Na začátku ukrajinské války, když protiteroristická operace dělala první kroky, beztrestně ostřelovali jednotky armády a Národní gardy Ukrajiny kontrolní stanoviště domobranců. Nebyl kladen zpočátku žádný odpor a tak se zdálo, že dotlačit a zkroutit neposlušná města Slavjansk, Doněck a Luhansk nebude velký problém.
Najednou se začali povstalci chovat nepředvídatelně. Nikdo to od nich nečekal. Zmocnili minomety a zahájili odvetnou palbu. Včerejší majdanovci se strachem si uvědomili, že nejsou bránění nějakým kouzelným štítem, že kulky a střepy jsou ze železa a ne z propagandistického papíru. Ukázalo se, zaklinadlo "Kdo neskáče, je moskal!" působí jen na náměstí Nezávislosti, ale už nechrání na bojišti.
Zaznělo tragikomicky:
A nás za co?
Za co umírají naši chlapci? Nic špatného jsme neudělali! My jsme hodní hoši, proč ti separatisté, teroristé a okupanti po nás střílí? Jsme nevinní!
Najednou propagandistická válka nabyla krvavý realismus. Válka nabírá na obrátkách, není cesta zpět.
Amerika spolu s EU se rozhodly potrestat Rusko a uvalily na špatného Putina první pytel sankcí. Byl z toho velký mediální humbuk, i když de facto ta první opatření nikomu vážně neuškodily. A navíc Rusko neodpovídalo.
Fajn. Západ přichází s dalšími sankcemi. Jsou sice o něco citlivější pro Rusko, zasahují do bankovnictví, ale zase Rusko fakticky nereaguje. Překrásně!
Pak havaroval boeing 777 pod Doněckem. Ještě pořádně nerozjelo vyšetřování, když Obama obviňuje Putina ze sestřelení letadla. A vyvaluje se další pytel se sankcemi. Ale tenkrát se Rusko rozhodlo odpovědět.
Zákeřný Putin podepsal dekret o omezení dovozu potravin, zemědělských výrobků a dalších zboží ze států, které se podílely na protiruských sankcích. Zakazuje se dovoz masa z řady evropských regiónů. Rusko zvažuje možnost zákazu přeletu evropských letadel nad svým územím. Nemyslím si, že tímto končí seznam protiopatření.
Evropa začíná počítat možné ztráty. Ze všech koutků zaznělo:
A nás za co?
Polsko žádá 500 milionů euro jako kompenzaci za ztráty zemědělců. Chtějí zažádat o náhradu Maďaři. Finsko bije na poplach. Hrozí nám ekonomická krize kvůli sankcím! Dopad sankcí pocítilo německé strojírenství.
My jsme hodní hoši! Vystižně se vyjádřil polský ministr zemědělství: "Toto embargo znamená politické represe jako odpověď na sankce Evropské unie".
Hlavní zaklinadlo sankcionářů zcela zbaveno logiky. Musíme to udělat kvůli míru v Evropě, říkají oni, a zároveň eskalují nebezpečnou obchodní válku.
Hodně se hovoří o dlouhodobém působení sankcí, že jejich dopad na Rusko bude čím dál, tím větší. Dobrá. Nějakou dobu bude ruská ekonomika pokulhávat. Ale co potom? Jaká bude další etapa, o které zastánci sankce mlčí? Co, nebude Rusko schopné vyrábět motory pro malá letadla? Nezahájí výrobu mini traktorů namísto slovenských? Nenajde náhradu polským jablkům? Určitě tak či onak najde, zahájí a bude vyrábět. Trh nesnáší prázdnoty.
Třeba ihned se ozvala Brazílie s nabídkou dodat Rusku 150 tisíc tůn kuřecího masa. Zvětší export hovězího Argentina. Žádné sankce nezruší tržní zákony. Pro každou poptávku se najde nabídka. Rusko navede nové mosty, ale my rychle a hlavně nenávratně ztratíme určité trhy odbytu.
Když trh podléhá politice, není to rozumně. Když selský rozum podléhá politice, je to špatně.
