Proč jsem nemohla zvednout ruku pro kandidátky status (nejen) Ukrajiny…

Ve čtvrtek 23. června proběhlo v Evropském parlamentu hlasování o statusu kandidátské země EU pro Ukrajinu, Moldavskou republiku a Gruzii. 

Evropský parlament usnesení přijal, já jsem ale usnesení podpořit nemohla a hlasovala jsem proti. Důvodů proti udělení statusu kandidátské země Ukrajině, Moldavsku či Gruzii je přitom více.

Prvně – Každá země, jež chce vstoupit do Evropské unie, musí splnit takzvaná Kodaňská kritéria, mezi která patří dodržování demokratických a lidských práv, práv menšin a zásad právního státu. V současnosti žádný z těchto tří států tyto podmínky nesplňuje a ve všech se vyskytují problémy s korupcí, organizovaným zločinem, nepatřičným vlivem oligarchů na média či vlády, svobodou médií a nezávislostí soudnictví. Od roku 2014 utratila Evropská unie přes 15 miliard Euro za reformní proces na Ukrajině, který má být mimo jiné také zaměřen na boj s korupcí. Jenže navzdory investicím z EU shledal Evropský účetní dvůr v září minulého roku velkou korupci za přetrvávající klíčový problém Ukrajiny. Zpráva Evropského účetního dvoru také zmiňuje četné vazby ukrajinských oligarchů s vysoce postavenými úředníky, vládou, parlamentem, soudnictvím a státními podniky a problematiku zmocňování se státu oligarchy. Podle neziskové organizace Transparency International byla v roce 2021 Ukrajina druhou nejzkorumpovanější zemí v Evropě a Moldavsko bylo pátou nejzkorumpovanější zemí na našem kontinentu. 

Zůstaňme však ještě na moment u Ukrajiny. Kromě problémů s korupcí má Ukrajina také problém s nerespektováním práv etnických menšin, což se projevuje například v jazykovém zákoně z roku 2019. Ukrajina má ale problém i s demokratickými právy, což ukazuje jak dřívější zakázání Komunistické strany Ukrajiny, tak nedávné zakázání činnosti dalších devíti opozičních stran.

Jak již bylo zmíněno, podobné problémy existují ve všech třech zemích a je zřejmé, že v takové situaci není možné aby vstoupily do Evropské unie. Odstranění těchto problémů vyžaduje nejen mnoho práce, ale také času a jak zmiňuje samotné usnesení Evropského parlamentu, „zrychlený postup“ pro vstup do EU neexistuje. Udělení kandidátského statusu vzbuzuje v občanech těchto států vysoká očekávání, která nemohou být v dohledné době naplněna. To může vést pouze ke zklamání a deziluzi. Je třeba si připomenout, že řada států na západním Balkáně se statusem kandidátské země čekají na přijetí do Evropské unie již několik let. Turecko má status kandidátské země dokonce již přes dvacet let. Udělením statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku je Unie připravuje na podobnou budoucnost.

Naše evropská skupina The Left (Levice) předložila řadu pozměňovacích návrhů zdůrazňujících problémy vyskytující se v těchto státech, vyjadřující znepokojení nad nedávným oslabováním práv pracujících na Ukrajině a další. Tyto pozměňovací návrhy byly však Evropským parlamentem odmítnuty. Jiné možnosti, než hlasovat proti usnesení tedy nebylo. 

Pozoruhodné ovšem je, že žádný další český europoslanec, ze stran které tak hlasitě prohlašují solidaritu s lidem Ukrajiny, nepodpořil odpuštění ukrajinského dluhu. Kolegové by si měli uvědomit, že solidarita nespočívá v dalších dodávkách zbraní, které k ukončení konfliktu nepřispívají, ale právě třeba v opatřeních, díky kterým se Ukrajinci neocitnou po skončení konfliktu v dluhové pasti.