Věčný outsider

Dnes je deštivá sobota, jsem ve věku bilancování, které u mne dopadá dost neuspokojivě, tak mám náladu tak akorát na tyto verše...

Jsou dny,

Kdy se ti zdá, že tvůj vlak už jel v dál,

Zatím co tys na peróně stál,

Nevěděl jak a kudy teď dál,

A kterou tratí.

Někdy se zdá, že jsi z dráhy sjel,

Nebo do jiné vyhýbky vjel,

Že jinam jsi se hnal - bohužel.

Někdy to víš,

Že marně ten svůj courák honíš,

Mnohdy se o něm ani nedovíš,

Že ani ti nezastaví.

Semafor nastavěl tvůj vlak,

Nepřišel průvodčí.

Návěstí nepustí tvůj vlak,

Tvá cesta se končí…

Jsou dny,

Kdy se ti zdá, že jsi míň než vzduch.

Jsi nula, míň než nádražní vzduch,

Rozčiluje ten stálý ruch

I ticho za tratí

Ostatní dávno v cíli jsou,

Mávají z oken, v dál jedou.

Každý to ví,

Že bez štěstí ten tvůj vlak nezastaví,

Jen samolibí suveréni si ho pozastaví,

Jen tvoje čekání nikdy nekončí….