Jak mi nevyšel článek v novinách

Vytvořil jsem článek, ve kterém jsem trochu rozebral tu „památeční“ petici „Vědci proti strachu a lhostejnosti“ a před týdnem jej odeslal do jedněch regionálních jihočeských novin, které patří mezi nejčtenější v kraji.

Jak to dopadlo?

Pokud hádáte, že jej neotiskli, tak hádáte správně. Na tom nemusí být v principu vůbec nic špatného. Relevantních důvodů, PROČ noviny neotisknou článek, může být řada. A lze je chápat. To, co ale nechápu je fakt, že se za celý týden vůbec nikdo neozval. I když jsem je o 2 dny později ještě poprosil, aby sdělili, jestli to vůbec plánují vydat nebo ne. Myslím, že za celý týden alespoň NĚCO odpovědět je elementární slušnost.

Jak jsem si povšiml, je to v naší zemi celkem rozšířený nešvar. Nejedná se přitom zdaleka pouze o neodpovídání na emaily, ale třeba také o nedodržování časů domluvených schůzek (bez toho, že by dotyční dali ostatním něco vědět), o porušování dopravních předpisů atd. Jedním z hlavních důvodů, PROČ se takto lidé chovají, je podle mne snaha o jakési ulehčení si života. Ovšem na úkor ostatních. Tito lidé vlastně žijí na dluh, který za ně často splácí ti slušnější (pro někoho ti blbí). Co s tím? Prostě NETOLEROVAT toto chování nebo se alespoň pokusit těmto lidem jejich chování maximálně znepříjemnit. Efektivním způsobem. Žít pohodlný život? Proč ne, když je to na svůj vlastní účet.

Článků na téma petice „Vědci proti strachu a lhostejnosti“ bylo zde na blogu napsáno již poměrně dost a já jsem proto původně neplánoval, že bych sem ten původně novinový článek dával. Ale jestli se najde alespoň 1 člověk, který o ten článek projeví zájem, tak jsem ochoten jej uveřejnit.

Mějte pěkný den