Nechce se mi do práce...

Tak dnes začínala první věta jedné mojí známé. Jsem v jednom oddělení s ženskou, jejíž syn zavinil nehodu u které byli zranění lidé a jedna dívka zemřela na místě.

To je již tento týden druhá nehoda o které vím a ve které zemřeli nevinní lidé. Chvíli uvažuji a známá pokračuje. Víš matka svého syna obhajuje, ale bez viny nebude,,

Je to takovej mladej frajírek, který na čem jezdí tak dříve nebo později zničí. Začínalo to jízdami na kole, pak na motorce, když si udělal první papíry do měsíce to auto zrušil. Tohle je druhé a nevydrželo o mnoho déle. Horší je, že tentokrát zahynula mladá dívka. Její příbuzná čekající dítě a ostatní z posádky byli taky ošetřeni. Jemu nepřišlo divné předjíždět v úseku, kde je i 90 km/h nebezpečné jet 120km.  Jeho matka bývalá policistka ale asi vše ututlá.  On za pár měsíců dostane papíry zpět a bude jezdit dál. V rodině, která nehodu nezavinila ale zůstane prázdné místo. 

Vzpoměl jsem si na podobný riskantní a nebezpečný manévr, který jen o několik dní dříve zabil 8 lidí.

A tak se na závěr ptám: opravdu nemáme na tyhle spěchající vrahy žádný postih? Dostatečně odrazující?