Přesýpací hodiny

   Vyšla z koupelny ještě zvláčnělá po dlouhém ranním milování. Vždycky ji trochu udivovalo, jak po ní touží a laská ji, jako by to bylo poprvé. Ani tehdy, před třiceti lety, když se vzali, to neprožívala tak, jako teď.

     Léty se dokonale poznali, naučili se znát jeden druhého. Vystihnout tu správnou chvilku, najít to správné místo na těle, vyhnout se choulostivým oblastem a neomylně  se soustředit na ten slastný okamžik vrcholného vzepjetí, kdy se horká krev nažene do tváří a pak se jako žhavé olovo rozleje  do celého těla. Je tak nádherné, schoulit se potom do těch známých pevných paží, přitisknout se k jeho chladivé kůži a v poloze novorozence poslouchat, jak se jeho dech zvolna zklidňuje. Jako by člověk najednou omládl, jako by se vrátil do dětství  a cítil maminčino pohlazení. V těch chvílích po milování jako by čas přestal existovat.

   Maličko zadřímnul. Jako myška vyklouzla z jeho paží. Postaví vodu na kávu, než se ostatní vyhrnou do nedělního rána. Pak bude po klidu. Voda na kávu  však už vřela a starší syn, dokonale vyspaný, chystal hrníčky. Káva provoněla kuchyňku

  „Kde jsi tak dlouho"? Znělo to jako pozdrav. Trochu v rozpacích, zda na ní není ještě vidět ranní milování, vzala ze stolu miniaturní přesýpací hodiny, které jí včera někdo dal. Sedl si proti ní. „Na co to máš?"

   „Ještě nevím, teprve jsem to přinesla. Zkus, jak dlouho se přesýpají."

   Vzal to vážně a se stopkami v ruce naměřil tři minuty, šest vteřin. „To není na nic. Na vajíčka naměkko je to moc, natvrdo málo." Pokusila se o vtip. „Dám je taťkovi na noční stolek." Očividně nepochopil. „Proč?"

   Ta otázka naplnila celou kuchyňku. Copak  musím tohle vysvětlovat skoro třicetiletému klackovi? Že by ještě neměl vlastní zkušenosti? Málem jí ho bylo líto. Ale on to opravdu nechápal. S pocitem převahy z právě prožitého milostného zážitku jen ucedila:

    „Změřím mu délku milování, balíku." Čekala úsměvné přikývnutí, jako že konečně pochopil a že je to legrační nápad. Bylo ticho. Dalo by se ukrojit a namazat na chleba. Pak z něj vypadlo:

   „Copak vy se ještě milujete?"

   Ten den, když se večer česala, našla první šedivý vlas.

  

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ivana Kochaníčková | úterý 14.4.2009 8:29 | karma článku: 19,60 | přečteno: 1164x
  • Další články autora

Ivana Kochaníčková

Vajíčka za tři

29.3.2012 v 11:20 | Karma: 21,22

Ivana Kochaníčková

Úplně zbytečné alibi

12.10.2011 v 8:36 | Karma: 21,92

Ivana Kochaníčková

Trampoty s myčkou

24.8.2011 v 8:50 | Karma: 27,68

Ivana Kochaníčková

Jak se z muže stane chlap

10.8.2011 v 8:43 | Karma: 20,95