Čím více přemýšlím o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), tím více docházím k závěru, že se jedná o hluboké selhání způsobu, jakým je EU spravována.
Když se snažíme hodnotit nějakou vládu, soudíme ji mimo jiné i podle míry odpovědnosti, s jakou věci veřejné spravuje a jak transparentně tak činí. Záleží nejen na jejích jednotlivých rozhodnutích, ale i na povaze procesu, který k rozhodnutí vedl.
Evropská komisařka Kristalina Georgieva se sice velmi těší, až budou evropští představitelé jezdit po členských zemích, aby o smlouvě občany informovali (pochybuji, že objektivně), ale zapomíná zdůraznit dva důležité body – smlouva bude již napsaná a občané budou moci vyjádřit smlouvě buď podporu, nebo odpor, což ale stejně nic neovlivní, protože občané EU se ke smlouvě nebudou závazně vyjadřovat. Jsem samozřejmě ráda, že evropští představitelé chtějí vytvářet lepší kontakty s občany, ale považuji za výsměch, že jim bude v zájmu transparentnosti prezentován dokument, který vznikal způsobem značně diskutabilním, navíc v době, kdy se Evropský parlament a Komise propojují na uzavřených jednáních tzv. G5 (více o ní v minulé Evropě zleva).
Na vyjednávání dohody měly silnou roli i lobbistické skupiny, které stále ještě nejsou povinně registrované, jak od EU žádá občanská společnost, která je z netransparentnosti vyjednávání již tak znechucena, že nabízí za únik smlouvy 100 000 euro (případ WikiLeaks). Připomínám, že Evropská komise měla před rokem spojení na 560 lobbistických skupin, z nichž 92 % reprezentovalo zájmy byznysu a jen 4 % byla označena organizací CEO za skupiny veřejného zájmu. Podle těchto čísel se dá jen těžko uvěřit, že v EU mají větší slovo občané než business. Důležitou otázkou také je, kolik z těch 92 % jsou velké konglomeráty a kolik jsou malé a střední podniky. Vzhledem k finanční náročnosti lobbingu se obávám, že velký business bude ve značné přesile. Malým a středním podnikům se však dosti slibuje, že TTIP pro ně bude znamenat velkou příležitost, ale za zavřenými dveřmi se často přiznává, že nebude dosažitelná a sami zástupci malých a středních podniků (např. ve frankofonní části Belgie) vidí TTIP přímo jako hrozbu.
Takže ano, paní eurokomisařko, jezděte za lidmi, mluvte se zástupci občanské společnosti, vyslechněte si malé a střední podnikatele, ale teď, nikoliv až bude smlouva hotova. Pokud jim budete za pár měsíců vítězně ukazovat hotovou smlouvu a ve jménu transparentnosti předčítat nesrozumitelné odstavce, vzbudíte pouze jejich rozčarování a hněv ve chvíli, kdy je nutné udržet si jednotu. EU se navíc musí zamyslet, jak obecně zlepšit komunikaci se svými občany a jak zkrotit lobbing velkých podnikatelských subjektů, pokud nechce, aby se projekt sjednocené Evropy stal historií a nenaplněným snem.
