Netopýří stínové divadlo a Pakosta
Dám si večerní sprchu, stočím se do křesílka a otevřu knížku. Stačí mi přečíst několik vět a už jsem v jiném světě. Jen vzdáleně vnímám Pakostu, jak na dvorku šramotí s nářadím a něco vyčítá Ajaxovi.
Ze čtení mne vytrhl neznámý zvuk. Jako by něco žuchlo. Jemně, skoro neslyšně. Někde u krbu. Že by se utrhly saze? Při Pakostově pečlivosti? Přestože bylo ticho, položila jsem knížku a vydala se pátrat. Potichoučku jsem nakračovala ke krbu. Na jeho římse visel malý netopýrek. I v tom přítmí jsem viděla jeho korálkové oči, jak si mne zmateně prohlížejí. Asi byl stejně udivený, kam se to dostal, jako já, když jsem ho uviděla ve svém obýváku. Co teď s ním?
Zacouvala jsem opatrně do chodbičky.“Pakosto!“ Skoro jsem šeptala. Pakosta nic. Zkusila jsem to hlasitěji. Netopýr se ani nepohnul. To už jsem zařvala:“Pakosto!“ Konečně se objevil ve dveřích, bagančata od hlíny, v ruce mokrý hadr. „Spadl nám do obýváku netopýr.“
Pakosta je muž činu. Než jsem mu v tom mohla zabránit, cvakl vypínačem. Netopýr se plavně vznesl a zakroužil. Instinktivně jsme se přikrčili.
„Ať se ti nezamotá do vlasů,“ staral se Pakosta. " Přinesu síťku, co jsme s ní chytali bažantí kuřata.“ Zhasla jsem. Netopýrek si sedl na stůl. Dívala jsem se, jak je maličký. Malá, nešťastná hromádka. Vypadal klidně.
To už se ale chodbou blížil můj nimrod Pakosta, vyzbrojený sítí na bažanťata. Netopýr jeho přibližování sledoval s jistým zájmem, dokud Pakosta nezačal stavět síťku do útočné pozice. Pak se lhostejně vznesl, zatočil se v obýváku a zmizel v kuchyni. Pakosta za ním. S úlevou i obavami jsem za nimi zavřela dveře.
„Hlavně ať tě nekousne, třeba má vzteklinu,“ varovala jsem Pakostu přes dveře a čekala, co bude. Kuchyň máme velikou, převelikou, je tam dost místa pro oba.
Napřed bylo dlouho ticho. A pak jsem zažila nejlegračnější stínové divadlo, jaké si dovedete představit. Na prosklených kuchyňských dveřích se objevila harmonická, dokonalá netopýří silueta, za ní s malým odstupem a trhavými pohyby síťka na bažanty a konečně obrys lovícího Pakosty. Tento scénář se opakoval několikrát, i když občas se změnilo pořadí a směr, a i když po chvíli Pakosta zvolnil tempo. Jen netopýrek si to zjevně užíval. Jeho let byl vzorem dokonalosti.
Zdálo se, že honička nebere konce. Čekala jsem, že něco rozbijí. Už jsem se chystala, že tam vtrhnu a pomohu Pakostovi s nadháněním, když se dveře otevřely a vyšel Pakosta se sebejistým úsměvem. Netopýr se houpal v síťce. Vypustili jsme ho na zahradě a dívali se, jak mizí mezi stromy.
Ten večer jsme ještě dlouho seděli venku na lavičce. Byl to jeden z posledních teplých podzimních večerů. A bylo nám tak hezky, že mne ani nenapadlo vrátit se ke knížce. Pakosta jen tiše seděl a vůbec nečekal, že ho budu chválit.
Ivana Kochaníčková
Ten gril nám byl čert dlužen
Rozhodl jsem se, že letos své kulatiny oslavím na zahradě. Počasí se zdálo příznivé, jaro přišlo dřív než jindy a zahrádkářská kolonie je daleko od paneláků, takže nebudeme rušit sousedy, i když si při ohníčku zazpíváme. Vlastně to byl nápad mé ženy Růženy, jako ostatně vždycky.
Ivana Kochaníčková
Kilo sem, kilo tam a máme tu celoživotní prokletí
„Mami, hlavně necpi Vanessu tím sladkým, vidíš, jak vypadá,“ kladl babičce na srdce naléhavý hlas matky v telefonu. „Určitě bude chtít k snídani nutelu.“ Babička se ohlédla ke stolu, kde vnučka snídala. „Neboj, vím, na čem jsme se dohodly, koupila jsem ředkvičky.“
Ivana Kochaníčková
Tak tomu říkám hloupý vtip
„No takovou kytici jsem už dlouho nedostala!“ nemohla jsem se vzpamatovat. Za ní se rozpačitě culil můj synovec. Asi v životě takovou kytku ještě nikomu nedával.
Ivana Kochaníčková
Jak se z kluka stane bílý kůň?
„Proč mám jít k soudu, když k tomu nemám co říci. Nebo vlastně nechci. S tím, co provedl můj syn, přece nemám nic společného.“ Dosedla zničeně na židli a předvolání hodila na stůl. „Nesouhlasila jsem s tím, co dělal, rozešli jsme se kvůli tomu ve zlém a donutila jsem ho, aby odešel z domu.“
Ivana Kochaníčková
Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo!
Stála jsem na nejrušnější křižovatce města. Spolu se mnou čekalo na zelenou dobře patnáct, dvacet lidí. Na opačné straně silnice dalších patnáct, dvacet. Auta si vesele projížděla a my jsme čekali, až blikne semafor.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze se koná tradiční studentský majáles a lidé se...
KOMENTÁŘ: Padne-li Ukrajina, migrační pakt uprchlíky nezastaví
Premium Hlavním předvolebním tématem před evropskými volbami do europarlamentu je migrační pakt, migrační...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O jeho smrti...
VIDEO: V jižní Číně se propadla dálnice, o život přišlo nejméně 24 lidí
Nejméně 24 lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Informovala o tom dnes agentura AP...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x