- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Česká republika je dlouhodobě kritizována za segregaci žáků, především selekci romských dětí. To potvrdil v roce 2007 štrasburský soud. Dříve zvláštní školy dostaly pojmenování nové a staly se z nich školy speciální a praktické. Jejich praxe se ovšem nezměnila.
A to i díky tomu, že v §10 vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zákon stanovuje:
„K doplnění počtu žáků ve třídě, oddělení a studijní skupině stanoveného v odstavce 1 mohou být na základě žáka nebo zákonného zástupce žáka zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet nepřesáhne 25% nejvyššího počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle odstavce 1.“
Tím se do speciálních a praktických škol dostávají žáci, kteří tam nepatří. Novela zákona byla už připravena, ministerstvo ji v čele s Dobešem stáhla k údajnému přepracování.
Zatímco NERV radí, aby byly speciální a praktické školy zrušeny, čímž se ušetří, zejména na vyplacených sociálních dávkách, ministr Dobeš to odmítá. V tiskové zprávě ministerstva uvedl: „Nic takového se nestane. Jsem hrdý na to, že tu máme tradici, která je ojedinělá v Evropě.“ A právě tato ojedinělost je dlouhodobě kritizována mezinárodními organizacemi i samotnou Evropskou unií.
Přitom ministerstvo schválilo v roce 2010 tzv. Národní akční plán inkluzivního vzdělání (NAPIV) 2011, jehož cílem je zvýšit otevřenost českého školství a podporovat integritu, nikoliv selekci. V NAPIVu se zřetelně píše, že současná situace dospěla do stavu, kdy „nedostatečná míra systémové podpory škol a nedostatečné naplňování potřeb cílové skupiny apod. způsobuje, že neúměrně významná část žáků z uvedené cílové skupiny (sociálně znevýhodnění, pozn. autora) je vzdělána v systému škol meritorně určením žákům s lehkou mentální retardací.“
Byť je plán stále v přípravné fázi, návrhy a analýzy jsou z velké části vypracovány a čekají pouze na schválení. Podobně ministerstvo přijalo Strategii boje proti sociálnímu vyloučení 2011–2015. Podle zprávy se nežádoucím společenským jevům lze nejlépe vyhnout tím, že „jsou všechny děti vzdělány v tzv. hlavním vzdělávacím proudu, tedy všechny pohromadě za současné individuální podpory každého z nich podle jeho individuálních potřeb a k naplnění vzdělávacího potenciálu.“
K postoji ministerstva se přidala pouze Asociace speciálních pedagogů. Podle jejího předsedy Jiřího Pilaře „musí existovat školy pro děti, které nejsou schopné uspět v běžném vzdělání. Ať se to někomu líbí nebo ne, děti s lehkým mentálním postižením budou vždycky.“
Pilař je obviňován, že lobbuje za pracovní místa speciálních pedagogů, kterých by se zrušení praktických a speciálních škol dotklo. Pedagožka Katarína Krahulová z projektu Férová škola na to namítá:
„Speciální pedagogové se o ztrátu práce bát nemusí, neboť najdou uplatnění v běžných ZŠ nebo jako konzultanti či asistenci učitelů.“ Mimochodem Jiří Pilář byl tím, kdo přišel s návrhem změnit název zvláštních a pomocných škol na speciální a praktické, aby je podle svých slov zbavit špatné konotace – jak se ukazuje, bez výsledku.
Ministerstvo se tak opět dostává do situace, kdy teoreticky hlásá určitá opatření, ovšem v rovině praktické dělá kroky zcela opačné. Inkluzivita vzdělání tak i po letech zůstává jen na papíře. Proč? Ministra Dobeše se můžete zeptat pomocí webu NapisteJim.cz.
Klára Zelenková, KohoVolit.eu
Dále čtěte
Urbanův dáreček pro developery
Další články autora |
Rožmitálská, Nepomuk - Dvorec, okres Plzeň-Jih
2 500 000 Kč