Zrušeno! Ťok, štastnou cestu.

Taky se Vám občas stane, že se něco zruší? Koncert, pomazánkové máslo, auto, manželství? Nic překvapivého. Nic není nemožné. Onemocní zpěvák, rozhodne Brusel, v případě auta, Vaše nepozornost, manželství - milostný úlet partnera.

Dan Ťok se po dohodě s radnicí ve Studénce,  rozhodl,  že zruší inkriminovaný železniční přejezd, přes který se  jezdí, jako v ruské ruletě, prd na tom, bliká-li bílá, nebo červená, šraňky dole.

Ač je na přejezdu kamerový systém, a uvažuje se o laserovém zabezpečovacím zařízení. Je to houbelec platný. Dopravní  přestupky a právo s tím spojené se zde jednoduše vynutit nedá.

Kde se nic vynutit  nedá,  je účelnější a jednodušší, to zrušit. Pomyslel si nejspíš Dan Ťok.  Studénka se nejspíš dočká zrušení železničního přejezdu, protože řidiči riskují na přejezdu  jede-li rychlík,  nebo posun. 

Prokletá Studénka!

Most padá díky nedbalým stavbařům, na rychlík, polský náklaďák si to hodí rovnou pod Pendolíno  a další o několik měsíců později, z pasti mezi šraňky uniká další kamión v poslední sekundě.

Místní si stěžují, že případmým zrušením přejezdu budou muset, kdoví jak, na daleko to obcházet, aby se dostali tam, kam potřebují.

Podívejme se na přejezd z opačné strany problému. Okem Járy Cimrmana.

Nebylo by vhodnější  srovnat se zemí obec Studenku a lid odsunout? Nebyla by-li Studénka, nebyly by problémy? Ani ten most by nespadl na rychlík? Nově by se tak došlo i ke konečnému řešení kudy a kam chodit, když by Studénka nebyla? A to všechno je jen kvůli studéňákům!

Žádní chodci, přechody, semafory a jiná zdržovátka v plynulosti silniční dopravy.

Není  moci státní, městská je na to krátká, která by se k přejezdu postavila na obě strany, vartovala, pokutovala, odebírala vozidla, protože plní  bojovku na státní hranici s běženci.

Krajský soud v Brně nedávno za pirátský čin odsoudil  řidiče Jaguáru, za natlačení dodávky na svodila, patnácti a půl lety basy. Sama soudkyně se netají, že jde o exemplární  případ. Docela bych pochopil  desetiletý zákaz řízení, ale 15 let krymu je zářez do života, snad jinak bezúhonného člověka, jako prase. Nechci zlehčovat čin tohoto řidiče, ale Janoušek , Trpišovský, Lacina, možná i ten polský řidič, co povalil Pendolino a  další  co unikl  v poslední minutě karambolu s vlakem jsou, nebo budou prachobyčejní  břídilové. Soudní verdikt s řidičem Jaguáru, je sadomasochistickým počinem soudní moci, který nemá od pádu železné opony obdoby.

Nestačím se podivovat nad vyjádřením soudkyně  o exemplárním  trestu.Pokud měl padnout exemlární trest, měl padnout ihned u prvního případu, kdy se experti shodli na tom, že auto může být zbraň.

Doufám, že odvolací soudní instance, nebudou stiženy amokem, jako soudkyně a trest vězení bude zmírněn, tak aby koreloval s dosavadními rozhodnutími soudu v obdobných případech.  

Pokud by měl skončit u soudu polský řidič co povalil Penrolino, před touto soudkyní, vidí se mi jako nejvhodnější exemplární trest pro řidiče,  v porovnání s ostatními a též s ohledem na výši škody a způsobené újmy, jako nevhodnější jej  vykostit u nejbližšího rasa, maso pomlet za dozoru  soudkyně, ředitele vězeňské služby a notáře, na spešl lahůdkové karbenátky pro nás všechny, to abychom věděli do čeho jdem, až se nám podobný majstrštyk podaří. 

Ministerstvo dopravy a dopravní psychologové tvrdí, že agrese řidičů roste. Všimněme si oblíbenosti termínu "Agresivní". Agresivní občan, dítě, zvíře, řidič, apd.  Pod pojmem agresivní spatřuji za volatem člověka, co mlátí do volantu, kurvuje a pičuje a spílá kde komu, plive pěnu od úst z okna vozu, vajgly vpravo, vlevo z okna ven, šlape plyn, spojku, řadí kvalty a furt dokola, divoce vpřed.

Onehdá  jsem jel  po dálnici  D1, úsek od Vyškova do Brna se zvýšeným krevním tlakem, nikoliv agresivně. 

Jak by ne, když míjíte usmívajícího smajlíka,  co tvrdí, že to musíme opravit.  Opravuje se nejpozději do 19:00, tak, aby všichni silničáři včas stihli relaci o počasí na další dny aby věděli zda jít do práce.

V noci makají zloději,  kurvy a občas se k nim přidají policajti, ale i poslanci  aby dohnali to, co zbytečně Kalousek s Babišem prokvákaji svými hláškami o nějaké mafii. Skutečná mafie by respektovala přání voliče, a tihle dva by při nejmenším změnili slušivý drescode, za široký proužek.

Silničáři a stavaři na D1, či kdekoliv na silničním úseku,  je sorta co v noci zásadně nepracuje. Bourači a kladeči mostů byla nejspíš jiná sorta, které vyhovuje práce pod pláštikem tmy.  Přitom jinde na stavbách skladových krabic, firmy  makají,  až se z nich kouři i v noci i o svátku.

Ráno sednete za kolečko náklaďáku a na D x(kde x=číslo) Vás opět Vám může prasnout cévka. Uzavírka, kolona, havárka v uzavírce, uzavírka, kolona, hořící auto, nebo auto v pankejtu,  vše stojí. Nasranost těch co stojí v koloně stoupá. 

Záměrně zde nepoužívám slůvko agrese. Jednoduše jste nasraní, že po několika kilometrech jakž takž plynulé jízdy stojíte. Na jak dlouho? To neví  nikdo. Manažeři, obchoďáci, kamioňáci, kravaťáci, všichni ti jsou v časovém skluzu. Stát si přitom neopomene bezostyšně vybrat mýto.  Po všech těch utrpeních Vás vytočí  kloboučnik, který to tlačí minimální rychlostí (80km/hod) po dálnici.

To co na Vás doléhá není agrese, ale časový pres měnící se v různě stupně nasranosti, do kterého Vás uvrhnou uzavírky ŘSD. Vy jako řidič pracujete pod tlakem, musíte dovézt zboží ve stanovený čas na dané místo, manažer, kravaťák má sjednanou schůzku v daném čase v bodě B. Je Vám prd platné, že si dáte dostatečnou časovou rezervu, když nejméně pětkrát stojíte v koloně na rozkopaném useku silnice, nebo dálnice.

Pro sluníčovský stát, jak se snažíme pro své evropské okolí být, je slůvko nasraný či jinak nespokojený občan černým puntíkem ve tváři rozjásané rozvinuté kapitalistické společnosti. Tak, jako socialismus nesnášel máničky, hipies a jiné protispolečenské živly, dnešní doba nesnáší nasrané občany a raději je pojmenuje, jako agesivní. A to je jiná sorta. Agresivního občana lehce dostane stát do Bohnic, po dvanácti bodech a zákazem řízení, před psychologa, jak by smet. Tohle učinit s nasraným občanem, tak to je při nejmenším na Helsinský výbor, zda-li vůbec ještě u nás existuje.

Prdd, naštěstí  skřípají plechy, praskají plasty.  Dálnice stojí, dopravní zpravodajství hlásí kolonu až kamsi za horizont.  Radiožurnál  ve své dvacetiminutovce po 17 hodině,  rozebírá s odpovědným politikem za dopravu,  přejezd ve Studénce. „Ano uvažujeme, že přejezd kvůli  nehodovosti na něm, úplně zrušíme.

V této souvislosti mne  napadla  inovativní myšlenka. Ministerstvo dopravy by mělo uzákonit  zrušení všech těch silničních úseků  na nichž vyhaslo v posledních letech více, než pět lidských životů.  

Nedivte se, když po  aktualizaci mapy ČR ve své autonavigaci uslyšíte  hlášku. „Po 100 metrech přijedete k místu zrušeného silničního úseku“. Čumíte na navigaci, pak před sebe. Vystoupíte z auta protřete si  oči, utřete pot z čela a jdete pěšky. Pod nohami nemáte silnici.  Skutečně,  celý nebezpečný úsek silnice -  místo častých smrtelných dopravních nehod  bylo  odbagrováno.

Konečně se zlepší statistiky nehodovosti, mrtvých, přestupků,nebudou padat drakonické patnáctileté tresty na natlačení na svodila, protože s každým pátým mrtvým, odbagrujeme část silnice. 

Usměvavého smajlíka ŘSD, nahradí výmluvná tabule. Zrušeno. Šťastnou cestu.