Zákony nemají být šité na míru kvůli jedinci

Nedávno měla Poslanecká sněmovna na stole zákon, který byl napsán „k potrestání“ Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta Miloše Zemana. 

Předkladatelé se ani netajili tím, že takový zákon jde přesně proti duchu práva. Byl totiž „ušit“ kvůli jednomu člověku, nikoli kvůli obecné nutnosti. Jsem ráda, že většina ve Sněmovně odmítla tento nesmysl. Kam totiž vedou zákony proti jednotlivcům nám ukázal tzv. „lex Babiš“. 

Ne že bych snad souhlasila s obrovskou kumulací moci – zejména v souvislosti s vlastnictvím několika mediálních domů – ale Andrej Babiš pak přesně ukázal, jak se zachová česká povaha. Svěřil majetek do svěřeneckého fondu, prostřednictvím nějž samozřejmě své firmy a společnosti dále ovládá. Různí aktivisté, komentátoři a nesmrtelný glosátor jakéhokoli problému Miroslav Kalousek tlačili na přijetí zákona, kterým by znemožnili tehdejšímu ministrovi financí vlastnit rozsáhlý majetek, aby pak plakali, že Andrej Babiš jede ve stejných kolejích dál. Svou vehementní snahou ovšem způsobili jinou věc: boom svěřeneckých fondů. Podle různých odhadů jich dnes existuje tři čtvrtě milionu (!). Důvod zakládání těchto fondů je nezřídka motivováno snahou odklidit majetek – třeba před exekutory, nebo zkrátka jej „jen“ skrýt. Majitel svěřeneckého fondu totiž neexistuje – fond se vlastní sám, takže se hojně tato cesta využívá jako náhrada za tzv. anonymní akcie. Gratuluji Rekonstrukci státu, opravdu jsme jej zákonem o střetu zájmů zrekonstruovali.  

ODS nyní přišla s velmi líbivým tahem týkající se práva – zrušit některé archaické zákony. Což o to – český právní řád je velmi složitý a zákonodárci většinou paragrafy přidávají, takže redukce by byla v mnoha ohledech na místě. Nicméně je důležité připomenout, že to byla právě ODS jako vládní strana a její ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (než emigroval do Evropského parlamentu za TOP 09), který protlačil občanský zákoník. Zmatek vzniklý prosazením tohoto paskvilu je nesrovnatelný s nadbytečnými (ale většinou neškodnými) zákony sahající do období První republiky. I díky tomu je dnešní právní řád je tak složitý, že občan se v něm sám jen těžko orientuje. Právě proto KSČM navrhla, aby méně majetní měli přístup k bezplatné právní pomoci. Před zákonem by si měli být totiž všichni rovni bez ohledu na majetek. Avšak všichni, kdo hlasovali proti tomuto návrhu, potvrdili, že i zde platí: jsou rovni a jsou si rovnější!