Je občanskou povinností bojovat v ohrožení?

I tak si lze položit otázku, kterou  v jiném gardu „Bojovat v ohrožení je občanskou povinností“ hájí pan Stropnický.  Co vedle ministra války, že si tuto otázku pokládá? Zatím co ministři předchozích vlád měli, zvláště  po revoluci jiný názor? Je to snad vlivem situace na Ukrajině? Nebo potáhneme proti  musulmanům  v nějaké, pro nás, zatím tajně připravované svaté válce?

Chceme-li si na tuto otázku objektivně odpovědět, musíme se vrátit do havlovské euforie, když usiloval o zrušení obou vojenskopolitických paktů. Po politickém školení, kterého se mu dostalo v USA, to zkrouhnul na pakt Varšavský. Mimo to nám rušil vše co téměř souviselo se zbrojní výrobou, Krom nedůležitých podniků, nám zůstala snad jen  výroba patron a flint, aby měli myslivci čím střílet.

Po revoluční ministři míru a války usoudili, že krmíme početnou armádu hladových krků a že je tedy zprofesinalizujeme. I stalo se. Dvouletá služba se zkracovala, až se vytratila úplně a ti co veleli holubům a mazákům, začali velet sami sobě. Vytvořila se profi armáda. Byla tak profi, že by se to dalo komentovat asi takto.“Má práce je tak tajná, že sám nevím co dělám“. Armadní  profesionálové dokázali tuhle republiku dokonale pumpnou o těžké love, když napřed chtěli 72 kusů  L159, pak to ořezali, neb se jim zdálo, že by se na nebi nedokázali vyhnout sami sobě. A aby toho nebylo málo, nakonec podle jednoho ministerského ňoumy  války,zjistili, že jsou nebezpečné a tedy úplně na hovno, tak je uložili k ledu, po letech za pusu prodali do USA a Iráku.

Takových přehmatů bylo více, padáky, které nepadají. Tedy padají, ale efekt je ten, že si skočíte jen jednou, a nohy máte až v krku. Výhodou složeného muže vlasti , jsou pro republiku nízké pohřební náklady – stačí dětská rakvička.  Pak tu máme modernizaci  kotelen pro objekty kasáren, tanky  T72, nákup listů pro vrtule Mi-24, Tatrovky, Pandury, Gripeny, nákupy  sportovních předmětů generalitou, jako tenisové rakety, rybářské pruty a sexi kalhotky pro armádní sekretářky. Pokračovat nemá smysl. V  tomto blogu ale ano.

Při vši úctě k vlasti a předkům,  měla  minulá vojenská služba smysl, třebaže jsme nadávali lampasákků do zelených gum. Získali jsme nějaké návyky, které do nás rodiče nemohli natlouct. Uměli jsme kotrmelec, vyšplhat na strom, něco uvařit, přišít knoflík, vyžehlit si kalhoty a košili, poskládat hadry do komínku a když to bylo blbě, tak znova a znova. Dokonce jsme se naučili držet zbraň, povely se zbraní a střílet. Ti zdatnější uměli jezdit tankem, střílet z něj atd.

Co umí dnešní mladý člověk? SMSskovat, tabletit, skajpovat, chatovat, a jiné pitominky. Má kompletní servis 24 hodinový servis, 7 dní v týdnu, po 365 dní v roce, než se osamostatní, pokud není rodičům na krku do jejich smrti.  

Položme si otázku, kolik stojí stát na výdajích armáda mladých, stojící na úřadech práce, na dávky, na práci? Kolik by stála tatáž armáda mladých stát, kdyby byla v armádě a něco kloudného dělala? Zhovadilost Drábkova systému „Arbeit mach Frei“, by se lépe ztratila v armádě, jak prostřednictvím na úřadu práce, nebo práce za pusu pro města a obce?

Pamatuji doby, kdy vojáci, co byli v civilu, vyučení řemeslu, prováděli drobné opravy  v kasárnách? Armádu to stálo jen ciment, písek, a jiný stavební materiál, který na opravu potřebovali. Dnes se vyhlašuje veřejná zakázka, která je cinknutá, prachy rozkradené a za půl roku je závada ta stejná.

Hovoří-li ministr Stropnický nějaké morální povinnosti občana, kde tedy je morální povinnost  ministrů, poslanců a státních ouřadů, nekrást, nečarovat s veřejnými penězi?  Jak může někdo potom , za tohoto stavu apelovat na morální povinnost občana, když stát potažmo naši vůdi se chovají vůči svému lidu amorálně?

Dříve jsme pane Stropnický na vojně přísahu podepisovali  a ústy  vyřkli „Tak přísahávám“. Tehdy zprotivení se přísaze ve válce, za to byla kulka, v míru arest?  Možná je hodně lidí, co byli ještě v 90 letech v socialistické armádě a mají přísahu, ale oni přísahali v jiné době, jinému režimu a tak si myslím, že tato přísaha, již jak si není konformní s tou dnešní a ideály NATO a EU?

Není pane ministře ohrožení, jako ohrožení? Mne určitě neohrožue, Palestinec, Žid, Talibanec, nebo příslušník Islámského státu. Bohužel novodobé nepřátele státu, NATO a EU, jsme si vyrobili sami diky politice USA, NATO a EU.  Můžete si pane Stropnický apelovat na občanskou povinnost, jak chcete, ale vůbec bych se nedivil, kdyby Vás národ poslal někam....  .

Máme hordu žoldáků, co natahují krk za Afgahistan, NATO, EU, a to jen proto, že jste je tam poslali vy, naše vládnoucí  garnitura, tak mohou někdy i za mne, mýho, taťku, mamku, babičky, ségry i strýčky? Proč bychom měli jít my, prostý lid do nějakých konfliktů, které jsme nespískali a které nám namalovali vojenští plánovači NATO a EU? Rozdíl je umřít za vlast když, mě napadne Němec, Rakušan, Rus, Maďar, bude přírodní živel - povodeň,  a rozdíl je umřít za USA, NATO, EU někde v Iráku, Afghanistanu, v Ilslámském státě, nebo na Samoa Nové Guinei. Tady Vám asi pane ministře neposloužíme, tedy aspoň má maličkost.

Hezký den s ministrem Stropnickým

Jaroslav Komosný