Otázka priorit

Spojené státy oznámily, že chtějí vypovědět americko-sovětskou smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). 

Ta vznikla jak součást politiky snižování mezinárodního napětí. Bohužel Donald Trump začal úplně jiný styl politiky. Ta je postavena na zvyšování výdajů na zbrojení, včetně otevření možnosti umisťování zbraní ve vesmíru. Zbrojní rozpočet na rok 2019 je 716 miliard dolarů, což je navýšení o 82 miliard. Takové prostředky by se samozřejmě mohly investovat daleko lépe pro blaho amerických občanů i celého světa. Jenže priority vlády Donalda Trumpa není ani vymýcení chudoby v USA, ani obnova pracovních míst, po kterém tak volal ve své kampani. Ale to už by bylo jiné téma.

Politikou, kterou jsme se vždy snažila prosazovat, byla postavena na snižování mezinárodního napětí a podporovala jsem iniciativy, která se stavěly za mezinárodní odzbrojování, ať už se to týkalo jaderných zbraní, nebo i dalších zbraňových systémů. Už je to více jak deset let, kdy jsem podporovala odpor české veřejnosti proti umístění americké radarové základny. Situace se od té doby značně zhoršila. Radar v ČR sice nestojí, ale výdaje na zbrojení celosvětově stoupají. Stockholmský institut pro výzkum míru uvádí, že je to otřesných 1,7 bilionu dolarů. To znamená, že se jedná o 2,2% celosvětového HDP. 

Tato čísla vypadají strašlivě a skutečně také strašlivá jsou. Trápit nás musí o to víc, že zbrojení narůstá v době, kdy řešíme skutečně existenční otázky jako je klimatická změna. 

Česká vláda se však spíše podobá Trumpovi, než někomu, kdo by hleděl do budoucnosti. Stejně jako on, a nutno říci, že i valná část politiků v EU, si myslí, že budoucnost lidstva by měla ležet v raketových systémech, tancích atd. Je to mylná představa, která vůbec nebere v potaz problémy dneška. A tak má Armáda ČR v plánu letos nakoupit 210 pásových obrněných vozidel pro pěchotu za 51 miliard korun. Kam mají čeští vojáci jezdit v obrněných vozech? Mají pomáhat měnit režimy v zemích, které nechtějí poslouchat? 

V srpnu by se mělo o tomto nákupu rozhodnout a není to jediné, co se chystá. Nakupovat se mají také nové radary, vrtulníky, děla a další technika. Kde na to ale česká armáda vezme prostředky? Jednoduché. Dostala je přidělené ze státního rozpočtu. Na tento rok se totiž jedná o obrovský nárůst o více než 10%. Kdepak učitelé, zdravotní sestry, pracovníci v kultuře atd. Ty si mohou nechat o takové finanční injekci jen zdát. Vláda se tak snaží splnit naprosto nesmyslný požadavek NATO, abychom na zbrojení utráceli 2% HDP. Očividně to není problém, ale když před několika lety vznikl požadavek na 1% na kulturu, vládní představitelé se jen pousmáli. 

Přitom platí, že čím menší prostředky na zbrojení, tímvětší procento HDP může jít na finanční zajištění výdajů na důchody, případně jiné sociální věci. Již dnes máme z pohledu podílu procent z HDP na důchody, oproti jiným státům  toto procento výrazně nižší a jde tedy o otázku priorit - podporovat důstojného stáří, nebo zbrojaře? 

Současná vláda je bohužel naprosto nekritická vůči NATO. Odůvodňuje to, stejně jako mnozí, zhoršenou bezpečností situací. Jenže místo toho, aby se hledaly příčiny, straší Ruskem, které prý hrozí, že obsadí celou střední Evropu. Je to zjevný nesmysl, ale tento strašák na některé stále platí. Proto musíme znovu a znovu usilovat o diplomatická řešení, o jednání a otevřenou politiku, jejímž cílem bude prospěch lidí, a ne zbrojařských korporací.