Je sui Charlie

se označil kde, kdo, jakmile byla téměř  vystřílená  islamisty celá redakce listu, plného směšností, nedlouho potom, co si udělala čurinu z Proroka.

Nebyl jsem  jedním  z těch, co si plácl placku Charlie téměř rovnou doprostřed čela. A v podobných případech nebudu. Proč taky? Odstup času mi dává za pravdu,  že Charlie Hebdo si soucit nezasloužil a nezaslouží. V případě redakce přišla  odpověď  neprodleně.  I stalo se a většina redaktorů Charlie Hebdo,  je na onom světě.

Můžeme polemizovat  zda smrt redaktorů Charlie Hebdo byla hrdinskou smrtí, podobná třeba té z filmu Vyšší princip, v němž za pomalování obličeje Reiharda Heidricha, študáci nakonec  zaplatili vlastním životem.

Redakce Charlie Hebdo se opět dostala po popředí,  díky karikatuře  sestřeleného ruského letounu nad  Sinajským poloostrovem.   

Postrádám smysl potřeby karikovat smrt 224 pasažérů, nad Sinají, jakkoliv bychom karikaturu spojovat, jako odvetu za sestřelení  malajsijského letounu  nad Ukrajinou, pak mě taková to odveta přijde, jako velmi ubohá, trapná a nemístná.

Důvody jsou prosté.  Vyšetřování příčin sestřelení  letu MH307, jednoznačně neukazuje na to, která z válčících stran na Ukrajině má na pádu letadla podíl. Byť je jedna ze stran - separatisté podporována  materiálně a vojenskými dodávkami  zbraní z Ruska.

Karikovat  smrt pasažérů letu MH si redakce netroufla, protože by skončila v rozvalu,  pod tlakem veřejného mínění  dříve, než by ji vybouchali  islamisti, a možná ještě o mnoho let dříve,  komandem SWAT  po 11. září  po útoku na  dvojčata.  Protože dělání si prdele z teroristického útoku se rovnalo podpoře terorismu.  

Jak praví jedem můj slovenký priatel: „kokotia si sucit nezasluži“