Pusa na celý život
Bylo mi trapně za ni, byla jsem překvapená z něho a byla jsem nervózní z toho, že vedle mne stojí Zdeněk. Podali jsme si ruce. Jako staří známí, jako staří přátelé. Prohodil pár zdvořilostních vět a zmizel v domku i s nákupem. Jen po mně mrknul okem, ve kterém se blýsklo jako kdysi.
Ano. To bylo dávno. Vyrůstali jsme spolu. Chodili jsme do jedné školy, i když on o třídu výš. Moje první láska. Tehdy to byl kluk jako laťka u plotu. I já jsem měla pod váhu a snila o tom, že jednou budu nosit podprsenku. Mohlo mi být sotva třináct a zápasila jsem s pupínky.
Věčně se toulal a každý večer se ozývalo volání: „Boříku, k večeři!" A za chvíli už vrzala pumpa u studny, kde se Bořík vždycky spláchl z nejhoršího. A za plotem jsem nakukovala já. Měl krásné, temně hnědé vlasy , které se mu mírně vlnily za krkem, dokud si toho nevšimla jeho maminka a nůžkami ze šití mu je neošmikala. Utíkal jí po dvoře a maminka s nůžkami za ním. „Ještě mi je nech, ještě jsou krátké", křičel v běhu a maminka na to: „Nebudeš chodit jako mánička, ještě dostaneš poznámku ve škole. Nebo dvojku z chování!"
Hladila jsem si za plotem ty svoje sluncem vyšisované culíky a těšila se, až si z nich načešu ohon a budu vypadat jako Brejchová. Bořík se ke mně choval vždy jako kamarád ze školy a přesto, že jsme bydleli odmalička vedle sebe, sotva si mne všiml. Ani jsem se mu nedivila. V teplácích po starším bráchovi, nebo v sukni od některé ze sousedovic holek, sotva jsem si mohla dělat iluze.
Až jednou. Táhla jsem obrovský koš na byliny. Každý školák musel natrhat a nasušit nějaké byliny. Zavrhla jsem kopřivy a začala trhat březové listí. Rychle přibývá. Jenže těch větviček, na které jsem dosáhla ze své třináctileté výšky, zas tolik nebylo. Najednou se objevil Bořík. Chvíli mne pozoroval. Bez řečí vylezl na strom a sešlápl mi ty nejbohatší větve tak, abych na ně dosáhla. Koš se rychle zaplnil a Bořík seskočil dolů. A pak mi dal pusu. Ne takovou, jako dává babička, když přijede na neděli. Ne takovou, jako máma, když jdu spát. Opravdovou.
Na ten pocit nikdy nezapomenu. Nohy mi změkly a určitě jsem se červenala. Ten den jsem cítila, že mi začínají růst prsa. Popadli jsme koš každý za jedno ucho a šli domů. Od té doby jsme chodili na byliny pořád. Nakonec i na kopřivy, na ostružinové listí, na diviznu. Ta se nám líbila nejvíc - nepřibývala tak rychle a přesto jsme jí měli největší pytel ze třídy. Večer, když volala Boříkova maminka Boříka k večeři, můj táta si ani neunavoval hlasivky. Věděl, že jakmile začne Bořík pumpovat vodu, objevím se i já. Jen na mne výstražně zahrozil. Vlastně mne seřezal jen jednou. To když už byl Bořík po večeři a já nikde. Táta zapomněl, že je ve vedlejší vesnici ohňostroj a já tam nemůžu chybět. Do poslední rachejtle. Přišla jsem domů až za tmy. Dostala jsem nevinně. Nemusel se o mne bát, Bořík si dál než na pusy a nějaké to mazlení netroufl.
Pak šel do učení a přestali jsme se vídat. Na posádku přijeli noví branci a potkala jsem Zdeňka. Ten si troufl na víc. Vdala jsem se a odstěhovala se za ním na Moravu. K rodičům jsme jezdili málo, přišly děti, práce, domácnost... A Bořík? Vzal si Jarku.
Stála jsem za plotem jako kdysi. Stará pumpa zrezivěla a na její betonové obrubě stál koš plný begónií. Bořík už se na dvorku neobjevil. A přesto jsem znovu ucítila tu vlahou chuť prvního polibku. Tu vteřinku překvapení, to horko, které stoupalo od žaludku až někam ke kořínkům vlasů. Tu slastnou chvilku, kdy se nohy samy trošičku podlomily v kolenou. To kouzlo, které nezmizelo ani po letech. A nikdy se už neopakovalo.
Ivana Kochaníčková
Vajíčka za tři
Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.
Ivana Kochaníčková
Úplně zbytečné alibi
Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.
Ivana Kochaníčková
Trampoty s myčkou
Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.
Ivana Kochaníčková
Jak se z muže stane chlap
Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli
Ivana Kochaníčková
Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?
Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Při bouřce rozhodují o životě vteřiny. Expert popisuje, jak se chránit
O víkendu skončila po zásahu bleskem v nemocnici dvacítka lidí. Jak se chovat za bouřky, ve městě i...
KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví
Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...
Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží
Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x