Falešní šlechtici včera a dnes

Šlechta. Ctěná i odsuzovaná. Pokud by si někdo myslel, že snaha vylepšit si jméno nějakým tím titulem šlechtickým odvál čas, mýlil by se. Jeden "opravdový kníže" se zdárně propaguje v Třebíči. 

Mgr. S.Haugwitz

Za rakouského mocnářství a později Rakouska-Uherska vedla snaha zvýšit prestiž rodiny zejména ve druhé polovině 19. století některé osoby k pokusům získat šlechtický titul. Cest existovalo několik, ale nebyly jednoduché a vyžadovaly daleko více než jen velký majetek.

Ovšem dvorský dekret z 12.10. 1840 otevřel některým cestu. Umožňoval totiž obnovení šlechtictví rodinám, které pro chudobu titul přestaly používat a v podstatě zapomněly na svůj původ. Od nyní tedy osoby bez velkých zásluh o stát, bez velkého majetku či postavení mohly na titul dosáhnout. Bylo nutné projít úřední procedurou u dvorských kanceláří a následně c. a. k ministerstva vnitra, vše podepřít propracovaným rodokmenem, argumenty a dokázat šlechtický původ v přímé linii. Proces trval někdy i roky. Rodiny využívaly tzv genealogické agenty. A ti někdy vytvářeli falza. Za patřičně tučný obnos. Na začátku 20. století vypukla v království tzv Schlechtova aféra. Byla odhalena vazba mezi dvorskou kanceláří a některými agenty při uplatňování falz. C a K ministerstvo vnitra nařídilo prověřit zpětně renobilitace. Některé rodiny se vzdaly titulu dobrovolně a v tichosti, někteří byli odsouzení trestnými tribunály k odebrání titulu, u některých proces kontroly ukončil konec monarchie. Mnohé rodiny byly společensky zničené a konec monarchie byl pro ně vysvobozením. Již dávno byly zapomenuty spory té zaniklé doby.

Po roce 1989 se navracela šlechta z exilu, někteří uplatnili nároky na restituce odcizených majetků, někteří se opět hlásili k svým předkům. Často obdrželi zaslouženou úctu při obnově nemovitostí a jiné společenské činnosti. Nenápadně se však v 90. letech začaly objevovat osoby, které z jakýchsi důvodů toužily vylepšit si jméno. Povědomí veřejnosti o této problematice je minimální, a tak se začala objevovat knížata a hrabata původem z rodin chalupníků či poddaných. Není jich mnoho, někteří si zvyšují prestiž ve všemožných „rytířských řádech“, které nejsou nic jiného než občanská sdružení. Vše by to určitě ani nevadilo, pokud se tím nedotýkají osobnostních práv skutečného rodu.

Případem, který je za hranou je však působení pana Mgr. Svatopluka Haugwitze v Třebíči. Rozhovor s ním je zdehttp://www.jihlavske-listy.cz/clanek19376-knize-von-haugwitz-navrat-po-350-letech.html Pan Haugwitz (původním příjmením Haušvic) není součástí žádné rodové linie hrabat Haugwitzů, ani nebyl, přinejmenším není znám žádné odborné historické literatuře.  

Srovnejte oficiální rodokmen.http://patricus.info/Panstvo.htm Žádného Svatopluka zde nenajdete.  Ostatně knížecího stavu nedosáhla nikdy žádná rodové linie a velmi by mě zajímalo, odkud pan magistr vytěžil svůj knížecí titul a titul svobodného pána k tomu. Navíc ani u toho barona z Biskupic nepoužívá titulaturu správně, oficiálním titulem za císařství byl kdysi svobodný pán (Freiherr von) , baron je spíše hovorový výraz. Můstek mezi panem Haušvicem a Haugwitzem, který vznikl v 90. letech by byl také zajímavým námětem na dotaz.

Legitimním potomkem je uvedená hraběnka Johanna El-Kalak-Haugwitz, která žije ve Vídni, iniciovala vznik odborné publikace o zámku v Náměšti, kde se také narodilahttp://www.rozhlas.cz/vysocina/tandem/_zprava/pro-rod-haugwitzu-byla-namest-vzdy-domovem--1263832. Ráda navštěvuje svůj bývalý zámek. Paní El-Kalak-Haugwitz je vzdělaná důstojná paní, kniha je věnována jejímu otci hraběti Jindřichu Haugwitzovi – ale je zde také úzká spolupráce se správou zámku, v jejímž rámci byla např. úspěšně obnovena dlouholetá tradice pořádání zámeckých koncertů.

Onen rozhovor s Jihlavských listech vynesl panu magistrovi účast na místním plese, kde se ukázal s čestnými hosty.http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/reprezentacni-ples-v-trebici-si-nenechal-ujit-ani-opravdovy-knize-20160202.html

Rodokmen pana Haugwitze je veřejně dostupný:http://www.myheritage.cz/site-family-tree-172255001/ramik?rootIndivudalID=7000030&familyTreeID=7 Pozorný čtenář si obrázek o předcích pána udělá sám už podle jmen...............

Je mi líto, a spolu se mnou panu kastelánu Mgr. Bušovi, že místo rozhovorů a pozvánek na místní plesy skutečné paní Haugwitzové, narozené přímo na zámku v Náměšti, a kterou v rodokmenu opravdu naleznete bez oslích můstků a vyprávěnek o templářích a Romanovcích, která dělá záslužnou práci pro region a zůstává ve skromném stínu, se propaguje osobnost „opravdového knížete“, ale rozumím, má krásnou uniformu se záhadnými řády, je švihák a asi umí umění propagace. Starší zámecká paní mu může stěží konkurovat.