dovolenou. Předtím pramenil z toho, že naše devizové přísliby neumožňovaly každodenní stravování v restauracích, později to pramenilo z toho, že kurz kuny a koruny byl takový, že večeře se dostala na několikanásobek stejné v české restauraci.  Chorvati počítají svou novou měnu od války na balkáně a vztáhli ji k tehdejší německé marce. Němci byli nejváženějšími hosty. Nehleděli na marku a Chorvatsko pro ně bylo rájem.  S příchodem Eura se však němci začali ohlížet na každej cent. Přestali tolik utrácet a dle posledních statistik i tolik cestovat co HR.  Pro chorvatskou ekonomiku, která je závislá na cestovním ruchu tak zůstávají češi jako jeden ze stavebních kamenů.  Proto je jasné proč ze dne na den zase zrušili tohle omezení. Najednou zjistili, že češi by nemuseli přijet.