Pozor na víno, rozvazuje jazyk!
Platilo to mně, vlak byl teď, skoro před půlnocí, poloprázdný. Narovnala jsem se a zdálo se mi, že jsem o půl metru vyšší. Blog je droga, napsal mi kdysi někdo. Dnes s ním souhlasím.
Přisedla jsem si k tomu mužskému. Znali jsme se kdysi. Moc se nezměnil. Na hlavě klobouček tralaláček, pod ním pár čiperných šedočerných očí. Neviděli jsme se snad dvacet let. Vlastně od té doby, kdy jsem odešla z podniku. Tehdy jsme spolu seděli v jedné kanceláři.
Nebyl to dobrý start. Tento pan Vlach platil za přísného, uzavřeného pedanta, který se s nikým nebratříčkoval, udržoval si odstup a v košili s vázankou působil jako někdo, kdo nám všem vlastně prokazuje laskavost, že tu s námi je. Respektovali jsme to, nikdy nedělal problémy, práci rozuměl. Vždy čistý, upravený, nad věcí. Jedinou intimností ze svého soukromí, kterou nám prozradil, když jsme si ke kávě seškrabovali vlašák z papíru, bylo, že ON snídá na vidličku. A že si raději přivstane, aby snídal s noblesou. Míchaná vajíčka, gulášek, osmaženou slaninu... Obdivovali jsme jeho ženu, která s ním asi měla sedm světů.
Až jednou, to jsme ukončili výjezdní poradu s ochutnávkou vína. Ochutnávali jsme fakt poctivě, netrvalo dlouho a ledy tály. Brzy jsme zpívali a ani jsme si nevšimli, jak čas letí. Srazili jsme stoly k sobě a stala se z nás jedna velká rodina. Chlapi se začali vytahovat a kupodivu se rozpovídal i pan Vlach. A my jsme nestačili žasnout.
„Když jsem byl loni na služební cestě v Praze, skončilo jednání dřív, než jsem čekal", začal opatrně, jako by si nebyl jist, jestli má pokračovat, nebo raději ne. „Normálně bych letěl na vlak, ale měl jsem zajištěn nocleh, tak jsem vyrazil někam na večeři. Naproti seděla nějaká mladá žena, vypadala dobře, seděla sama, taky si objednávala večeři. Kdyby to byla Pražanda, šla by domů, myslel jsem si. Tak jsem se na ni usmál, ona se neurazila a za chvíli jsme seděli spolu. Noc byla mladá, pozval jsem ji na taneček, objednal nějaké deci, pak další. Strávili jsme spolu moc příjemný večer a rozumělo se samo sebou, že neskončíme u vína.
Propašoval jsem ji do hotelového pokoje. Zdálo se mi divné, že mi nechtěla dovolit rozepnout halenku. Mohl jsem ji hladit a líbat jak jsem chtěl, ale tam ne. Tak jsme se trošku kočkovali, až se mi to povedlo. Byl to šok. Měla jedno ňadro zdeformované, beztvaré, stočené v podprsence. A když nemělo obvyklou oporu, sklouzlo až někam na břicho. Nemohl jsem. Nepřekonal jsem to."
Ticho se dalo krájet. Chlapi si představovali sami sebe, jak by reagovali v takové situaci. My holky jsme litovaly tu ženu. Určitě si s tím užila svoje. Plastické operace tenkrát ještě nefrčely. Pak k našemu stolu někdo přišel se džbánkem a všem dolil. Vínečko bílé... Pomalu jsme se přidali.
„Jak jste se dostal k internetu, pane Vlachu?" zeptala jsem se, protože tehdy před lety jsme znali sotva děrné štítky, a to ještě od vidění.
„Přihlásil jsem se na bezplatné kursy pro důchodce, které pořádali v knihovně. Jen tak, ze zvědavosti. Pak mi syn nadělil počítač pod stromeček, prý abych se mu nepletl na zahrádce. Já jsem to neuměl ani zapnout! Nezapomeňte, že je mi dvaaosmdesát".
Polkla jsem naprázdno.
Ivana Kochaníčková
Vajíčka za tři
Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.
Ivana Kochaníčková
Úplně zbytečné alibi
Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.
Ivana Kochaníčková
Trampoty s myčkou
Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.
Ivana Kochaníčková
Jak se z muže stane chlap
Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli
Ivana Kochaníčková
Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?
Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Česko slaví 1. máj. Na Střeleckém ostrově se hádali komunisté s aktivisty
Přímý přenos Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
V Göringově domě našli archeologové pět koster. Žádná neměla ruce ani nohy
Tým polsko-německých amatérských archeologů našel v domě, který patřil říšskému maršálovi Hermannu...
Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně
Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x